53. KVIFF: Výběr toho, co si z programu nesmíte nechat ujít

Pondělí 2.7.

Cizinci ve vlaku

Cizinci ve vlaku je další z řady významných snímků světové kinematografie, které letos KVIFF uvede. Soudě dle nízkého počtu hodnocení na ČSFD to vypadá, že nejsem sám, kdo tento snímek od Alfreda Hitchcocka z roku 1951 stále neviděl. KVIFF je proto výbornou příležitostí tento rest smazat a vychutnat si samotného Hitchcocka na velkém plátně. Synopse: „Na téhle cestě je něco podivného. Příliš mnoho věcí se tu vyskytuje ve dvojicích. Tenisová hvězda Guy (Farley Granger) nenávidí svou nevěrnou ženu. Tajemný Bruno (Robert Walker) nenávidí svého otce. Není to dokonalé východisko pro žertovný návrh: Zabiju tu tvoji, když ty zabiješ toho mého? A teď se dívejte, jak Alfred Hitchcock posiluje dualitu lidské povahy. Čím déle se budete dívat, tím více uvidíte. "Není to fascinující?” ptával se často mistr napětí.“

Projekce: 9:00 Velký sál (Další dny: 4.7. 22:00)

Jeřábi táhnou

Po Cizincích ve vlaku můžete setrvat na místě, neboť ve Velkém sále budou promítat další ikonické dílo celosvětové kinematografie Jeřábi táhnou od Michaila Kalatozova z roku 1957. Tohle je další ze snímků, který neviděl mnoho diváků a jedná se o vskutku výjimečnou příležitost, kdy budete moct tento film vidět na největším plátně Karlovarského festivalu. Synopse válečného snímku zní následovně: „ Válka a láska, statečná oběť na frontě, muka čekání na milého a dívčiny trýznivé výčitky svědomí z pocitu selhání – z těchto dramaticky a emotivně silných motivů je vystavěn film, který roku 1958 získal Zlatou palmu v Cannes. Znamenal průlom do schematismu sovětské kinematografie, namísto frází a patosu heroických témat nabídl pohled zblízka na jeden z mnoha válkou zmarněných vztahů, přičemž významné místo zde režisér vyhradil evokacím subjektivního prožitku svých hrdinů. Spolu s význačným kameramanem Sergejem Urusevským se vrátili k odkazu sovětské avantgardy a příběh vyprávěli ryze filmovým jazykem se zvláštním důrazem na vytříbené obrazové kompozice.“

Projekce: 11:30 velký sál (Další dny: 6.7. 16:30)

Lucky

Drama Lucky je debutem filmového a divadelního herce Johna Carrola Lynche (Zakladatel, Fargo), který svou prvotinu natočil v úctyhodných 53 letech. Navíc tento snímek funguje jako pocta zesnulému Harrymu Deanu Stantonovi, kterého většina diváků zná z vedlejších rolí ve Vetřelci nebo Zelené míli. Tady ovšem dal John Carrol Lynch možnost Harrymu Deanu Stantonovi zazářit naplno v ústřední roli. Popis snímku zní: „Filmový a divadelní herec John Carroll Lynch svůj režijní debut natočil v relativně zralém věku. Kredit a zkušenosti, které do té doby nasbíral, zde zúročil v té nejvyšší míře. Dostalo se mu cti ve filmu zachytit uměleckou závěť o téměř dvě generace starší herecké legendy, kterou byl Harry Dean Stanton. V ospalém městečku uprostřed pouště žije Lucky v rytmu své každodenní rutiny. Vyprávění ho ale zastihuje ve dnech, kdy je tato rutina narušena. Tváří v tvář vlastní smrtelnosti Lucky cítí, že fakt nevyhnutelné smrti a následné nicoty je něčím, co by měli vnímat všichni jeho bodří spoluobčané, aniž by to mělo být vědomí bolestné.“ Snímek navíc doprovází nadšené ohlasy, průměrné hodnocení ze 107 recenzí na Rotten Tomatoes je přívětivých 7.9/10.

Projekce: 16:00 Kinosál Pupp (Další dny: 30.6. 21:30, 4.7. 17:00)

Lovec jelenů

Z devíti oscarových nominací získal Lovec jelenů v roce 1978 rovných pět sošek. Ve filmu září Robert De Niro v nejlepší formě po boku Meryl Streep nebo Christophera Walkena, který získal svého jediného oscarového plešouna právě za tento unikátní 176 minutový snímek. Víc k nalákání ke zhlédnutí ani není třeba zmiňovat. Ti, kteří film viděli, uvítají možnost vidět film v plné parádě na velkém plátně a ti, kteří tento výjimečný film doposud neviděli, mají jedinečnou příležitost. Režisér Pustiny Ivan Zachariáš láká na snímek takto: „Mám rád mnoho filmů, přesto jsem vybral Lovce jelenů. Důvod je možná trochu sobecký; nikdy jsem jej neviděl na plátně a rád bych tento zážitek dopřál nejen sobě, ale i ostatním divákům. Snímek mám na paměti díky jeho poetice, díky tomu, jak je postaven příběh, jak sugestivně je v něm zobrazena válka a bezmoc. V neposlední řadě obdivuji vykreslení industriální atmosféry Pensylvánie v souvislosti s drsným přechodem do válečné vřavy.“