Slovní přestřelky mezi různorodými figurami patří k ozdobám filmu a je opravdu radost sledovat dobře známé charaktery ve zcela nových kombinacích a situacích. Marvel opět připravil naprosto bez uzardění akční komedii a v tomhle případě je to podle mě dvakrát tak dobře. Vzhledem ke krátkému časovému horizontu se tvůrci musí nejednou uchýlit ke zkratce, a tak spousta situací či vesmírných konceptů působí o to neuvěřitelněji, než kdyby byl čas je pozvolna rozkreslit. A ruku na srdce, v základu sledujem partičku borců v elasťácích, kteří se fackují s obřím fialovým bručounem se zlatou rukavicí. To prostě nejde brát smrtelně vážně. Film to moc dobře ví, dokáže si udržet nadhled, pomrknout na diváky a vézt se společně s vámi na vlně pohodové zábavy. Nikdy tak nesklouzne k trapné směšnosti, když by se pokoušel nesmyslné výjevy podávat se smrtelně vážnou tváří.
Jednoduchý příběh přitom patří určitě k slabinám Infinity War. Aby se snímek mohl pohybovat vpřed takovým tempem, jakým se pohybuje, tak nemůžeme sledovat Thanose, jak pomalu buduje impérium, jedná se spojenci a přede složité intriky. Tohle všechno je do větší či menší míry nahrazeno sbíráním pestrobarevných kamínků. Každý kamínek dává záporákovi větší moc a posouvá jej blíž k cíli. Navíc se hodně využívá scenáristických zkratek, kdy musíte odpustit nějakou tu neuvěřitelnou náhodu či si domyslet nevyřčené okolnosti, protože na nic komplexnějšího není ani v tomhle ohledu čas – na téhle rovině je rozhodně snímek připravený metodou „vrcholku ledovce“, kdy na plátně zůstalo jen to nejdůležitější a cokoliv jen trochu postradatelného muselo okamžitě pryč.
Alespoň, že je každý kámen, které Thanos sbírá, nějakým způsobem svázaný s konkrétní osobní situací nebo vizuálně spektakulární pastvou pro oči a uši. To je zase pro změnu jedna z těch silných stránek. Jak film uhání kupředu, tak jdeme z místa na místo, z akce do akce. Když si tak zrovna neužíváme zábavných výměn mezi postavami, tak se před námi otevírají skvostné (často mimozemské) scenérie a krev do žil vlévají rozpumpované akční scény. Jestli mi u Civil War připadalo, že filmu dost podráží nohy zběsilá kamera a střih, tak tady je všechno daleko velkorysejší. Možná to souvisí s epickým pojetím velkých bitev a vesmírných cest. Většinu situací máme jako na dlani, mezi sebou se řežou bytosti leckdy božské moci a nechybí ani davové válečné sekvence. Všechno má nápaditou choreografii, povedený vizuál i načasování. Scény netrvají ani dlouho ani krátce, hrdinové efektně spolupracují a zábavně využívají toho, jak rozmanité superschopnosti všichni mají. Takhle nějak prostě má vypadat velkolepé vyvrcholení komiksové série.
S vrcholením bohužel souvisí jedna z největších výtek, kterou lze vůči snímku mít. Ačkoliv se tvůrci dušovali, že jde o samostatný film se začátkem, prostředkem a koncem, tak to tak prostě není. Infinity War je jedna polovina dvojdílného příběhu. Už když se blížil závěr, tak jsem se nedokázal ubránit nepříjemnému pocitu, že ve zbývajícím čase se přece nemohou události nijak vyřešit. A také, že nevyřeší. Situace se přeruší a na rozřešení (dovyprávění načatého příběhu) si musíme rok počkat. Jasně, první část je zakončená opravdu spektakulárním způsobem a ve většině diváků to nejspíš vyvolá ohromnou zvědavost, ohromné očekávání toho, jak z téhle šlamastiky Avengers vybruslí. Ale pořád se nemůžu zbavit pocitu, že v nejlepším tvůrci otočili vypínačem a nedopřáli mi žádnou katarzi. Ta přijde až příště.
Verdikt
Avengers: Infinity War si sami na sebe upletli ohromný bič, když navazují hned na několik rozmanitých sérií, musejí dát prostor desítkám postav, stihnout dostatečně vykreslit svého padoucha a ještě to všechno musejí rozehrát kolem zářících drahokamů s mystickou mocí. Z nezáviděníhodné výchozí situace asi nešlo vykřesat nezapomenutelný opus, ale v rámci možností tvůrci přinesli perfektní akční zábavu, která nezrazuje postavy, které máte rádi a o které se film smí na oplátku opřít. Marvel nevydal nové kompaktní hudební album, ale vzal svoje best of hity, proložil je několika překvápky a celé to s neuvěřitelnou chutí zahrál s živou kapelou pro všechny fanoušky. Trvalá hodnota možná s postupem času pomalu vyvane, ale ten aktuální zážitek je po čertech příjemný.
