Kdo by neznal medvídka Pú. Laskavé příběhy o věčně hladovém chlupáči, zvířátkách ze Stokorcového lesa a jejich jediném lidském příteli, malém chlapci Kryštůfku Robinovi, jsou známy po celém světě a bývají označovány za nejoblíbenější dětskou knížku všech dob, na které vyrostly celé generace čtenářů. Málokdo už ovšem ví, že autorem tohoto významného literárního díla byl anglický dramatik Alan Alexander Milne a postava Kryštůfka je založena na skutečné osobě – spisovatelově vlastním synovi téhož jména. Mimořádný úspěch medvídka Pú navíc oběma mužům zcela zničil soukromý život.
Právě o této osobní tragédii rodiny Milneů a hořkosladkém vzniku slavné knihy vypráví britský snímek Sbohem Kryštůfku Robine (v originále Goodbye Christopher Robin) od režiséra Simona Curtise (Dáma ve zlatém, Můj týden s Marilyn) a scenáristy Franka Cottrella Boyceho (Koleje osudu). Film, natočený už v minulém roce, je v Česku od února 2018 k mání na DVD. Povedlo se Curtisovi postavit stvořiteli medvídka Pú důstojný pomník?
Již v úvodní minutě snímku, ve které pošťačka přiváží zdrceným rodičům zprávu z válečného bojiště, je nám dáno jasně najevo, že tohle nebude žádný roztomilý příběh pro děti a svůj slib tvůrci v tomto ohledu jednoznačně dodrželi. Ačkoli je Sbohem Kryštůfku Robine oficiálně řazeno do kategorie rodinných filmů, jedná se spíše o depresivní mrazivé drama, jehož zhlédnutí bych nejmladším divákům rozhodně nedoporučil. Alan Alexander Milne (tvář mu propůjčil irský herec Domhnall Gleeson) je zde zobrazen coby psychicky nevyrovnaný mladý muž, jenž následkem své aktivní účasti v první světové válce trpí posttraumatickou stresovou poruchou. Uchyluje se proto s rodinou z rušného Londýna na bohem zapomenutý anglický venkov, kde se hodlá věnovat psaní a doufá, že mu toto klidné místo konečně přinese duševní mír.
Když Milne uvidí svého malého synka Christophera (Will Tilston), jak si bezstarostně hraje v lese s plyšovými zvířátky, dostává jedinečný nápad na vytvoření knihy o medvídkovi Pú a Kryštůfku Robinovi. Jeho dílo, plné laskavosti a dětské naivity zaznamenává v potemnělém meziválečném období obrovský ohlas. Jak však roste sláva knižního Kryštůfka, tím více začíná ten reálný trpět. Nešťastný chlapec se proti své vůli stává de facto první dětskou celebritou celosvětového formátu a prožívá všechny odvrácené stránky popularity, od šikany ve škole, chladného vztahu k rodičům, kteří nemají na dítě čas, až po totální krizi vlastní identity. Zkrátka takový Macaulay Culkin z 20. let minulého století. Štěstí ovšem nenachází ani sám spisovatel, jenž si později vyčítá, že synovi zničil dětství a obliba medvídka Pú také zastiňuje jeho ostatní, serióznější díla.
Curtisův počin je vcelku zdařilým zpodobněním Milneho života. Režisérovi se podařilo autenticky vykreslit dobu, do níž je příběh zasazen. Dramatická linka má hlavu i patu. Pochvalu si zaslouží rovněž kamera a kostýmy. Přesto se nemohu ubránit pocitu, že se dané téma a s takovým množstvím hereckého talentu, jaký měli filmaři k dispozici, dalo zpracovat minimálně o dva stupně lépe. Děj není nijak překvapivý, zvlášť pokud jste seznámeni s historickými fakty. Nedočkáme se žádné ikonické scény, hodné zapamatování. Ani zamýšlený „šokující“ zvrat v samotném závěru na mě neměl tak velký emocionální dopad, jaký by asi mít měl.
Hlavní chybou, které se tvůrci filmu podle mého názoru dopustili, je skutečnost, že ústředním vypravěčem příběhu není Kryštůfek Robin, nýbrž jeho otec. Postava A. A. Milneho v podání Domhnalla Gleesona (Revenant, Star Wars) sice není špatně zahraná, nicméně zůstává od začátku do konce velmi pasivní, nijak se nevyvíjí a neposouvá děj dopředu. Zlomený spisovatel se neustále jen utápí v depresích a zamyšleně hledí do dálky, přičemž nám vlastně ani není ukázáno (až na pár opravdu sekundových záběrů), co tak strašného ve válce prožil. Tahle poznámka možná zní trochu nepatřičně, leč asi málokterý současný evropský divák někdy spatřil válečné hrůzy na vlastní oči a film je vizuální médium. Představivost publika u něj pracuje jinak než v případě literárního díla.
Naproti tomu, Kryštůfek Robin ztvárněný debutujícím Willem Tilstonem je nepochybně nejzajímavější postavou filmu. Chlapec s houbovitým účesem, dolíčky ve tvářích, a tak trochu holčičími šaty jako by doslova vypadl z knižní předlohy. Dětský herec podává spolehlivý a přesvědčivý výkon. Nesmírná škoda, že jeho proměně z veselého naivního dítěte v zakomplexovaného, naštvaného mladíka nebylo věnováno více prostoru. Z herců stojí za zmínku ještě Kelly Macdonald (Trainspotting, Harry Potter a Relikvie smrti) v úloze Kryštůfkovi hodné chůvy, u níž chlapec nachází chybějící mateřskou lásku a Margot Robbie v roli spisovatelovy snobské a sebestředné manželky Daphne. Ta zde naopak ztělesnila mimořádně nesympatickou figuru, která budí ještě méně soucitu než Harley Quinn ze Sebevražedného oddílu.
Verdikt
Sbohem Kryštůfku Robine je po řemeslné stránce slušně natočený dramatický film s kvalitním hereckým obsazením, pojednávající o problematickém vztahu slavného otce, a ještě slavnějšího syna. Kdyby se látky chopil nápaditější scenárista, mohlo jít o nezapomenutelnou podívanou. Takhle je to spíš rutinní záležitost, která má své světlé momenty, ale s největší pravděpodobností se vám po několika týdnech docela vykouří z hlavy.
