Králíček Petr je původně roztomilá, až něžná postavička od anglické spisovatelky a ilustrátorky Beatrix Potter. Ano, i v původní verzi je Králíček neposeda, který má problémy poslouchat, ale v žádném případě to není taková huba nevymáchaná, jaká se z něj stala v aktuální modernizaci příběhu. Tu připravil režisér Will Gluck (Kamarád taky rád, Panna nebo orel), který Petra přenesl do současnosti a k nelibosti příznivců Potterové z něj udělal drzou, hláškující mašinu, která trousí soudobé popkulturní odkazy a neváhá se uchýlit k násilí.
Osobně znám původní verzi jen z rychlíku, takže k ní nemám žádný citový vztah. Můžete mne tedy proklínat, nicméně s aktualizací Králíčka nemám problém. Naopak bych řekl, že oproti některým jiným soudobým rodinným filmům, má zrovna tenhle o kus větší srdíčko, než je obvyklé. Ale k dokonalosti mu přeci jen pořádný kus chybí.
Děj je zasazený na idylický anglický venkov, který jako by vypadl z Beatrixiných maleb. Hrdinou je králík Petr (James Corden), který po smrti rodičů vede svůj králičí klan, usazený nedaleko zeleninové zahrádky pana McGregora (Sam Neill). Králíci zeleninu pravidelně kradou, McGregor se je snaží zlikvidovat. Když starý pán znenadání zaklepe bačkorami, vypadá to na zlaté časy. Ale situace se ještě zhorší, když na místo dorazí McGregorův mladý synovec (Domhnall Gleeson). Ten nemá pro venkov žádné pochopení, dům chce rychle prodat, je plný mladického elánu, a tak boj o zahrádku ještě vyeskaluje. Obě dvě strany konfliktu mírní jen náklonnost k sympatické sousedce Bee (Rose Byrne).
Podobné příběhy se mohou vyvíjet vlastně jen dvěma způsoby. Buď je jedna strana vykreslená jako největší padouch a směřuje se k vítězství dobra. Anebo mají obě strany svoji pravdu i svoje nedostatky a cílem příběhu je dosáhnout vzájemného usmíření a pochopení. Králíček Petr se snaží o tu druhou variantu, kterou není úplně jednoduché vybalancovat.
Osobně se domnívám, že tady tkví největší kámen úrazu. Petr je sebestředný parchant, který všude byl, všechno zná, vždycky musí být středem pozornosti a svým chováním přivádí neustále svoji králičí rodinu do potíží. V úvodu vlastně sledujeme chudáka farmáře, jak bojuje sisyfovský boj se zahradními škůdci, kteří mu bez jakéhokoliv nároku kradou jeho tvrdě opečovanou úrodu. Teprve postupně snímek naznačí, že zvířata byla na místě první a člověk je vlastně vetřelcem v jejich přirozeném teritoriu (tady by šla rozvinout docela zajímavá paralela s kolonizátory a domorodým obyvatelstvem, ale bavíme se o rodinné komedii, tak to nechme plavat), ukáže se, že Petr to možná neměl vždycky v životě úplně snadné a dost jej „polidšťují“ také jeho výrazně pokornější sourozenci.
Mladý McGregor svoje pozitivní stránky ukazuje také jen velice pomalu a zpočátku je vykreslený jako někdo, kdo kdysi dávno býval šikanovaný třídní šprt a teď to světu nevědomky tak trochu vrací. Žije si ve svém vlastním osamělém světě, kde jsou čistota a řád nadevše a film má co dělat, aby z něj nebyl prvotřídní psychopat s destruktivními sklony. Polepšení obou dvou postav je pak pojaté hodně z rychlíku a nepůsobí zcela uvěřitelně. A také vlastně není v podobné situaci komu fandit.
Pozitivní je, že pochybný morální profil obou hlavních postav ve finále až tak nevadí. Oba protivníci možná nejsou dokonale napsaní, ale jsou skvěle zahraní, takže nikdy nezačnou lézt na nervy a co postavám chybí ve scénáři, to dodají herci v nuancích svého výkonu. Domhnall Gleeson svůj komediální talent potvrzuje už dlouho a tady se mu perfektně daří do karikaturní figurky vnášet záblesky škály dalších emocí, které z mladého McGregora dělají plastickou postavu. A králík má výhody hned dvě. Jednak je rozkošně animovaný, což platí o celém filmu. V hraném příběhu vystupují digitální zvířátka, která mají přesně ten správný poměr mezi realističností a pohádkovostí a jsou vyloženě k pomazlení – té salvě roztomilosti se prostě nejde ubránit. A pak je tu doplňující obsazení – králíčkovu obhroublou náturu pomáhá zjemňovat jeho již dříve zmiňovaná tlupa sourozenců, ale také sousedka Bea (variace na Beatrix Potter – dokonce maluje), která je na jednu stranu naivní snílek, ale zároveň dokáže vnést do situace pořádný kus rozumu a dospělosti, když se Petr a McGregor chovají jako děcka.
Film navíc s příběhem nepadá. Jedná se o dobrodružnou komedii a tenhle element je zvládnutý velice dobře. „Akční“ sekvence dovedou být napínavé, jsou dynamicky a přehledně natočené. Gluck při hrátkách s kamerou hojně využívá rozdílu velikosti soupeřů a také toho, že jsme defacto v grotesce, a tak jsou trochu posunutá měřítka toho, co lidské/králičí tělo snese. Nemluvě o tom, že s digitálními postavičkami můžete ve finále dělat vlastně skoro cokoliv. Konkrétní momenty vzájemného zápolení pak připomenou třeba půtky Toma a Jerryho nebo pastičky ze série Sám doma.
Z těch vychází spousta humorných situací. Dál se legrace čerpá z momentů, kdy protivníci musejí před mírumilovnou Beou předstírat smír, ze skutečnosti, že McGregor je skrz naskrz živočich městský a samozřejmě také z toho, že tu zvířata mluví a chovají se lidsky. Stylizování zvířat do moderních sarkastických hláškařů je místy sice až zbytečně výrazné a tu a tam začne humor sklouzávat k chaosu, ukřičenosti a určité laciné a primitivní vulgárnosti (velkou melu jste mohli vidět v traileru, ale většina filmu je výrazně soustředěnější). Naštěstí takových momentů není moc, a tak ve finále humoru nejvíc ubližuje dabing, který viditelně zabíjí timing řady vtipů. Ale víte, jak to chodí – Je to „pro děti“, tak se tam musí za každou cenu nacpat dabing.
Verdikt
Králíček Petr nepřináší nic nového, občas je trochu ukřičený, dabing mu nesvědčí, vývoj charakterů není pojatý úplně šťastně (zvlášť, když si vezmete, že ho mají pochopit i děti, nejen dospělí, kteří si leccos spojí a domyslí) a milovníci knižní předlohy budou asi spílat k nebesům. Když ale odmyslíte tyhle neduhy, tak se jedná o nesmírně svižně natočené akční dobrodružství, kde má režisér Gluck jednotlivé situace pevně v rukou. Je to zábava, šlape to a herci vědí, jak se správně opřít do komediální polohy. Takže když už se musí klasika nutně modernizovat, tak proč ne právě takhle.
