10. To
Hororový příběh na motivy poloviny slavného románu Stephena Kinga, bodoval hned na několika frontách. Možná nejde zrovna o nejděsivější horor, ale pokud je ve vás kus strašpytla, tak je strašidelný tak akorát. Navíc nejde o žádné levné béčko. Snímek je velkoryse pojatý, jedná se o skutečně filmový zážitek se stylovými retro kulisami. Démonický klaun je správně hravý parchant, prohnilost obyvatel městečka je na první pohled patrná. A co je na celém filmu nejdůležitější, je ústřední kamarádská parta, která vám okamžitě přiroste k srdci a s velikou chutí s ní strávíte ty dvě filmové hodinky dospívání a ryzího přátelství, kdy neváhají jeden pro druhého riskovat krk. Vše o filmu.
9. Spider-Man: Homecoming
Tobey Maguire ani Andrew Garfield nebyli v roli pavoučího muže vůbec špatní, avšak Tom Holland se pro ni vyloženě narodil. Po jeho prvním dobrodružství s Avengers jsme dostali podstatně komornější příběh, v němž se Peter snaží stát velkým hrdinou, zatímco si s ním užíváme zábavu na jeho malém hřišti. Problémy se školou, děvčaty, to všechno parádně funguje v kontrastu s tím, jak se snaží být mladý Parker zároveň normálním puberťákem i nadlidským superhrdinou. Akce na předměstí je jiná než v předchozích filmech a padouch v podání Michaela Keatona je výtečný. Má dobrou motivaci, film skrz něj se otevírá zajímavé téma nečekaných následků, jaké přináší život ve světě superhrdinů, a z jeho vrcholné scény s Peterem v autě dokáže zamrazit. Spider-Man po návratu pod křídla Marvelu zkrátka zaválel ve velkém stylu. Vše o filmu.
8. Wonder Woman
Wonder Woman má sice vizuálně stejně mizerné akční finále, jako všechny ostatní DCEU finále, ale tentokrát aspoň tematicky souzní se zbytkem filmu a vlastně je to jediná závažná vada na kráse. Jinak princezna Diana bodovala na všech frontách. Jedná se o výsostně lidský hrdinský příběh, ve kterém se dvě ústřední postavy (Wonder Woman a Steve Trevor) skvěle doplňují. Ona obrušuje svoji naivitu a učí se, že všechno nejde chápat černobíle. On se od ní učí znovu najít víru v lidstvo a postavit potřeby druhých na první místo. Film dokáže skvěle vyvážit závažné momenty (přeci jen jsme ve válce) s těmi lehkými (humor spojený s tím, že Diana nezná lidské zvyklosti, je vynikající) a všechno vrcholí v epické scéně, ve které se Diana na bojišti první světové války stane ztělesněním naděje. Vše o filmu.
7. Wind River
Taylor Sheridan po scénářích k Sicariovi a Hell or High Water začal také režírovat. Jeho prvotinou se stala další drsná kriminálka z okraje USA, tentokrát ze zasněženého Wyomingu. Už samotná krajina plná bohem zapomenutých potomků původního obyvatelstva dokáže vytvářet solidní atmosféru. Příběh dál čerpá z faktu, že hlavní hrdinka, která přijíždí vyšetřovat vraždu, je nezkušená a místní složky jí mohou podat jen minimální pomocnou ruku. Mrazivé vyšetřování pak naprosto neskutečným způsobem vyeskaluje, takže je vám nakonec ještě pořádné horko. Elizabeth Olsen a Jeremy Renner v hlavních rolích jsou vynikající, takže určitě po všech směrech vydařená práce. Vše o filmu.
6. Dunkerk
Vrchol Nolanovy fascinace filmem. Válečný snímek má z režisérovy tvorby dosud nejvíc minut pořízených na kamery IMAX a na obřích plátnech vypadal fantasticky. Od první do poslední vteřiny se Dunkerku daří diváka vtáhnout do děje, přenést jej na francouzské pláže, kde si v naprostém chaosu snaží nezkušení spojenečtí mladíčci zachránit holý život a ideálně se dostat pryč z ostřelované pláže. O postavách víme minimum, dialogů je minimum, film je relativně krátký, chybí klasická expozice. Jsme vrženi do víru událostí, které sledujeme ze tří různých úhlů pohledu a film nás nevodí za ručičku. Ve válečném chaosu se musíme zorientovat sami, jinak nás semele, jako jeho hrdiny. V součtu jde asi o nejčistokrevnější „filmařinu“ letošního roku, protože snad žádný jiný z loňských snímků nebyl na filmovém médiu tak moc závislý a nedokázal jej tak dokonale vytěžit. Vše o filmu.