Akční sci-fi dobrodružství John Carter: Mezi dvěma světy bylo značným finančním zklamáním, ačkoliv názory na jeho kvalitu se do značné míry rozcházejí. Část odborné i divácké obce považuje staromilskou filmovou adaptaci stařičkého románu Edgara Rice Burroughse za nepovedený, přebarvený a předražený pokus o znovuoživení hrdiny a fantasy světa, který už dnes nikoho nezajímá. Ovšem najde se i celá řada spokojených fanoušků, kteří si efektní a trikově našlapaný snímek Andrewa Stantona (Hledá se Nemo, Wall-E) užili. Neúspěch velkoprodukce podobného ražení se neodpouští, tudíž u Disneyho před nedávnem začaly padat hlavy. Je otázkou, co stojí za Carterovým kasovním selháním. Názorů je opět nepřeberné množství. Jedni kritizují katastrofální volbu představitele hlavní role, protože Taylor Kitsch (Bitevní loď, Savages) nejen, že dle kritiků nemá dostatek charismatu, ale navíc prý neumí ani hrát. Druzí zase snímku vytýkají, že vychází z předlohy, jež přinášela zajímavý příběh pro čtenáře první poloviny 20. století, ale dnes už takto prostoduchý a naivní děj nikoho neohromí a neosloví. Do třetice všeho špatného je třeba zmínit, že natáčení rozhodně neprobíhalo dle plánu a výsledek se nerodil lehce. Na vině bylo velké množství přetáček, což nikdy nevěstí nic dobrého. To je i případ úvodní scény, kterou si režisér Stanton původně představoval jinak, ovšem studio nebylo s tímto přístupem spokojeno.
Nyní se původní podoba zmiňované scény dostala na internet a ihned ze rozeběhly spekulace, zda se náhodou nejedná o povedenější rozjezd. Setkáváme se zde s Lynn Collins jako princeznou Dejah Toris, jak detailně představuje dění na Marsu, popisuje aktuální stav barsoomského konfliktu a snaží se upozornit na svůj spásný objev. Je pravdou, že předvedený materiál dává divákovi více prostoru k zachycení zásadních informací, jež budou klíčové pro další dění ve filmu. Pozvolnější rozjezd s větším důrazem na vysvětlení kořenů konfliktu a představení znepřátelených stran se jeví jako dobrá volba především proto, že většina diváků o původním románu z roku 1912 pravděpodobně nikdy neslyšela. Nakonec byla scéna upravena a historie konfliktu byla popsána pouze letmo. Je nepravděpodobné, že by se nějak výrazně změnil pohled na výsledný produkt, ale pravdou zůstává, že původní podoba úvodní scény měla určitě svoji kvalitu a umožňovala divákům lépe nasát atmosféru. Posuďte sami:
John Carter: Alternativní úvod |
