V minulém článku jsme se podívali na vznik Marvel Cinematic Universe a výhody tohoto obchodního modelu. Dnes vám představíme další důkaz výjimečnosti fenoménu Avengers: konkurenční komiksové nakladatelství DC Comics totiž s obdobnou snahou o vytvoření filmového fikčního světa naprosto pohořelo.
Originalita?
Jak již víte, Stan Lee a Jack Kirby vytvořili v roce 1963 komiks Avengers, v němž dali dohromady ty nejlepší superhrdiny od Marvelu. Méně už je známo, že tento jejich počin byl vlastně jen reakcí na vznik Justice League (Ligy spravedlnosti) – tedy superhrdinského all-star týmu nakladatelství DC Comics, k jehož vytvoření došlo o tři roky dříve. Ironií osudu je dnes situace mezi odvěkými rivaly obrácená; byla to společnost Marvel Entertainment, která v roce 2005 jako první oznámila, že plánuje natočit týmovku Avengers a zároveň tak přenést na plátna kin celý vesmír svých postav, zatímco korporace TimeWarner jakožto majitel DC Comicsu a studia Warner Bros., se dostala do pozice následovníka trendu, když o dva roky později představila obdobný plán.
Jenže zatímco Marvel od uvedení Iron Mana v roce 2008 slaví jeden úspěch za druhým a na kontě už má šest filmů spadajících do Marvel Cinematic Universe, TimeWarner stále ještě nedokázal svá práva ke stovkám postav z knihovny DC Comicsu nijak zvlášť zúročit. Kde je háček?
Další lekce (zábavného) dějepisu
Prvopočátek všech problémů spočívá v tom, že postavy z týmu Justice League vznikaly naprosto odlišným způsobem, než Avengers. Všechny členy prvních Avengers totiž vymyslel malý okruh lidí v čele se Stanem Leem a Jackem Kirbym, a to v neobyčejně krátkém období pouhých dvou let – právě to byl klíč k bezproblémovému vytvoření Marvel Universe.
Původní tým se skládal z Ant-Mana (vytvořen v roce 1962), Hulka (1962), Thora (1962), Iron Mana (1963) a Wasp (1963), výjimku pak představoval Kapitán Amerika, který vznikl již roku 1941, ale k týmu se také přidal až o něco později. Šéfredaktor Marvelu Stan Lee důrazně trval na zachování kontinuity mezi jednotlivými sériemi, a proto byly příběhy všech těchto nově vytvořených postav zasazeny do jediného světa – toho našeho. Hrdinové se mezi sebou na stránkách svých časopisů hojně setkávali v takzvaných cross-overech, což nadále posilovalo soudržnost vytvářeného fikčního světa. (podrobnosti viz minulý článek)
Tato strategie byla užitečná v mnoha směrech. Usnadňovala například uvedení nové postavy, jež se tak dostala do širšího povědomí, a zároveň se jednalo o výborný způsob, jak čtenáře přimět, aby si kromě „svého“ pravidelně odebíraného časopisu zakoupili ten samý měsíc ještě sešit ze série, v níž jejich oblíbený hrdina zrovna hostoval. Tuto techniku používalo nakladatelství DC Comics již v 50. letech, ale Marvel ji dovedl k dokonalosti právě tím, že každý nově vytvořený hrdina byl již od svého uvedení umístěn do jediného světa po bok všem předchozím postavám.
DC Comics oproti tomu měl k dispozici velmi různorodé postavy a při dodatečném dotváření společného fikčního světa se tak komiksoví scenáristé potýkali se značnými komplikacemi. Původní tým Justice League z roku 1960 tvořili Superman, Batman, Wonder Woman, Flash, Green Lantern, Martian Manhunter a Aquaman. Každého z nich ale stvořil jiný autor a postavy vznikaly v časovém rozpětí dvaceti let. Kromě toho se jejich příběhy odehrávaly v různých (a navíc fiktivních) prostředích – Superman působí ve městě Metropolis, Batman v Gothamu, Wonder Woman pochází z mytického ostrova Amazonek, Flash z Central City, Green Lantern z Coast City, Aquaman je vládce Atlantidy a Martian Manhunter je z Marsu. Nebylo jednoduché z takto různorodé skupinky vytvořit tým a zároveň zachovat všechny jejich klíčové atributy. V komiksu je naštěstí možné všechno. A tak došlo k prvnímu restartu.
Přepisování historie
| Je vám jeden restart málo? DC Comics restartuje každých pár let. Proč k restartům vůbec dochází? V popsaném případě z 60. let bylo „zapotřebí“ smazat nejrůznější nesrovnalosti způsobené tím, že hrdinové vznikali v průběhu mnoha let bez jakékoliv zaštiťující koncepce. Podobných uspořádání fiktivního časoprostoru proběhlo ještě několik, ale kromě toho dochází k restartům také proto, aby se nalákali noví čtenáři a zvýšil se upadající zájem. Perfektním příkladem je loňská monstr-akce nakladatelství DC Comics nazvaná The New 52, při níž došlo ke kompletnímu restartu všech 52 vydávaných sérií. Došlo při tom mimo jiné k přečíslování všech titulů, jež jsou teď vydávány opět od čísla 1. Je to proto, že dlouhá historie mohla některé čtenáře až děsit. Třeba poslední sešit Supermana před vynulováním měl číslo 904. Jak ale naskočit do tohohle rozjetého vlaku? Není potřeba si nejprve přečíst všech 904 předchozích sešitů, aby člověk vše správně pochopil? Tím, že se začne číslovat opět od jedničky, si chce nakladatelství zajistit nové čtenáře, kteří si spíše koupí komiks číslo 1, než komiks číslo 904. DC Comics samozřejmě není jediný, kdo občas potřebuje zjednodušit léta spletitého děje a nalákat nové čtenáře, ale i na tomto poli Marvel trumfuje. Zatímco DC Comics s kompletním restartem všech 52 sérií naštval skalní fanoušky, Marvel už od roku 2000 vydává vedle regulérních komiksů i edici jménem Ultimate Marvel, která nabízí alternativní příběhy všech postav úplně od znova a bez ohledu na mnohaletou historii. |
V roce 1961 se vedení DC Comicsu rozhodlo udělat za minulostí tlustou čáru. Cílem bylo začít psát historii těch nejdůležitějších postav odznova a tentokrát s vědomím toho, že všechny obývají stejný svět a navzájem se mohou setkávat, tvořit týmy a bojovat proti sobě. Ale jakým způsobem všechny nesrovnalosti z minulosti vysvětlit? Nebylo možné předstírat, že téměř třicetiletá historie DC Comicsu najednou přestane existovat. V přelomovém sešitu série Flash nazvaném „Flash dvou světů“ přišel redaktor Julius Schwartz s „elegantní“ komiksovou kličkou, v níž ukázal, že existuje víc paralelních vesmírů, přičemž moderní inkarnace starých známých hrdinů žijí na Zemi číslo 1, a na Zemi číslo 2 žijí jejich předobrazy ze 30. a 40. let. Tak bylo dosaženo kýžené konzistence. (A v budoucnu se restartovalo ještě mnohokrát – viz informační box vpravo).
A ve filmu?
Celý svět DC Comicsu je tedy pomocí mnoha restartů „srovnaný“ a příběhy hrdinů se odehrávají v jednotném fikčním světě zvaném DC Multiverse. Teoreticky by nic nemuselo bránit plánu převést tento vesmír postav, respektive alespoň Ligu spravedlnosti, na plátna kin obdobným způsobem, jako to udělali v Marvelu. Jenže k tomu zatím nedošlo. Proč? Jedním z důvodů, je zřejmě fakt, že zatímco většina členů týmu se nikdy v hraném filmu neobjevila, Batman a Superman na plátnech kin vystupují s železnou pravidelností. Právě teď dokončuje Christopher Nolan závěrečnou část trilogie o Batmanovi Temný rytíř povstal a Zack Snyder natáčí po Singerově snímku Superman se vrací další restartované pojetí muže z oceli. Jedná se ale o samostatně stojící díla, které je v podstatě nemožné jakkoliv sjednotit a předstírat, že se odehrávají ve stejném světě. Co s tím?
V jednu chvíli Warner uvažoval o tom, že by za pomocí motion capture technologie natočil realisticky animovaný samostatný film o Justice League (tedy něco ve stylu Avatara), později (zřejmě pod vlivem úspěchu Iron Mana a snah Marvelu všeobecně) přišel plán natočit Ligu spravedlnosti bez Batmana a Supermana a t
o podobným způsobem, jakým postupoval Marvel – před natočením JLA (zkráceně Justice League of America) tak mělo vzniknout několik filmů věnovaných jednotlivým superhrdinům. První komiksovou postavou zadaptovanou pro budoucí filmový vesmír DC Multiverse měl být zprvu Flash, tedy nejrychlejší člověk na světě, později byla volba změněna na Green Lanterna. Film byl skutečně natočen, nicméně naprosto propadl a tak se šance na vznik Justice League, respektive celého filmového DC Multiverse opět zmenšila.
Poslední teoretickou možností by bylo začít s Batmanem i Supermanem od nuly. Otázkou je, jestli se do toho Warnerům bude chtít, dost možná by se náhlou změnou sami připravovali o výdělky. A jestli se do toho přece jen pustí, tak kdo ví, za jak dlouho – stačí připomenout, jaký rozruch u diváků vzbudilo kontroverzní rozhodnutí „zrestartovat“ po pouhých pěti letech film Hulk (2003) a natočit Neuvěřitelného Hulka (2008) respektive Spider-Man 3 (2007) a natočit The Amazing Spider-Mana (2012). Je ale také pravda, že Batman je pro Warnery z finanční hlediska tak nesmírně důležitý, že nejpozději do čtyř let se dočkáme nějaké jeho další inkarnace a v té je čistě teoreticky možné cokoliv.
Proč vlastně Justice League?
Možná se ptáte, proč by se vlastně korporace TimeWarner měla pokoušet natočit Ligu spravedlnosti, když je s tím už na první pohled spojeno tolik problémů. Odpověď zní: Harry Potter. Série o Harry Potterovi byla pro Warnery po deset let zlatým dolem, ostatně její poslední díl donedávna okupoval třetí příčku žebříčku nejvýdělečnějších filmů všech dob (tuhle sobotu jej překonali Avengers). Několik let předtím, než série dospěla k svému závěru, začali šéfové studia přemýšlet, čím Harryho Pottera nahradit. Ideálně to chtělo nějakou sérii, která by dokázala po mnoho let přitahovat diváky do kin. Volba padla na knihovnu DC Comics.
Od té doby korporace Time Warner dosud vyprodukovala čtyři filmy o postavách z DC Multiverse (Temný rytíř, Green Lantern, Temný rytíř povstal, Man Of Steel), ty ale nejsou nijak propojeny a nejedná se o promyšlené budování jednotného fikčního světa, kde by se díla navzájem propagovala a násobila tak své tržby. Projekt Marvel Cinematic Universe tedy zůstává nadále osamoceným geniálním počinem, který v blízké době asi nikdo nenapodobí.
