Před týdnem vtrhnul do kin Zach Galifianakis s Pařbou v Bangkoku, teď by chtěla se svojí troškou do mlýna přispět další stoupající hvězda komediálního nebe. Danny R. McBride. Zatímco Zach hraje pořád dokola úchylné sociopaty s měkkým srdcem, Danny se rád prezentuje jako vulgární sebestředný buránek. K dokonalosti tuhle polohu dovedl v seriálu Eastbound & Down, kde hraje vyhaslou sportovní hvězdu, která si stále myslí, že je neodolatelným středobodem veškerého jsoucna. Při práci na fantasy komedii Princ a pruďas spojil síly se svými seriálovými spolupracovníky Benem Bestem (scénář) a Davidem Gordonem Greenem (režie). Ti mimo Eastbound and Down mají společně na kontě také film Travička zelená, který se "Pruďasovi" v mnoha ohledech podobá.
Tak především si s sebou z Travičky přivedli Jamese Franca. V tomhle případě nehraje středověkou verzi dealera drog, ale úžasného prince Fabiouse, který stíná obry, zachraňuje dámy v nesnázích a vůbec dělá království čest. Poslední zachráněnou princeznu, mimózní Belladonnu v podání Zooey Deschanel, si dokonce chce vzít. Bohužel si nevybral zrovna dobře, protože s pannou Belladonnou má už své plány zlotřilý čaroděj Leezar (Justin Theroux). Ten překazí svatbu a princeznu unese, aby ji mohl za úplňku odpanit. Fabiousovi tak nezbývá, než se vydat na další hrdinnou výpravu, aby princeznin věneček uchránil pro sebe. Tentokrát ale nepojede sám. Král už má plné zuby věčného povalování budižkničemy Thadeouse (Fabiousův mladší bratr v podání McBridea) a tak ho donutí bratra následovat. Doprovázeni drsnou bojovnicí Isabel (Natalie Portman) a věrným sluhou Courtneym na cestě za zlým černokněžníkem čelí lítým nepřátelům a dělají humor. Tedy chtěli by.
Hulení na place nedělá dobrotu
Podobně jako Travička zelená totiž Princ a pruďas příliš nefungují jako komedie. Zatímco vysmažené záseky Ananasového expresu (tak se Travička jmenuje v originále) mohly rozesmát snad jedině diváky, kteří mají s podobnými stavy zkušenosti (anebo se v nich nachází přímo při sledování filmu), u Pruďase je strašlivě znát, že film nemá skoro žádný scénář. Wikipedie uvádí, že herci dostali dopředu jen hrubý nástřel děje a všechny dialogy vznikaly až improvizací 
na scéně. Je to cítit. Z plátna sálá neuvěřitelná pohoda a je patrné, že se všichni zúčastnění perfektně baví, ale také že vtipy vznikaly metodou pokus / omyl. Na jedno uchechtnutí připadají dvě trapná ticha. Nemluvě o tom, že genitální humor (ne, tady nemá být geniální) a parodie na osmdesátkové fantasy nemusí zrovna každému sedět.
James Franco působí neustále lehce zhuleně, Dannyho McBrida baví, že může fuckovat ve středověkém kostýmu a Natalie Portman má očividnou radost, že na rozdíl od náročné Černé labutě stačí, když bude plácat ptákoviny a ukazovat zadek v ocelových tangách. Zooey Deschanel toho ve filmu příliš nepředvede a Justin Theroux v roli černokněžníka je většinou lehce otravný. Ostatní postavy nemají valný význam a rychle se vykouří z hlavy (Připomeňme snad jen Tobyho Jonese. Ne proto, že mu ve filmu chybí pindík, ale proto, že ho brzy uvidíme v Hunger Games).
David Gordon by měl točit akčňáky
Mezititulek nelže přátelé. Protože podobně jako se v Travičce zelené nejvíc povedla finální přestřelka, funguje akce daleko spolehlivěji než humor i tentokrát. Dost možná proto, že byla předem připravená a nikdo nemusel spoléhat na to, zda hercům zrovna přijde slina. Krvavé šermovačky mají ještě lehce komediální nádech, když vyloženě plýtvají krví a trefně odkazují na fantasy rubanice osmdesátých let, ale taková honička s kočáry je slušným příkladem toho, že dobrou akci nedělají stamiliony, ale talent. (Tady narážím na honičku ze čtvrtých Pirátů z Karibiku, která je v porovnání s Pr
uďasem neuvěřitelně statická...a to patří mezi to nejlepší, co v nejnovějších Pirátech uvidíte).
Zmíněná stylizace do fantasy mlátiček osmdesátých let hraje všeobecně celkem významnou roli. Nejen, že se tímhle směrem občas parodicky pomrkává, ale podobným způsobem jako před třiceti lety je vedené i vyprávění příběhu a laděná vizuální stránka. Takže pokud znáte filmy jako Pán Šelem, Rudá Sonja nebo Vládci vesmíru, víte, na čem jste. I tehdy jsme koukali na laciné kulisy, krvavé šermířské souboje či neinvenční metání blesků. Akorát s tím rozdílem, že tenkrát jsme je brali smrtelně vážně. Dneska si to znalci užijí jako milé retro, sem tam to funguje jako vtip, ale většinou spíš budete mít dojem, že měli tvůrci málo peněz. (Což je pravda, film stal 50 milionů dolarů, což by na plnohodnotnou fantasy spíš nestačilo).
Verdikt
Princ a Pruďas přinášejí proud dobré pohody a poctivého fuckování. Sem tam se někomu povede vtípek (zvlášť pokud máte rádi obhroublejší zábavu), sem tam se vkusně vyvalí nějaká ta střeva či odkutálí hlava. Akce je vesměs povedená, herci jsou sympatičtí a fanoušci osmdesátých let si užijí retro stylizaci. Většině diváků ale budou laciné kulisy spíš vadit a pubertální fórky zrovna tak. Navíc těch opravdu povedených není mnoho, a pokud zrovna neprobíhá nějaká šarvátka, vlastně se skoro nic neděje a vy se začnete pomalu nudit. Takže tentokrát nezbývá než doporučit: Pusťte si trailer, a pokud se vám bude zamlouvat co vidíte, vyrazte směle do kina. Dostanete zhruba to samé v devadesátiminutovém balení (Akorát samozřejmě méně intenzivní, řidší).
