Recenze: Bitevní loď

Bitevní loď. Vysmívaný blockbuster Petera Berga, kterému řada lidí nemůže přijít na jméno jen proto, že je „adaptací společenské hry“. Jenže záleží na tom? Transformers vznikli z hračky pro desetileté kluky a Piráti z Karibiku podle atrakce v Disneylandu. A jaká to byla v obou případech prvotřídní zábava. Battleship je v jádru především popcornová jízda, která sleduje souboj lidstva s mimozemšťany a přeměnu jednoho nevycválaného průšviháře ve schopného vůdce. Jestli studio díky shodnému jménu s deskovou hrou přihodilo do rozpočtu pár milionů navíc, jedině dobře pro nás.

Země volá ETho

Příběh dává do pohybu jednoduchá myšlenka: Co se stane, když lidstvo vyšle do vesmíru signál a někdo ho zachytí? Přijdou návštěvníci v míru nebo jsme si polohu Země raději měli nechat pro sebe? V tomhle případě je správně ta druhá možnost. Ze vzdálené planety „G“, s atmosférou podobné té naší, přiletí pět lodí připravených k průzkumu. Jenže jedno z plavidel (shodou okolností komunikační loď, která měla zajišťovat kontakt s domovem) nezvládne přistání, ještě v atmosféře se rozlomí a jeho trosky zasáhnou obydlené oblasti po celém světě, především pak Hong-Kong, kde zemře několik desítek tisíc lidí. Ostatní lodě přistanou v oceánu poblíž Havaje.

Námořnictva několika světových velmocí zrovna shodou okolností provádějí nedaleko válečná cvičení, a tak dostanou pokyn místo přistání blíže prozkoumat. Jenže rozkazy nejsou přesné, řadoví námořníci příliš netuší, s čím vlastně mají tu čest, a tak při prvním kontaktu s plovoucím kovovým objektem zaženou mimozemšťany do defenzivy a vyprovokují je k útoku. Návštěvníci uzavřou oblast neprostupným silovým polem a vydají se obsadit obří vysílač na Havaji, aby mohli domů vyslat nouzový signál. Pokud lidstvo nechce mít na svém dvorku místo pěti lodí lodí pět tisíc, musí mimozemšťanům snahu o vysílání překazit. Emzáci velmi rychle vyřadí Havajskou leteckou základnu a jedinou nadějí pozemšťanů tak zůstávají tři torpédoborce, jejichž cvičení se rychle změnilo v až příliš ostrou akci.

Jak je už z jednoduché zápletky asi patrné, Bitevní loď opravdu je oddechovou letní zábavou, která si neklade za cíl překvapit diváky svojí intelektuální vytříbeností. Tady jde o víc! O výbuchy, hlášky, pěkné holky, akci a emocionální podpásovky. Takže pokud máte zájem o sofistikované válečné výpovědi ve stylu Apokalypsy nebo Ponorky, jděte o dům dál. Tohle je film pro fanoušky Dne nezávislosti, Transformers nebo Top Gunu. Jediným skutečným kritériem je prvoplánová zábavnost, které se všechny ostatní elementy musí pokorně podřídit. Peter Berg si naštěstí megalomanský dvousetmilionový rozpočet nenechal přerůst přes hlavu a svou misi splnil znamenitě.

Co všechno si Berg pohlídal?

Tak především, i jednoduchá akční podívaná potřebuje sympatické hrdiny, jinak bychom neměli komu fandit. Zdánlivě největší hvězdy, Liam Neeson a Alexander Skarsgård dostali jenom vedlejší role, ústřední postavu rebela Alexe Hoppera hraje Taylor Kitsch, kterého naprostá většina z vás bude znát pouze jako Johna Cartera. A hned na začátek je potřeba říct, že mu vojenská uniforma a frackovité odsekávání mu sednou podstatně víc, než dlouhé vlasy a utíkání před bolístkami minulosti. Alex je přesně ten typ horkokrevného potížisty, který, podobně jako příslovečný slepý k houslím, přijde k odpovědnosti a vám díky jeho přirozenému charismatu nezbývá, než mu za všech okolností fandit.

Posádku doplňuje několik hláškařů nejrůznějšího naturelu, japonský důstojník (Tadanobu Asano), se kterým byl hlavní hrdina ještě do nedávna na nože, a především Rihanna, která je ve své roli PG13 verze G.I. Jane překvapivě slušná. Přímo na Havaji jde emzákům po krku ještě Alexova přítelkyně Samantha, alias vnadná Brooklyn Decker, které asistuje válečný veterán Mick Canales s (doslova) železnýma nohama. Všechny ostatní lidské postavy už mají jen minimum prostoru, a tak daleko větší pozornost sklidí samotní mimozemšťané.

Ti nezůstávají pouze anonymní silou ve vesmírných lodích, hrdinové se s nimi setkají i tváří v tvář. Nejprve ve skafandrech, podobných těm z videohry Halo, posléze se jim podíváme i pod masku. A je potřeba říct, že jejich design je poměrně neotřelý a rozhodně povedený. V podobném duchu se dá mluvit o zvláštních efektech obecně. Peter Berg se evidentně snažil používat tolik praktických triků, kolik jen bylo možné, ale i většina počítačových animací vypadá naprosto přirozeně a nebude vás nijak vytrhávat z filmové zábavy.

Platí to mimo akci i přímo v jejím víru. Mimozemské lodě jsou dostatečně hrozivé, jednotlivé bitvy jsou nápadité a explozemi se nešetří. Všechno přitom zůstává nádherně přehledné. Kritici Transformers, kteří nadávají na Bayovu přílišnou zběsilost, budou u Battleship vyloženě vrnět blahem. Všeobecně se dá říct, že Berg dovedl Bayův styl k dokonalosti, když nám naservíroval přímočarý blockbuster (v tom nejlepším slova smyslu), jaký se Michaelovi od prvních Transformers natočit nepodařilo. Akce je parádní, triky jakbysmet, ale především se nemusíte bát žádných dementních scén, ala šílející John Malkovich nebo tupé pohledy Rosie Huntington-Whiteley.

Jistě, filmu nechybí patos, klišé, americký patriotismus, předvídatelný soundtrack nebo válečná propaganda, ale to všechno k žánru velkohubých popcornovek prostě patří. Nebo si snad dokážete představit, že by někdo dokázal natočit stejně velkolepou (a stejně cool) řežbu námořních lodí s mimozemšťany, která by byla pojatá smrtelně vážně? Všechen ten velkolepý guláš opravdu funguje jen díky tomu, že si Berg plně uvědomuje, že všechno co divákovi předkládá, je naprosto absurdní a neváhá si z toho dělat legraci, stejně jako ze společenské hry Lodě, na kterou film ve svém průběhu nejednou nápaditě odkazuje.

Verdikt

Bitevní loď je přesně tím, čím jsme si přáli, aby byla: Je to odpočinková popcornová jízda, vybroušená ve všech požadovaných aspektech k dokonalosti, která ohromí svým trikovým rozmachem i tak akorát dávkovaným patosem. S hrdiny budete prožívat každou utrpěnou porážku i uštědřený zásah a dokud i ten poslední emzák nedostane na budku, nebudete mít klid. Film je tak uvědoměle pitomý, až je vlastně celkem chytrý a znalci blockbusterových klišé se budou bavit snad ještě o chloupek lépe, než mladší ročníky, které podobně pompézní jízdu zažívají poprvé v životě, ještě svýma naivně ohromenýma očima. Ostatním doporučuji to dětské nadšení v sobě opět najít. Přihlouplý, spokojený úsměv po odchodu z kina zaručen.