Tučňák nene nic jiného, já už ty tlachy nedávám...

Fimi, ten starý Discord jste smazali? Nebo máte něco nového o čem nevím?

Určitě by ho tu mnozí z nás rádi poznali a bez pochyby by nás ohromil svými výlevy i u piva. Tak co antiku, když domluvíte sraz, přijedeš nás ohromit?

Jj jsem taky pro sraz webu, moc rád si popovídám s antikem. Uvidíme jestli je hrdina a frajer jenom i u stolu..

Ajaj, místní debílek, kterej si ještě pořád myslí, že jeho výlevy, který fungují na maminku, fungují i na ostatní spustil záchvat. A vážně si myslí, že za dostane nějakou výhodu, jako kdybychom měli být jeho maminka :'(

Nechcete udělat nějaký setkání v hospodě, baru, zajít na bowling, je jedno kde, ale někde ideálně poblíž krajskýho města, do 5 minut pěšky ze zastávky, ať to mají případně všichni dosažitelný třeba právě vlakem? Já bych se i rád s Antikem poznal osobně :)))

Antik jestli si myslíš že tímhle ve mně vzbudíš nějaké emoce tak ne, akorát jsi klesl o to hloubš.. člověk jako ty mě nemůže absolutně urazit ať se bude sebevíc snažit...tady se nikdo rozhodně tebe nebude doprošovat o reakci, vítej v diskuzi, na to ale přijdeš časem

Koukám že děcko se už zase realizuje a myslí si jak si z něj každej sedne na prdel a bude hrát jeho hru...prostě pitomec zůstane pitomcem a kdyby se jelo po jeho, pořád zůstane pitomcem

Trollí komentáře sem smazal a mažu, tak aby si někdo nemysle, že si tu chudák Karel povídá sám pro sebe.

A proč proboha píšeš o Narutovi? To nemá primárně s hrami nic společnýho. To je původně manga/anime... možná někdo bude konrovat One Piecem, ale japonský anime předělávat to Holywoodskýho filmu je úplná píčovina. Nikdo tam vůbec nechápe původní japonskou myšlenku, stejně tak to nemohl pochopit nikdo, kdo by to chtěl vidět jako sérii Hollywoodských filmů. Z toho se mi chce napůl zvracet a napůl se mi otevírá kudla v kapse...
(⁠╯⁠°⁠□⁠°⁠）⁠╯⁠︵⁠ ⁠┻⁠━⁠┻

Bayblade, tyvole, je skvěle zpracovaný anime, proč ho taháš přes hry k filmový podobě, která má 0 šanci zopakovat úspěch a myšlenku anime? A ano bůh mi odpusť, ale úplně tu původní sérii s Tysonem (dabing mladýho Kotka), Kyeem, Reyem a Maxem, která kdysi běžela na Nově, tak tu mám do dneška vážně rád.

To o čem mluvíš je přesně nepochopení formátu. Nemůžeš vzít generickou hru bez příběhu a říct, že stačí vymyslet příběh a budeš mít skvělý film podle skvělé hry. Takhle to nefunguje. Skvělý film ti vytvoří skvělý movie maker, ale ty nemají potřebu svoje nápady stavět a šroubovat na úspěšných herních značkách. Grneričtéjší movie makeři potom neukočírují svoje druhořadý ego a značku znásilní pro svoje neukojený (ne)tvůrčí ambice. A nebo máš pak tvůrce jako je Duncan Jones, který natočí v podstatě dokonalou filmovou podobu hry, ale široký publikum to nechápe a hráči jsou neuspokojení.
Nevím jestli může být někdy hráč uspokojen, film je úplně jiný formát a takřka vždy jim jejich herní zážitek nedokáže přenýst. A kdo je vůbec schopen přijmout fakt, že jiný formát rovná se změna způsobu pracování s dějem během adaptace? Já osobně ještě zbožňuju příběh Desmonda Milese v původní myšlence Assassin's creed, předtím než to od Brotherhood začali zařezávat, a film s Fassbenderem se mi potom líbí v podstatě stejně, protože pracuje se stejnou myšlenkou jen filmovým způsobem.

Tohle co píšeš nemá z půlky vůbec smysl. Pitomá generická multiplayerová střílečka, nebo jakýkoliv akční team/deatmatch multiplayerový hry nebo závodní hry mají míň děje než pitomý angry birds.

Fortnite je úplně stejná píčovina jako CSko nebo CoDko.

zběsilý cesty*

Vážně si napsal ve výčtu her, že nikoho nenapadlo udělat Beyblade?? ¯⁠\⁠_⁠(⁠ツ⁠)⁠_⁠/⁠¯

Jasně, jasně, Antikovi nemá smysl nic vysvětlovat, on opravdu píše random, nebo na nás snad jen Karlovka trénuje svůj AI model a jako cíl si dali postiženýho kluka z pátý třídy, ale zrovna ne/přenositelnost příběhů mezi formáty je samo o sobě zajímavý téma.
Čímž se obloukem vracím ještě k Antikovým výčtům her, kdy mě naprosto zaujala "generická" multiplayerová střílečka Counter-Strike. Pochopit se dá ještě série Call of Duty, prvních několik instancí jsem před hodně léty hrál a příběhově se tam čerpat dalo, ale zmiňovat jako adaptaci online střilečku je asi na úrovni Minecraftu, stejně tak naprosto nechápu Flatout, kde by se tam měl brát příběh. Opět bych chápal nějaký starší příběhový Need for Speed, něco jako starý NFS Most Wanted z roku 05, ale závody bez příběhu dávat za příklad skvělé hře k filmové adaptaci... ¯⁠\⁠_⁠ʘ⁠‿⁠ʘ⁠_⁠/⁠¯

Pak tu máme hry jako GTA. Pro mě těžko představitelný, jakou motivaci by měl mít člověk při pokusu o zpracování GTA jako film. Gétéáčko jsem mastil ještě na DOSáckým kompjúteru a za příběhově nejlepší instanci mám pořád Vice City, to bych si do filmu představit jakž takž ještě možná dokázal, ale hlavní důvod a mechaniky proč se tolik lidí zamilovalo do gétéáčka jsou do filmu naprosto nepřenositelný. Free Guy je popkornová odpověď, jestli chcete víc heistovou odpověď alá GTA online, tak rozhněvaný muž se Stathamem. Pořád ale jde o mechaniky, který do filmu nejdou přenýst. Ono to mladším vysvětlit nejde, ten pocit kdy čumíte do CRTéčkový krabice, která má barvy mnohem kvalitnější než dnešní OLED monitory, jezdíte po rozpixelovaným městě v tanku, zrháte před policií v otevřeným městě pěšky, v autě, s kámošema se hecujete kdo dokáže přežít na plný počet hvězdiček dýl a cítíte u toho svobodu jako nikdy předtím, protože žádná hra se tomu nikdy nepřiblížila. Nemluvím pak o tom, že se ten pocit znova vrátil a ještě znásobil u GTA 3 v třetí dimenzi!!! a pak to onlar roků později úplně nepřekonatelně rozstřelil jakýsi fanouškovský multiplayer k San Andreas (SAMP).
Abych jen nevzpomínal na dětství a dospívání... pak bychom tu měl poslední skupinu her, který staví alfu omegu zábavy na příběhu. Zdravým tím v podstatě všechny hry třeba od Biowaru nebo CD Project Red a nebo konkrétně třeba Ghost od Tsushima o kterým se tu i psalo nebo příběhově snad nejlepší hru v historii, naší skvělou Mafii. Tahle skupina her má podle mě jako jediná smysl převádět do filmový podoby, ale i tak si u většiny z nich říkám proč? Příběh se pro potřeby celovečerního filmu potažmo frančízy stejně musí měnit a původní záměr se většinou vytrácí. Ve hře není problém předložit složitý příběh a díky tomu, že můžeme jako nuance používat naprosto jiný mechaniky, než ve filmu lze představit naprosto jiný rozměr příběhu. Do teď se mi nejvíc líbí cesta Cyberpunku a Edgerunners. Jedno dělá reklamu druhému a vlastně bych byl rád, kdyby dokázal konečně někdo propojit různé formáty do ucelenýho zážitku. Každý formát má svoje výhody, film, seriál, kniha, komiks, PCčková hra, desková hra. Tohle jde, když nebudu počítat Japonce, teď vážně nejlíp asi Pšonkům a zájem bych o to měl neskutečnej. Udělat prostředí, ve kterém se budou odehrávat různé příběhy a odvypráví se adekvátně nejlíp jak to jde danýmu médiu.

Všehovšudy je to pro mě spíš pozéřina ty snahy o adaptace povedených her. Do velký většiny by šel prostě zasadit nový příběh. Povedený hry jsou prostě dobře zpracovaný příběh v konkrétním formátu. A i když by určitě dokázal Frank porušit Omertu i v seriálu, tak by stejně to kouzlo na letišti při nekonečném čekání na Toma, kterýmu až po nezdravě dlouhý době dojde kde že jsou ty klíčky, to kouzlo se ztratilo.... a Frank... to byl Donův jedinej, opravdovej přítel... přátelství je sra...

O něco podobnýho se pokusil Jim s Avatarem nebo Miller s Šíleným Maxem, dokonce ten začátek z šílený cesty, nechal si nás umřít Maxi, má být reference na hru. Takže ne, že by to nikdo nezkoušel. Jen to asi funguje oboustranně, když je dobrý jeden formát, tak se nedaří obdobně uspět i na poli druhýho formátu.