Recenze: Prci, prci, prcičky - Školní sraz

Pokud jste zažili pubertu na přelomu tisíciletí, s největší pravděpodobností jste měli rádi Prcičky. Jasně, i mezi mládeží se tenkrát našli povýšení rádoby intelektuálové, kteří se ze sebe snažili dělat něco lepšího odmítáním dobré zábavy a degradováním Prciček na snůšku vulgárních vtipů. Jenže tou Prcičky rozhodně nejsou. Kromě sprostých vtipů (na kterých navíc není vůbec nic špatného) šlo v Prcičkách najít i univerzálně platné příběhy o dospívání a pořádný kus duše. Jednotlivé postavy byly dobře napsané i zahrané a nešlo si je neoblíbit. Právě díky nim se více méně povedly i další dva díly. Pak se léta točily pouze videoseqeuely s jinými herci a v návrat původní party už prakticky nikdo nevěřil. Jenže ona se nakonec vrátila. Je ale vůbec po tolika letech možné navázat na původní úspěch?

Proč by se vlastně všechny postavy vůbec měly znovu setkat? Protože třída pořádá sraz po třinácti letech. Ten jubilejní prý moc nevyšel, ale letos bude všechno jiné! Asi proto, že sraz neorganizuje žádné béčko, ale MILF Guy č.2 (John Cho). Anebo za to může Facebook? Důležité je, že se kluci zase spolu sejdou a začnou rekapitulovat, jak se jim od střední školy změnil život. Jimovi (Jason Biggs) se nedávno narodil syn a tak na sebe s Michelle (Alyson Hannigan) nemají moc času a začínají se vzdalovat. Navíc má starosti o svého tátu (Eugene Levy), ze kterého se po smrti maminky (Molly Cheek) začíná stávat tak trochu samotář. A aby toho nebylo málo, balí teď Jima sousedovic dcera (Ali Cobrin).

Stifler (Seann William Scott) se tváří, že je všechno stejné, jako za mlada, ale ve skutečnosti se v dospěláckém životě tak trochu ztrácí a středoškolská léta mu chybí. Oz (Chris Klein) je televizní hvězdou a žije s mladou modelkou (Katrina Bowden). Ve světě celebrit se ale necítí příliš ve své kůži a pořád vzpomíná na prostý život s Heather (Mena Suvari). Finch (Eddie Kaye Thomas) se snaží tvářit jako největší světák, ale je to tak doopravdy? A nestraší mu pořád v hlavě Stiflerova máma (Jennifer Coolidge)? A konečně Kevin (Thomas Ian Nicholas). Ten je spokojeně ženatý a všechno se v jeho životě zdá být v nejlepším pořádku. Ale neudělala z něj manželka tak trochu podpantofláka? A co se stane, až se potká s Vicky (Tara Reid)?

Není to jen snůška vtipů

Jak vidíte sami, všechny postavy mají svůj příběh, všechny si musí projít nějakým vývojem. A to je naprosto zásadní. Nejnovější Prcičky tak nejsou nesourodou snůškou vtipů, ale koherentním svazkem lidským příběhů, teprve z nichž humor přirozeně vychází. Část legrace spočívá v trefných odkazech na předchozí díly, ale daleko větší roli hraje vyrovnávání postav se stárnutím a neuvěřitelné situace, do kterých se dostanou jen díky tomu, že se vzpouzí svému současnému místu v životě a na dva dny se pokouší chovat zase jako nezodpovědní středoškoláci. Až uvidíte scénu, ve které se kluci bezradně pokoušejí uklidit nahé tělo opilé středoškolačky, budete přesně vědět, co tím myslím.

Na té samé scéně jde mimochodem ukázat další velké plus filmu: Žádná nahota ani čuňárny, nejsou samoúčelné. I ten sebesprostší vtip logicky vychází z dané situace. Nebo alespoň z faktu, že Stifler je prasák. Jon Hurwitz a Hayden Schlossberg si zkrátka dali tu práci a prakticky každou scénu vymysleli tak, aby kromě prvoplánového bavení také něco vypovídala o postavách a posouvala příběh kupředu. Kdykoliv byste kdykoliv měli pocit, že vám není úplně jasné, kam konkrétní scéna směřuje, buďte trpěliví. Ve finále do sebe všechno perfektně zapadne.

Všechny postavy se dostanou přesně tam, kde potřebují v životě být, všechny nakousnuté linky jsou uspokojivě dopovězeny a dojde i na emoce. Vodopád slz asi vyloženě nečekejte, ale každý správný fanda série v závěru přinejmenším zjihne. Navíc se autoři vytasili s naprosto geniálním dějovým zvratem, který asi opravdu nikdo nečekal a přitom do světa Prciček naprosto organicky zapadá.

Kompletní obsazení je zpátky

K dobrému pocitu z filmu přispívá i kompletní obsazení z minulých dílů. Prakticky každý, kdo v sérii něco znamenal, si střihne alespoň krátké cameo a u většiny z nich si autoři dali záležet, aby s sebou daný štěk nesl kromě pomrknutí na diváky i nějaký slušný vtip (snad jen Jessica - Natasha Lyonne - lehce zklamala). Chybí pouze Stifflerův mladší brácha a Michellina sestra Cadence, která jako by ani nikdy neexistovala. Ale chápu, že autoři potřebovali mít Stiflera nezadaného.

S množstvím postav také souvisí jedna z mála výtek, vůči filmu. Na jednu stranu je super, že se všichni vrátili, ale na tu druhou je hrdinů tolik, že některé dějové linky musejí nutně mít jen minimum prostoru a působí tak trochu nedomrle. Řeč je především o Kevinovi, u kterého mám pocit, že jako postava za něco stál naposledy ve druhém díle. Způsobené je to částečně také tím, že smlouvy s herci se podepisovaly postupně, scénář se podle toho dodatečně upravoval za chodu a na nějaké broušení k dokonalosti už tak nezbylo příliš času. Což samozřejmě není omluva a diváky to nemusí nijak zvlášť zajímat. Příjemná nostalgie, kterou při pohledu na celou partu zažijete, vám ale jakékoliv drobnější nedodělky bohatě vynahradí.

Verdikt

Prci, prci, prcičky: Školní sraz, je vynikající komedie, které nechybí ani humor ani srdce. Nostalgie je ve filmu tak akorát, aby měli fanoušci původních filmů radost a mladší ročníky určitě nebude nijak vyrušovat nebo jim nedej bože bránit v pochopení vtipů. Těch by možná v některých pasážích mohlo být přeci jen o malinko víc, ale ty co ve filmu jsou, stojí opravdu za to (výbuchy smíchu zaručeny) a nikdy nepůsobí nuceně. Vždycky vycházejí z příběhu a z postav. Ty samozřejmě fungují skvěle, protože už je známe třináct let a jejich společná chemie za ta léta nikam nezmizela. Naopak, ve chvílích, kdy je parta spolu, je film obvykle nejsilnější. Tehdy, nebo když se ze řetězu utrhne Jimův táta. Nejnovější Prcičky jsou zkrátka vynikající komedií, jednou z nejlepších za poslední roky, která si určitě zaslouží vaši pozornost.