Souboj Titánů působil v upoutávkách jako nařachaná jízda, ale výsledek byl těžkým zklamáním. Louis Leterrier připravil nesourodou patlanici nepřehledných akčních scén, ve kterých nešlo rozeznat, co se vlastně na plátně děje a celé to bylo neúmyslně směšné. Dvojka změnila režiséra (Jonathan Liebesman) a má podstatně jednodušší pozici: Nikdo už jí nebude předhazovat, že je zbytečným remakem. Už je pouze pokračováním nepříliš povedeného, dva roky starého filmu. Takže může jedině překvapit. Nebo ne?
Hněv Titánů začíná deset let po událostech Souboje. Io Perseovi porodila chlapce, ale zemřela a náš hrdina zůstal se synem Heliem sám. Stáhli se do ústraní a žijí jako prostí rybáři. Jenže uvadající lidská víra v bohy působí nečekané problémy. Bohové slábnou a spolu s nimi slábne hora Tartaros, kde jsou léta uvěznění Titáni. Pokud by se ze svého vězení dostali, smetli by ze Země vše živé. Zeus (Liam Neeson) spolu s ostatními bohy se Titány pokusí zadržet, ale Áres (Édgar Ramirez) a Hádes (Ralph Fiennes) ho zradí, spoutají a přidají se na stranu Krona, největšího z Titánů. Poseidon (Danny Huston) stačí tak tak uprchnout, aby varoval poloboha Persea, který se stává poslední nadějí lidstva na záchranu.
Následuje dobrodružné putování, kterého se kromě Persea zúčastní ještě královna Andromeda (Rosamud Pike), Poseidonův syn Agenor (Toby Kebbell) a na chvíli i Héfaistos (Bill Nighy). Na cestě do podsvětí je čekají nejrůznější překážky, jako třeba les kyklopů nebo Minotaurův labyrint. Podobně jako v jedničce jde opět především o několik nikterak zásadně souvisejících scének, poslepovaných bez většího ladu a skladu, ale s tím rozdílem, že tentokrát je to alespoň ta pitomá jízda, kterou nám slibovaly už trailery na jedničku!
Pitomá 3D zábava
Digitální budovy i potvory vypadají moc hezky, film jako celek působí poměrně výpravně a pískově žlutohnědá vizuální stylizace Titánům celkově sedí. Akční scény možná nejsou kdo ví jak převratné, ale pobavit dokážou a na rozdíl od jedničky jsou výtečně přehledné, takže si i ve 3D naprosto bez problémů dokážete vychutnat choreografii jednotlivých soubojů. 3D všeobecně působí dobře. Obraz má hloubku a každou chvíli na vás něco nečekaně vybafne, což je vždycky lepší, než když třetí rozměr na plátně ani pomalu nejde rozeznat (viz Hvězdné války: Episoda 1).
Vizuální stránka a laciná akční zábava se tedy povedly, ale co obsah? Nevadí nějak výrazně, že se pouze tupě jde z místa na místo, občas se řekne něco pitomého nebo se zprzní kus řecké mytologie? Nevadí! Pokud víte, do čeho jdete, pak určitě nevadí. Dvojka se, na rozdíl od jedničky, dokáže brát celkem s nadhledem (např. Perseus svému pegasovi nakazuje, aby létal rovně, ať to dělá hezký dojem) a tak ani ty pitomé dialogy tolik netahají za uši. Tohle zkrátka má být sandálová digitální řežba s monstry. Navíc má Hněv Titánů jenom nějakou hodinku a půl, takže uteče jako voda.
Verdikt
Hněv Titánů je pořád jenom bezmyšlenkovitý akční výplach, kde se jde tupě od příšery k příšeře, ale na rozdíl od jedničky má dvojka spád, povedenou akci a nadhled, takže dokáže bez problémů servírovat přesně to, co jste si od ní objednali. Jestli se tímhle tempem bude série zlepšovat dál, bude pětka lepší sandálová řežba, než Gladiátor!
