Hunger Games možná stojí ve stínu takových velikánů, jako jsou Prometheus, Hobit nebo Avengers, ale i tak patřily k jednomu nejočekávanějších velkofilmů letošní sezony. Studio Lionsgate do projektu bez záruky vrazilo (na své poměry) nemalé peníze a blockbuster s ženskou hrdinkou se také netočí zrovna denně. Navíc pánové tam nahoře nijak zvlášť neskrývali, že by rádi napodobili komerční úspěch Twilightu a porovnávání se Stmíváním dostane do hledáčku médií jakýkoliv snímek. Co tedy od Hladových her můžete čekat? Laciný pokus, svézt se na vlně zájmu o fantastiku pro mladé nebo upřímnou snahu o kvalitní filmovou zábavu?
O Aréně smrti už píšeme tak dlouho, že zápletku asi nemá smysl nějak široce rozebírat, ale pro pořádek: V postapokalyptickém světě blízké budoucnosti vládne všemocný Kapitol dvanácti porobeným krajům. Protože se kraje pokusily proti svým krutovládcům neúspěšně vzbouřit, pořádají se Hladové hry, které mají poddaným jejich podřízenost připomínat. Všechny kraje musí do Kapitolu každoročně posílat dvě děti, které se v nachystané aréně utkají v souboji na život a na smrt. Ze všech účastníků může přežít pouze jeden a obyvatelé Kapitolu Hry sledují jako zvrácenou reality-show. Letošního ročníku se zúčastní i naše hrdinka Katniss (Jennifer Lawrence), která se přihlásí dobrovolně, místo své mladší sestřičky. Pokud se k ní chce ještě někdy vrátit, nezbývá jí, než přistoupit na krutou hru a snažit se přežít.
Hezky vykreslená a obsazená budoucnost
Jestli stále máte pocit, že jde o nějakou lacinou kopii asijského Battle Royale, jste na špatné adrese. Samotné zabíjení hraje ve snímku poměrně minimální roli. Tohle je přeci jen v jádru příběh pro mládež. Daleko větší důraz je kladen na emocionální stránku celé situace. Co pro postavy krutý osud znamená? Jak se vypořádají s náhlým zájmem davů (krvechtivých fanoušků televizních přenosů)? Jak se ve svém mladém věku mají postavit k faktu, že je čeká téměř nevyhnutelná smrt? Dokážou zabít lidskou bytost? A především – Proč právě oni? Čím si tuhle „poctu“ vysloužili?
Právě takovéhle otázky film nenápadně pokládá, a dokud tak činí, funguje skvěle. Možná se nejedná o nikterak převratná témata ani o bůhvíjak originální podání, ale jistá přímočarost je v příběhu pro mladší ročníky vcelku logická a ty starší nijak zvlášť neurazí, protože tvůrci si dali celkem záležet na tom, aby dramatická stránka příběhu filmu trapně melodramatická nebo až příliš dětinská.
Lví podíl na tom mají herci, s Jennifer Lawrence v čele. Ta je jako Katniss vynikající a povyšuje celý film o pořádný stupeň nahoru. Jako divák jsem jí celou dobu držel palce, radoval se za každé její malé vítězství a byl překvapený, s jakou grácií dokáže prodat v zásadě banální repliky. Podobně příjemní jsou i dospělí herci ve vedlejších rolích, ať už je to Woody Harrelson v úloze dřívějšího vítěze her a Katnissina bojového mentora nebo Stanley Tucci, který si střihnul pompézního moderátora Hladových her. Liama Hemswortha, který hraje Katnissina kamaráda Galea, pořádně uvidíme až v dalších dílech, ale Josh Hutcherson, jako spoluhráč z Arény (a potenciální láska) Peeta, mě nijak zvlášť nepřesvědčil a považuji ho za jeden ze slabších článků filmu.
Samotné Hladové hry se moc nepovedly
Horší momenty celkově, se začnou hromadit v druhé polovině filmu. Dokud neodstartují samotné Hry, všechno je bezva. Sledujeme, jak se mladí hrdinové vyrovnávají s drastickým přelomem ve svém životě, dozvídáme se podrobnosti o fungování Her a Kapitolu, užíváme si řadu příjemných scének s dospělými herci. Pak se ale hrdinové konečně dostanou do arény a naplno vyjde najevo, proč jsme ji v trailerech vůbec neviděli.
Tvůrci si totiž sice dali záležet na dramatu, vykreslování postav a budování světa, ale dobrodružnou / akční část naprosto nezvládli. Netuším, zda za to může předloha (nečetl jsem), nedostatek peněz anebo přímo filmaři, ale samotné Hry jsou podstatně slabší, než celá předešlá část. Ta si hezky dávala načas a všechno podstatné náležitě rozebrala. Aniž by však při tom zapomínala bavit. Druhá polovina naopak hodně spěchá, často přeskakuje v ději rychloposuvem dopředu, evidentně vynechává řadu podrobností předlohy, a přesto místy dokáže působit lehce utahaným dojmem, skoro až nudit.
Celá aréna je rozlehlý, naprosto nezajímavý les, ve kterém jsou akorát stromy, hnědá zem, jedna paseka a řeka. Toť vše. Chápu, že to tak asi bylo v předloze, a že tvůrci měli málo peněz, které museli vypotřebovat na spoustu trikových záběrů při návštěvě futuristického Kapitolu v první části filmu, ale to není omluva pro to, že snímek v druhé půli vypadá často jako televizní seriál. V lese za doprovodu roztřesené kamery běhají děti, které se vesměs chovají, jako by byly na veselém výletě, a navzájem se zabíjejí. Ve všech případech se tak děje bez nápadu a ještě je to mizerně natočené. Chápu, že ve filmu pro děti se moc násilí ukázat nedá a jako ilustrace toho, jak je zabíjení kruté, jsou soubojové scény dostatečné, ale z hlediska nějakých akčních kritérií prostě nefungují.
Verdikt
Hunger Games v žádném případě nemají nic společného, s tupostí libovolného Twilightu. Srovnání funguje maximálně na komerční úrovni, protože Aréna smrti je relativně chytrý příběh pro mládež, který se navíc na filmové plátno podařilo převést tak, aby nečtenáři naprostou většinu souvislostí bez problémů pochopili. Obsazení je vynikající a první polovina, ve které se seznamujeme s postavami, jejich světem a zákeřností Her, je vyloženě nakažlivá. Bohužel, jakmile se film dostane do arény Hladových her, čeká diváka nijak zvlášť napínavé dobrodružství v zabahněném lese, ve kterém není nouze o rozvláčné chvíle, patetické dialogy a zaměnitelná děcka, jejichž osud vás nedokáže nijak zvlášť zaujmout. Naštěstí i v druhé polovině naprosto spolehlivě vládne plátnu úžasná Jennifer Lawrence, díky které na slabší druhou polovinu rádi zapomenete a budete se těšit na její další dobrodružství. Hunger Games nejsou dokonalé, ale pokud by se obětavá a samostatná Katniss měla stát novým idolem dnešní omladiny, zaslouží si místo na slunci už jenom proto.
