Obhájit existenci některých sequelů je občas pořádně zapeklitý úkol. V případě filmu, který nebyl kladně přijat kritikou, diváky a ani finančně si nevedl zrovna nejlépe, se nabízí možných obhajob hned několik: Buď se někdo totálně pomátl (což v případě tvůrců Cage/Neveldine/Taylor zní jako docela logické zdůvodnění), nebo začneme splétat konspirační teorii s přihlédnutím k tomu, že část z rozpočtu zafinancovali arabští šejkové z Imagenation Abu Dhabi a natáčení probíhalo v Rumunsku.
Hořící chlápek opět zasahuje
První Ghost Rider, přes veškerý počáteční potenciál úspěšné komiksové série, se s odstupem pěti let stal pouze dalším filmem Nicolase Cage, na který se znovu podíváte jedině v případě, že vám někdo přiloží bouchačku k hlavě. A Ghost Rider 2 na tom rozhodně není lépe. Na to, aby se jednalo o ultimátní guilty pleasure béčko je to málo špatné, ale k dobrému filmu mu schází ještě více.
Bez ohledu na to, že Nicolas Cage zasvěceně tvrdí něco naprosto jiného, je Ghost Rider: Spirith of Vegenance přímým pokračováním filmu z roku 2007, který režíroval Mark Stephen Jonhson. Na scénu se v něm vrací bývalý kaskadér Johnny Blaze (Cage) kdysi upsal duši Ďáblu (Ciarán Hinds), aby zachránil život svému těžce nemocnému otci. Na oplátku se stal hostitelem démona, jež ho jednou za čas promění v hořícího kostlivce, který jezdí na planoucí motorce a vysává duše provinilých a zlých.
Zápletka samotného filmu dost připomíná Cageův loňský spektákl Drive Angry. I tady zachraňoval dítě před peklem. Ale tenkrát to bylo podstatně zábavnější. V tomhle filmu se pořád někam jezdí pustou dálniční krajinou, někdo před někým utíká, aniž by to mělo počáteční logiku a samotný Ghost Rider, kromě pár vcelku skromných výbuchů, taky žádnou pořádnou spoušť nenadělá. Nejvíc pozornosti na sebe strhává přehrávající a vyšilující Nicolas Cage, se svým sjetým smíchem.
Příliš málo, příliš špatné akce
Na to, že by měl být Ghost Rider 2 akčním filmem, je tu té akce až znepokojivě málo. A když už k nějaké dojde, pořádně ji znepříjemní "dravá" kamera. Osobně mám raději, když je dobře vidět kdo koho pronásleduje, nebo mlátí. Nikoliv snímání akčních scén stylem "běžím vedle tebe s kamerou v ruce a mezi to hodíme osmnáct střihů, které proložíme zbytečnými detaily na tvůj profil". Někdo to může nazývat progresivností, nebo ignorací klasických filmařských postupů, ale v tomhle případě je to jednoduše "brajgl".
Režisérské duo Neveldine/Taylor za má sebou podařené šílenosti Zastav a nepřežiješ 1 a 2 a pak pro spoustu diváků těžko stravitelného Gamera. Jenže na nedopečeného Ghost Ridera 2, jsou až moc dobří. Snaží se do filmu nacpat sociální podtext, své svěží nápady (např. vysvětlování za pomoci animované vložky, přímou řeč "lebky" na kameru), ale výsledkem je takový podivný paskvil mezi totálním béčkem a nepříliš vyvážené akční podívané s hořící kostrou. O komiksovém filmu se nedá hovořit už vůbec.
Nicolas Cage a zbytek hereckého ansáblu tomu také moc nepomáhají. Nepříliš známá herečka Violante Placido (Eva Mendes v pokračování hrát odmítla), Idris Elba coby mnich na motorce, Ďábel Ciarán Hinds a jeho pochop, s vizáží albínské zombie Vrány, Johnny Whitworth vlastně ani moc nehrají. Pouze koexistují. A Cage se zase místy snaží hrát až moc.
Verdikt
Ghost Rider 2 je nudné béčko, jemuž ke kultovnosti chybí možná stejně tolik, jako k dobrému filmu. Neveldine a Taylor se snaží, ale jejich místy naprosto šílený styl opravdu není to pravé pro klasického "westernového" anti-hrdinu, kterého neovládají pouze abstraktní démoni. Nicolas Cage už pěkných pár let nenatočil dobrý film. A bude-li své šílené přehrávání a smích vydávat za herectví i nadále, tak nejspíš už asi ani nenatočí. A co hůř - všem se to omrzí, takže už to ani nebudeme považovat za vtipné.
