Již je to devět let, co světlo světa spatřila písmenka závěrečného dílu Potterovské série, Relikvie smrti. Filmová verze svou jízdu zakončila v roce 2011. Od té doby se fanoušci prahnoucí po sebemenší nové informaci, mohli soustředit pouze na Pottermore, kde Rowlingová občas vydala nějaké střípky a tím prohlubovala mytologii svého světa. Víc toho ale nebylo. Změna přišla až letos.
Potterofilové se dočkali nového příběhu, akorát v trochu odlišné verzi než si představovali. Divadelní hra Harry Potter and the Cursed Child si odbyla svou premiéru a u této příležitosti jsme se dočkali také vydaní knižní verze scénáře. Navíc se v listopadu objeví nový film Fantastická zvířata a kde je najít. Vypadá to, že nás kouzelnický svět paní Rowlingové bude doprovázet i v následujících pár letech. Pojďme si ale přiblížit, jak vznikal nový příběh o Chlapci, který přežil.
Zprávy, o připravované divadelní hře o oblíbeném čaroději s jizvou na čele, se začaly objevovat už v roce 2013. Mělo se blíže zkoumat Harryho dětství a jeho život osiřelého chlapce. Na vše měla dohlížet sama Rowlingová osobně. O dva roky později se již podrobně mluvilo o příběhu Cursed Child, kdy se místo dětství, měl probírat čarodějův dospělý život.
Přípravou scénáře byl pověřen britský divadelní a seriálový tvůrce Jack Thorne. Na pomoc si přizval uznávaného divadelního režiséra Johna Tiffanyho (ten hru i zrežíroval) a samotnou J.K. Rowling. Ta po celý proces vzniku fungovala jako odborný poradce. Nejdůležitější okamžik pak nastal ve chvíli, kdy oba pánové odjeli do domu J.K. a provedli důkladný a vyčerpávající brainstorming, kde si stanovili základní prvky nového příběhu. Od této chvíle se začal rodit osmý díl série. Ještě jednou tak zdůrazňujeme, že Rowlingová pomáhala vymyslet příběh a posvětila všechny jeho detaily (jde tedy o kanonické dílo), ale není autorkou scénáře.
V průběhu příprav hry bylo posléze oznámeno vydání knižní verze scénáře v takzvané Special Rehearsal Edition. To znamená, že se k vydání použila pracovní verze, se kterou herci nacvičovali a jež se v průběhu procesu následně ještě nepatrně měnila. Ve výsledku tedy diváci hry a čtenáři knihy Cursed Child můžou odejít s malinko jiným příběhem. Kniha vyšla koncem července a okamžitě se stala hitem. Za první dva dny se prodalo na dva miliony výtisků a to pouze v USA a Kanadě. Británie hlásí téměř 700 tisíc prodaných kusů za pouhé tři dny. Je tedy vidět, že hlad po této kouzelnické sérií stále neutichl. Českou verzi knihy můžeme dle vydavatelé očekávat na konci září. A aby byly informace o knižní verzi úplné, na příští rok se připravuje vydání upravené Definitive Collector's Edition edice. Budete si tak moci porovnat, jak se scénář ve výsledku změnil.
Proč vlastně o knižním vydání scénáře divadelní hry píšeme? Protože Harry Potter je fenomén, dříve či později bude jistě záznam hry promítán v našich kinech, jak je v současnosti u mezinárodně úspěšných her běžné, a předběžně se počítá s tím, že se Cursed Child nakonec i zfilmuje, takže proč se nepodívat, co nás čeká. A teď už se pokusím ve zkratce shrnout své osobní dojmy z nového příběhu. Předem upozorňuji, že se mi možná tu a tam vytrousí nějaké spoilery, takže pokračujte na vlastní nebezpečí. Jdeme na to!
Nástupiště devět a tři čtvrtě, bradavický speciál je připravený k odjezdu a davem se prodírá pětičlenná rodina. Jsou to Potterovi. Příběh začíná přesně tam, kde minulé skončil a tak můžeme tuto scénu, když počítám i film, prožívat už potřetí. Již od úvodních stránek na vás dýchne nostalgie, kdy při každém setkání se známým charakterem budou skalní fanoušci u vytržení. Hlavní postavou je Albus Severus Potter, prostřední dítě Harryho a Ginny. Chlapec, nemá příliš dobrý vztah se svých otcem, a to zejména kvůli věhlasu, který se nese spolu se jménem Potter.
Musím říct, že tento vztah otce a syna, se mi líbil. Působil reálně a byl tím nejdůležitějším hnacím motorem celého příběhu. Samotná postava Albuse ale nedokáže tolik zaujmout, více se mi zamlouval jeho nejlepší kamarád, Scorpius Malfoy. Ten dokáže občas milé překvapit a jeho vztah s Albusem v mnohém připomíná Harryho a Rona. Ono vlastně po celou dobu čtení prožíváte okamžiky, které vám budou něco připomínat, popřípadě budete mít rovnou pocit déjà vu. Napomáhá tomu i celkové pojetí vyprávění, kdy se s hrdiny často vydáváte do minulosti a vidíte již známé pasáže z trochu jiné perspektivy. Postupně se mi tak pocity příjemné nostalgie asi v polovině proměnily v pocity vykrádání sama sebe.
.jpg)
Velkým problémem je také návaznost jednotlivých scén, které mnohdy postrádají nějakou větší soudržnost a působí přehnaně chaoticky a nepřehledně. Svůj díl viny na tom má i fakt, že se opravdu jedná o scénář a ne klasicky napsaný román, ten by dokázal čtenáře do děje více vtáhnout. V půlce knihy jsem se tedy přistihl při tom, jak čtu spíše ze setrvačnosti než kvůli tomu, že bych chtěl zjistit, jak děj pokračuje. Naštěstí samotný závěr mě celkem potěšil, i když se výhrady najdou i k němu.
Vyvrcholení knihy totiž probíhá během události, která tak drasticky změnila Harryho a ponechala mu jeho jizvou na čele. Závěr dokáže vyvolat přesně ty pocity, jaké si nejspíš Jack Thorne představoval, ale zanechá ve vás nepříjemnou pachuť ždímaní a natahování původního materiálu.
Abych to tedy shrnul. Návrat Harryho a spol. je nesmírně nostalgická událost, ta ale nedokáže vynahradit slabý příběh, nedostatečné vykreslení nových postav (které samozřejmě může být po přidání hereckých výkonů podstatně silnější) a malé využití těch známých. A i přes celkem vydařený závěr, ve mně kniha nezanechala stejné pocity, kvůli kterým jsem se do tohoto světa a postav zamiloval. Věřím, že divadelní verze může fungovat o třídu lépe, potenciál se ve scénáři rozhodně skrývá. Případně se dočkáme ještě více upravené filmové verze, o které se už v kuloárech Warner Bros. začíná mluvit. V téhle podobě nicméně kniha Harry Potter and the Cursed Child nemá čtenáři příliš co nabídnout.
A co vy? Chystáte se číst scénář ke Cursed Child? Počkáte si na divadelní hru (záznam / českou inscenaci)? Nebo na film?
