John Carter je divný. Proč by vás měl vůbec zajímat?

Johna Cartera jsme označili za jeden z nejočekávanějších filmů letošního roku. A přesto téměř nikoho nezajímalo, když jsme snímek poprvé pořádně představili. Pro Johna Cartera je to příznačné. Disney si vůbec neví rady s marketingem a snímek se snaží prodat přes odosobněná CGI monstra. Jedno takové vidíte i vlevo v titulce, protože k filmu jaksi scházejí fotky, na kterých by hlavní hrdina byl vyfocený v nějaké normální kompozici. Nedávno z Disneyho unikla měření společenského povědomí o filmu, a žádná pěkná čísla to nejsou: Potenciální diváci o filmu vesměs tak nějak tuší, ale ani po odvysílání Super Bowl spotu (který jen v USA viděly desítky milionů lidí) je nijak zvlášť nezajímá a třeba ženská část publika údajně není ke snímku přitahována vůbec.

Což samozřejmě vůbec nejsou dobré zprávy. Disney i režisér Andrew Stanton sice vehementně popírají zprávy o tom, že snímek několikanásobně překročil rozpočet a jeho cena se vyšplhala někam k čtyřem stům milionům bez výdajů na propagaci, ale i kdyby Carter stál „pouze“ 200 milionů dolarů (což je hodně podhodnocený odhad), musel by stejně utržit přinejmenším půl miliardy, aby se zaplatil. Což samozřejmě není nikterak nízká laťka, zvlášť pro film, který diváky nechává naprosto chladnými. A přitom je to obrovská škoda, první reakce na film jsou hodně pozitivní.

První reakce jsou téměř nadšené

Snímek už viděli redaktoři renomovaných serverů, jako jsou AICN, Collider, HitFix, Badass Digest a mnozí další, kteří se všichni shodují na tom, že jde jednoznačně o povedený blockbuster. Samozřejmě nemáme čekat nic převratného, ale Stantonova pečlivost osvojená v Pixaru, by ve filmu měla být znát. Jak Stanton sám uváděl v rozhovorech, dlouho před tím, než se vůbec pustil do přípravy vizuální stránky, si hodně dával záležet především na tom, jestli je příběh sám o sobě zajímavý a jestli fungují jednotlivé postavy.

I podle ohlasů by měl být Carter podstatně méně povrchní, než bezradné trailery dávají znát. Hlavní hrdina je prý sice malinko nezáživný, protože je to příliš velký slušňák a hrdina, ale takový byl bohužel už v předloze a moc se s tím nedalo dělat. Postavy kolem navíc prý jeho nijakost bohatě vynahrazují. Příběh všichni novináři musí zatím tajit, ale žádné stížnosti z jejich strany nezazněly. Asi musíme počítat s tím, že je Carterovo dobrodružství cílené především na mladší diváky, ale podobně jako Pixarovky by si film měla užít celá rodina. V jednoduchosti je někdy zkrátka síla. Že budou skvělé vizuální efekty, o tom nepochyboval asi nikdo, ale povedená by měla být také akce, která se (podle slov režiséra) neustále vyvíjí, vždy určitým způsobem posouvá děj a také je (podle slov diváků) za všech okolností velice přehledná, i když se toho ve filmu děje opravdu hodně. Nechybí údajně ani funkční romantika a spousta humoru.

Pokud nevěříte zahraničním kritikům a slovům režiséra, můžete se přesvědčit na vlastní oči v nejnovějších videích na konci článku. Velmi jasný obrázek o tom, že Stanton ovládá řemeslo s velkým přehledem, vám udělají první uveřejněné klipy, ve kterých se konečně zběsile nestříhá, ale můžeme si vychutnat několik kompletních scén. Dobré jméno dělá filmu také fanoušky sestříhaný trailer, který je podle mnohých výrazně lepší, než všechna videa od Disneyho dohromady.

Natáčení v padesátistupňové výhni

Jestli z předcházejících řádků cítíte důraz filmařů na pečlivost, jste na správné stopě. Z toho co novináři viděli při natáčení v utažské poušti a z rozhovorů s tvůrci je patrné, že celý film je především srdcovou záležitostí Andrew Stantona, který se k co nejlepším výkonům snaží motivovat i všechny kolem sebe. Z počátku byl z hraného natáčení lehce frustrovaný (doposud točil pouze animáky), protože na place vládl chaos a všechno bylo řízené nesmyslně zažitými pravidly, jejichž imbecilitu jako by si nikdo nechtěl připustit, a hromadou odborových nařízení. Postupně se mu ale na proces podařilo navyknout a implementovat do něj co nejvíc funkčních postupů z Pixaru, takže nakonec převládly pozitivní zkušenosti.

Jednou z nich byl i prostý fakt, že nemusí dlouhé měsíce držet v hlavě neexistující vizi a doufat, že ji animátoři nakonec nějak dají dohromady. Při skutečném natáčení se vám film samozřejmě rodí prakticky před očima. Co největší ukotvení v realitě se filmaři snažili ještě zesílit, když se pokusili co největší množství triků natočit přímo na place, než aby šaškovali ve studiu před zeleným plátnem. Tu a tam se nějaká hora digitálně přibarvila nebo se na ni přimaloval marťanský barák, ale pořád to byla utažská poušť s živými herci. Ani Marťani se nepřidávali kompletně v postprodukci – i herec kalibru Willema Dafoa poslušně po lokaci ťapkal na chůdách a v performance-capture obleku. Na řadu fotek z natáčení se můžete podívat dole v galerii.

Bude John Carter pokračovat?

Bez zajímavosti není ani to, že Carterův fanoušek Stanton přistupuje k filmu od počátku jako k prvnímu ze série. Disney koupil z jedenáctidílné série práva na první tři knihy, a pokud by se dostavil kasovní úspěch, mohou se prakticky okamžitě rozběhnout přípravy na druhý film. Stanton si sice není jistý, jestli by dokázal zdlouhavý proces živého natáčení absolvovat ještě jednou osobně, ale spolu se secnáristou Markem Adrewsem už pečlivě rozplánovali celou trilogii.

Diváky ubezpečují, že první film je uspokojivě uzavřený a nemusíme se v něm bát žádného nervy drásajícího cliffhangeru, ale zároveň jsou v něm odpovědně zaseta semínka pro další pokračování. Jednotlivým charakterům byl ponechán prostor pro další vývoj, některé elementy z pozdějších knih byly takticky odvyprávěny už teď, jiné naopak odsunuty na později, řada tajemství Marsu zůstala prozatím skryta a také si filmaři dali veliký pozor, aby měřítko prvního filmu nebylo příliš veliké a šlo v potenciálním pokračování uvěřitelně rozšiřovat. To vše dohromady zní jako solidní plán. Určitě solidnější, než výkřiky ve stylu „Pojďme natočit Muže v černém 3. Jedno o čem, hlavně když to Will podepíše“.

Je ale další díl vůbec reálný? Jak zaznělo v úvodu, obeznámenost publika s filmem je minimální. Všichni vidí bombastické efekty bez kontextu a nemají nejmenší tušení, proč by se o nějakého anonymního Johna Cartera měli zajímat. Z Disneyho navíc zaznívají klepy o tom, že John Carter je „poslední omyl starého vedení“ a nová garnitura ho chce mít především rychle z krku. Což je samozřejmě přehnané tvrzení, Disney do propagace narval peněz dost, ale evidentně se míjejí účinkem. Snad vás předcházející řádky přesvědčily o tom, že se bezradnou kampaní nemáte nechat zmást, a máte dát filmu šanci. Minimálně si pusťte následující promo materiály a vyčkejte prvních recenzí. Teprve pak se bude definitivně lámat chleba.