Již mnoho let se daří držet kriminalitu ve Spojených státech amerických takřka na nule. Může za to Výroční Očista, každoroční svátek, kdy jsou na jednu noc povoleny veškeré zločiny včetně vraždy. Stále častěji a důrazněji ale začínají prosakovat informace o tom, že hlavním účelem Očisty není ani tak minimalizovat kriminalitu, jako především zredukovat nejnižší vrstvy populace, ulehčit tak sociálnímu a finančnímu sektoru a v neposlední řadě také poskytnout zvrhlé uspokojení hrstce privilegovaných. S jasným cílem zrušit Očistu vystupuje mladá senátorka Charlenne Roanová, kterou kdysi Očista připravila o rodinu a nyní má velké šance stát se novou prezidentkou a perverznímu svátku zatnout definitivně tipec. To se samozřejmě nelíbí vládnoucí elitě a na Senátorku je vypsán hon. Každoroční Očista začíná a vedoucího senátorčiny ochranky Leo Barnese (hlavní hrdina druhého dílu) čeká krušná noc.
Očista: Volební rok je třetí částí série, kterou režisér James DeMonaco započal před třemi lety minimalistickým klaustrofobickým thrillerem. O rok později pak dodal druhý díl s podtitulem Anarchie, který umožnil divákům nahlédnout do chaosu, který nastává v ulicích, což vyústilo ve velmi solidní a místy poměrně šokující stealth thriller. Především v něm ale výrazně rozvinul mytologii Očisty a paranoiu s ní spojenou a právě na ni Volební rok navazuje. Pokud tedy patříte mezi ortodoxní zastánce prvního dílu a Anarchie vám přišla, jako krok stranou, můžete s klidným svědomím přestat číst a film v kinech vesele ignorovat.
Bohužel ale ani ti, kteří považují druhý díl za příjemný upgrade, nebudou z Volebního roku příliš nadšeni. Třetí Očista je čirý duplikát, variance na již viděné, bez jakékoliv špetky inovace, bez jakéhokoliv progresu, mytologického, nebo řemeslného. Nepřináší nic nového a cokoliv z toho, co variuje, nedělá lépe, než jsme již měli možnost vidět. DeMonaco dostal k dispozici zase o něco vyšší rozpočet, takže si může dovolit jednu digitální helikoptéru (dobře udělanou, to všechna čest, z filmu ale bolestivě vyčnívá), co je to ale platné, když scénář je, obzvláště v první polovině, doslova imbecilní, herecké výkony jsou vesměs zoufalé a především, což považuji za zdaleka největší problém Volebního roku – jede se podle dokonale čitelného mustru, kde nezbývá žádný prostor pro překvapení. Zatímco u druhého dílu fungovalo napětí a strach o postavy, Volebním rokem se divák doslova pronudí a každý další zvrat dokáže odhadnout dlouho dopředu.
DeMonaco, jako by zapomněl, co dělalo Očistu Očistou a nedokáže znovu vklouznout do vlastních pravidel a atmosféry. Apokalyptickou vizi společnosti, která odhaluje své zvrhlé já a touhu po krvi vystřídaly prolínačkové sekvence a rádoby zfetované chování Čističů, namísto zamýšlené psychedelie však dosahuje pouze pocitu neustálé pózy. Atmosféra chybí, comicsová stylizace Čističů je zaměněna za lascivní tancování, nucený smích a podivné kroucení hlavou a postupné budování mýtů okolo ústředních postav vystřídalo drsné postávání a koukání do kamery. Samotný příběh je pak odsunut na vedlejší kolej, mimo jiné právě proto, že je dokonale předvídatelný.
Jako třešinku na marnosti jeho počítání pak vnímám řemeslné přešlapy typu “postava začne otevírat pusu o vteřinu a půl dřív, než začne mluvit”, popř. pak lapsy, které jdou na vrub výpravy a rekvizit, konkrétně třeba ovládání moderního bezpečnostního systému pomocí panelu, což je ve skutečnosti telefon s Androidem, připevněný ke stěně, kde si postavy scanují otisky prstů na zamykací obrazovce. Takové té klasické, s kolečkem uprostřed a posuvníkem na tři strany. V těchto momentech se Očista stává směšnou. Podobných selhání bohužel není tolik, abych mohl Očistu odstřelit trojbodovým hodnocením a dále se jí nezabývat. Nemohu. Faktem zůstává, že byť v rámci série nepřináší nic nového, je to pořád vesměs solidní béčkové řemeslo, obzvláště pak s přihlédnutím k rozpočtu. Deset milionů je hodně malá částka a DeMonaco z ní těží, co se dá. Občas překvapí zajímavým střihem, jindy zafunguje humor…
Verdikt
Zůstává tak především na divákovi, zda se rozhodne věnovat třetí Očistě svůj čas a finance. Je to asi trochu otázka fanouškovské povinnosti, tím spíš, že se nejspíš dočkáme čtvrtého dílu, čekat od Volebního roku další posun, hlubší náhled do fungování vesmíru, v němž se odehrává, nebo doufat v nějaké mrazení v zádech je ale bláhové. Volební rok je další díl v sérii. Méně již dalším dílem do skládačky.
