Je to tak, třetí řada Agentů je celá za námi, a my se tak můžeme ohlédnout a shrnout, co vše se do této chvíle událo. Pozornost budeme věnovat druhé polovině 3. sezóny, především pak finále. Takže pokud jste ještě nezjistili, co se událo po návratu z planety Maveth, mrkněte na to a pak zase sem, v článku určitě najdete spoilery.
Hlavním tématem celé třetí série byli Inhumans. Přestože se asi po vydělení Marvel Studios z Marvel Entertainment na filmové plátno jen tak nevypraví, zde dostali prostoru opravdu požehnaně. V první polovině byl dominantním záporákem Lash, který se ve druhé polovině série stáhl do pozadí. Naproti tomu se nám představil nový záporák Hive se starou známou tváří, který se rozhodl sjednotit všechny Inhumans pod svou vůli. A ta je přece nejlepší, když jste tisíce let stará, nezničitelná bytost, ne?
Obecně jsem toho názoru, že si třetí série udržela vysoký standart, který není pro televizní produkci vždy samozřejmostí. Především akce je často vypiplaná, dravá a je na co koukat. Člověk až nechápe, jak se v jiných současných seriálech dokáží spokojit s plytkou rvačkou. Akce není ale jediná přednost. Jako i v minulých sériích, i zde se příběhové a zvratové linky snaží vázat na hlavní postavy. Ve chvíli, kdy dojde na kritické momenty či přímé nebezpečí, vždy se tam motá někdo, na kom nám alespoň trochu záleží. Divák také docení, že tam kde to jde, se Agenti snaží vyhnout klišé a připraví nám nečekaný twist. Co se týče vzájemné komunikace postav, tak i tady se pravidelně dočkáváme rozvinutí některých osobních vztahů. I když v rámci vztahů romantických dokážou tvůrci zachovat značnou střídmost. Možná je to trochu na škodu, ovšem stále je to lepší než nekonečné pasáže citových výlevů, které jsou k vidění v jiných komiksových seriálech.
Vedle vztahů je také potřeba upozornit na další specifikum Agentů, kterým je ochota nechat umírat či odcházet příběhové postavy, když to pomůže vyprávění. Co se týče příběhu jako takového, tak ten nám eskaloval do snahy padoucha ovládnout celý svět. Hive se o to pokoušel již dříve, ale nyní k tomu postupně získává všechny prostředky a spojence. Jak jsme v dílech zjistili, Hydra je mu vítaným spojencem. I zde jsme se dočkali nečekaných zvratů a bylo velice zajímavé sledovat příběh Gideona Malicka, který se nám během dílů vcelku solidně prokreslil. Přesto byl Hive primárním padouchem.
Coulson se svým týmem povětšinu času reagoval na tahy oponentů. Pokud se ovšem pozorně zadíváte do příběhů posledních deseti dílů, tak zjistíte, že se v nich sice odvíjelo drama o záchranu světa, ale zároveň v podstatě každý díl byl věnován některému z agentů více než ostatním. Ve třinácté epizodě ze Sibiře jsme viděli solidní osobní příběh Huntera (Nick Blood) a Bobbi (Adrianne Palicki), následně poznali více Macka (Henry Simmons)…příběh se vždy posunul dál, ale s ním i postava. A tím se dostáváme k finále poslední řady.
Zde byli hlavními postavami Hive a Daisy (Chloe Bennet). Ostatní jsou zde také důležití, ale tyto dvě postavy do určitého času nejvýrazněji posouvají děj. Závěrečné dva díly byly konzistentní a snažily se rychle přesouvat ze situace do situace. Neplýtvaly slovy. Vše, co se do té doby budovalo, se zúročilo. Závěr byl dramatický a hrdinové zaplatili svou cenu za vítězství nad zlem. Přesto se našly lapsy, které trochu pokazí celkový dojem.
Ano, za chválou, kterou jsem pěl na třetí řadu si stojím a finále je solidní. Naneštěstí zároveň platí, že tvůrci možná až příliš zvedli laťku, co se týče síly záporáka. A to, jak v případě Lashe, tak u Hive. V případě Lashe se zdálo, že se jedná o nezničitelné monstrum. V případě Hive to pak rovnou vyznívá, jakoby se mu měli raději postavit rovnou Avengers. Mytologie za postavou je ohromná. Finální střet pak odpovídá vyššímu seriálovému standartu, ale ve chvíli, kdy vám oba dva vykreslili jako epické oponenty, nelze se při jejich konečné likvidaci ubránit určitému zklamání. Nicméně i tak je finále efektní, akční i emotivní, protože i zde se vše úzce dotýká především hlavních postav. A právě to táhne seriál zase zpátky nahoru.
Na závěr zmiňme úplný konec po časovém skoku vpřed a celkově další směřování seriálu. Osobně mi v něm chyběla síla minulých cliffhangerů. V první sérii na konci hledíme na zakrvácenou ruku muže v křesle, ve druhé sérii do sebe černý monolit vtáhne Simmonsovou. Zde je náznak věcí příštích, ale spíše ve vás probudí dojem: „Hmmm…“ než „Wow, cože!?“
Nicméně ze závěru jasně vyplývá, že Daisy změnila svoje životní zaměření a reaguje na události třetí řady. Coulson již není ředitelem SHIELDu, o čemž se také více dozvíme ve čtvrté řadě. A hlavním padouchem či udavatelem tématu by měl být vtipný/šílený Dr. Radcliffe, který se zabývá umělou inteligencí a biotechnologií. LMD (Life Model Decoy), který se mu podařilo sestrojit, se v komiksech od Marvelu objevuje pravidelně (jde o oblíbený nástroj Nicka Furyho), jen zatím zůstává naprosto skryto, k jakým účelům má sloužit nebo jaké plány Radcliffe má.
Celkově je zkrátka podle mě třetí řada povedeným pokračování, které se drží toho, v čem jsou Agenti silní. Jsou akční, plní zvratů a zápletek a nebojí se jít hrdinům na dřeň. Finále jako takové nenaplnilo zcela očekávání budované napříč třetí řadou a obsahuje několik logických lapsů. Přesto se nám dostalo silného příběhu, který stojí za to vidět. V dnešní televizní produkci jde stále o vyšší ligu.
A co jste na třetí řadu, její závěrečné rozuzlení a náznaky věcí budoucích říkali vy?
