Madagaskar se už od prvního dílu řadil mezi takové ty spotřební animáky, u kterých si člověk vyloženě nestěžuje, pokud by na ně třeba měl dotáhnout nějakou omladinu, ale rozhodně se nejedná o sérii, jejíž další díly by bylo třeba napjatě vyhlížet. Spin-off Tučňáci z Madagaskaru mohl být zdánlivě výjimkou. V rámci zvířecí série patřily zpestřující výstupy černobílých neposedů vždy k tomu nejzábavnějšímu, co filmy nabízely. Na druhou stranu, je rozumné celou polévku vařit z něčeho, co jste do té doby používali jen jako koření?
Tučňáci ukázali, že to jde, ale samozřejmě nemohli po celý čas filmu třeštit tak, jak to známe z uzavřených zpestřujících segmentů v předchozích Madagaskarech. Stejně tak by nešlo dělat z party intenzivních šílenců, kteří se do všeho vrhají po hlavě, někoho, kým nejsou. Hledal se tedy kompromis, kdy tučňáci sice po většinu času fungují v režimu bláznivé grotesky, ale tu a tam z něj umí přirozeně (v rámci svojí přirozenosti) vystoupit a prodělat alespoň minimální osobnosti růst, aby dějový oblouk nebyl závislý čistě na pobíhání z bodu A, do bodu B.
Na pobíhání ale samozřejmě také dojde a to rovnou po celé zeměkouli. Ve světových zoologických zahradách totiž řádí zločinecký „génius“, chobotnice Dave, který unáší všechny tučňáky. Hlavní hrdinové, Skipper, Kowalski, Vojín a Rico, jej totiž kdysi svou roztomilostí připravili o jeho popularitu, a tak je logicky třeba pochytat všechny tučňáky světa a strašlivým strojem je o roztomilost připravit. Benjaminek Vojín se během nebezpečné mise snaží dokázat, že je plnohodnotným členem týmu, šéf Skipper se zase musí naučit, že ne vždycky má pravdu a všechno pod kontrolou. Zvlášť když po Daveovi pasou i tajní agenti jednotky Severák, kterým nelze odmítnou spolupráci.
Jednoduchá dějová kostra je tu ale skutečně jen proto, aby film plynul odněkud někam a gradoval a aby bylo kam věšet jednotlivé vtipy. A těch je požehnaně. Tučňáci jsou opravdu pořád ti stejní, ztřeštění chlapíci, které známe z Madagaskarů, kteří jsou bez rozmyslu schopní vyskočit z letícího letadla, aniž by je nějak zvlášť zajímalo, jestli si s sebou vzali padák. Už z jejich povahy tak plyne spousta fyzického humoru, různé padání, bouchání, legrační převleky nebo totální ztřeštěnosti, jako třeba používání pádel benátské gondoly, jako jejích suchozemských nohou. Film v takových momentech dává vzpomenout na klasické animované grotesky Looney Tunes či Toma a Jerryho. Vydatně se také čerpá z nejrůznějších bondovek a dalších špionážních (a občas i vojenských) filmů, které četa ostrých hochů během své mise s chutí paroduje.
Druhým podstatným zdrojem humoru má však být nekonečný proud dialogů a v tom je docela nepříjemný háček. Od lidí, kteří viděli film v originále jsem slyšel, že Tučňáci hodně pracují se slovními hříčkami, hollywoodskými narážkami, nejrůznějšími přízvuky a perfektním timingem. Já měl možnost film vidět pouze s českým dabingem, ve kterém nic takového není, a tak vynikne jen zlomek konverzačních vtipů. Z filmu tak je nekonečná řeka vodopádů slov, které jsou i v dabingu nabité energií, jsou pohotové, ale vtip se z nich do značné míry vytratil. Po čase tak slovní průjem začne být ubíjející, a protože děj je předvídatelný a mnohokrát viděný, přispívá k dobré náladě často jen výše zmiňovaná fyzická komedie a ta je sice četná, ale rozhodně není samospasitelná.
Co se animace týče, tak ta je v rámci série standardní, vedle animované špičky tedy nemá příliš čím oslovit. 3D je, jak už to u animáků bývá, lepší než u hraných filmů, ale určitě není důvodem k devadesátiminutovému snášení otravných brýlí. Krátká stopáž je naopak finálním plusem - film uteče jako splašený.
Verdikt
Tučňáci z Madagaskaru se určitě povedli lépe, než se dalo u podobného spin-offu očekávat. Maniakální klauni se dokázali přerodit v hlavní hrdiny, dostatečně nosné na to, než aby si neudělali ostudu. Film nemůže konkurovat předním animovaným hráčům, ale ani si na to nehraje a otevřeně přiznává, že chce především servírovat proud vtipů. Ty jsou z části povedené a z části jim bohužel podráží nohy dabing, ve kterém film běžel (a ještě běží) v naprosté většině českých kin. V takové podobě jsou Tučňáci lehce nadprůměrným filmem, který díky zběsilému tempu a sympatickým tučňákům dokáže hodinu a půl ukrátit celkem obstojně. Reputaci si ale čtyři černobílí agenti spraví nejdřív na DVD, kde film půjde vidět v takové podobě, v jaké byl stvořen.
