První dva díly Hobita jsou často kritizovány za rozvláčnost a přeplácanost. Napotřetí by se mohl režisér Peter Jackson podobným výtkám vyhnout. Ačkoliv Hobit: Bitva pěti armád bude uzavírat všechny dosavadní dějové linky, měl by se závěr trilogie vměstnat zhruba do dvou hodin a dvaceti minut. Pokud by se Jacksonovi jeho idealizovanou délku skutečně podařilo dodržet, jednalo by se zatím o vůbec nejkratší film ze Středozemě.
Tentokrát nás poprvé nečeká putování, ale drama soustředěné na jedno místo, které se Jackson nebojí dokonce označit jako psychologický thriller. Proto musí být vyprávění tak zhuštěné, aby se napětí nevytratilo. Navzdory názvu nejde o čistokrevný válečný film, bitva je jen vyvrcholením všech dosavadních dějových linií. Film je o tom, co se stane v mocenském vakuu, které náhle vznikne po zmizení draka Šmaka z Ereboru.
Pozitivní je, že na perfektní doladění svého záměru má tentokrát Jackson podstatně více času. Zatímco loni a předloni touhle dobou měl na krku ještě dotáčky v terénu, letos má hrubou kostru hotovou a může si v klidu s pořízeným materiálem hrát. Každý záběr s živými herci pořizoval Peter zhruba osm až devětkrát a pomocný štáb dokonce až čtyřicetkrát. Jacksonovi se tak zkrátka nemůže stát, že by nějaký moment neměl k dispozici naprosto podle svého gusta.
Ještě jednodušší je to pak s digitálními záběry. Ty se vlastně ještě pořád „točí“. Jackson jednoduše seběhne ze střižny do virtuálního studia, kde se s virtuální kamerou přesně podle svých potřeb prolétne virtuálním prostředím a má vystaráno. V prvním filmu se virtuální kamera používala především k záběrům ze skřetího podzemního města, v tom druhém zase k většině scén s drakem Šmakem. Ve třetím filmu se proletíme bojištěm a Jackson slibuje, že nás čeká doposud nevídaný zážitek. Bitva má působit dojmem, „jako by byl na místě štáb zpravodajství CNN“. Z vizuálního hlediska se můžeme těšit na nové tvory (skřetí monstra speciálně šlechtěná na bojiště) a hodně pohybu. Trpaslíci do bitvy totiž vjedou na válečných prasatech, na kozlech a beranech. Někteří z nich budou také řídit trojspřežení. Poměrně neobvyklé je i pokrytí bojiště sněhem a ledem.
Navzdory méně šibeničním termínům triková společnost Weta renderuje seč může, protože podle Jacksonovy filosofie je třeba všechen čas zužitkovat naplno. Je fajn, že je letos možné chybovat a své chyby mít kdy napravit, je fajn, že by tempo nemuselo být až tak hektické, ale ve skutečnosti je čas navíc využitý na maximum. Zkouší se různé varianty, ladí se detaily. Každý film totiž podle Jacksona vždycky může být ještě o chlup lepší. A platí to i o prvních dvou Hobitech.
Zpětně Peter připouští, že když Guillermo del Toro náhle projekt opustil, spadly mu filmy znenadání do klína a spolu s nimi také minimum času na přípravu. O prasklém žaludečním vředu nemluvě. Přesto s termíny premiér nešlo nijak hýbat a Jackson se do natáčení musel pustit tak nějak z voleje a podle svých slov nebyl v nejlepší formě. Ta se při postprodukci třetího filmu dostavila v plné parádě, a tak Peter tvrdí, že je s Bitvou pěti armád ze všech tří dílů hobití trilogie zdaleka nejspokojenější. Jestli se režisérova spokojenost promítne i do našeho diváckého zážitku, si budeme moci ověřit 11.12. v našich kinech.
PS: Peter společně se svými spoluscenáristkami občas žertuje o tom, že jakmile si budou myslet, že konečně mají čas natočit si nějaký svůj vytoužený projekt, nestihnou ani pořádně začít s přípravami a už budou až po uši zabředlí do příprav Silmarillionu. V galerii na vás čekají fotky z natáčení.
Zdroj: Empire
