Kdy jsme naposledy viděli „samostatný“ film od Marvelu? Byl to první Captain Amerika (2011), který byl s ostatními hrdiny propojený jen v závěru a jinak si nerušeně prožíval svoje vlastní dobrodružství ve druhé světové válce? Nebo se snad sluší sáhnout v paměti až k Neuvěřitelnému Hulkovi (2008), jehož tehdejší představitel Edward Norton se dokonce ani nevrátil v žádném dalším filmu? Ať už je to ten či ten, Strážci Galaxie působí po všech pokračováních a cross-overech jako zjevení. A to nejsou pouze prvním dílem nové série. Oni jsou také jen minimálně propojeni s ostatními hrdiny, nevyprávějí typický origin story o získání nadpřirozených sil, odehrávají se v dalekém vesmíru a kromě těch nejzapálenějších fandů o nich vlastně doposud nikdo neslyšel. Ano, a jsou tak trochu trhlí.
Přes vznosné označení jsou Strážci vlastně jen partička desperátů, kteří lační po penězích. Peter Quill, který si velkohubě říká Star-Lord (Chris Pratt) v jonesovském stylu najde v prastarém vesmírném chrámu cenný artefakt, jenž chce prodat. Jenže po artefaktu neprahne sám. Zradil bývalé parťáky, kteří na oplátku vypíšou odměnu na jeho hlavu. Po Quillových stopách se tak vydávají dva lovci odměn, Rocket Racoon (Bradley Cooper) a Groot (Vin Diesel), ale také Gamora (Zoe Saldana), služebnice mocného Ronana (Lee Pace), který potřebuje tajemný artefakt pro své zlotřilé plány.
Čtyřka se tak dlouho pošťuchuje, až ji za výtržnictví zabásne policie a šoupne ji rovnou do chládku. Ve vězení roztodivné skupince nezbývá nic jiného, než přibrat do party ještě siláka Draxe (Dave Bautista), odložit spory stranou a pokusit se společně uprchnout. A protože pětice odpadlíků není tak zkažená, jak by se mohlo na první pohled zdát, nakonec se rozhodne táhnout za jeden provaz a udělat všechno proto, aby se artefakt do Ronanových rukou nedostal, když už s ním chce ničit celou galaxii. Ostatně, pětice v téhle galaxii zrovna tak nějak žije, tudíž co jiného jí vlastně zbývá.
Děj filmu je tedy až triviálně přímočarý, a i když se občas objeví nějaká zákruta, opravdu jde v zásadě o to, aby se hrdinové rozhodli čelit zlu a naučili se táhnout za jeden provaz. Záporák Ronan the Accuser pak spadá mezi všechny ty ploché padouchy od Marvelu, kteří jsou zlí prostě "proto". Víme o něm vlastně jen to, že se chce masovou genocidou pomstít za jednu starou křivdu. Vedle motivace mu chybí i osobnost, a tak se podobně jako v případě Malekitha z Thora 2 jedná jednoduše o destruktivního psychopata s docela slušným designem. Nic víc.
Podobně jako v marvelovkách z dob před prvními Avengers není nijak výrazná ani akce. Minimálně závěrečná vzdušná bitva je celkem zajímavě pojatá vizuálně a kdykoliv mohou filmaři zapojit do akce smysl pro humor nebo nápaditost někoho z hrdinů, zábavnost dění na plátně výrazně vzroste. Nějaká unikátní choreografie či vytříbený cit pro akční dynamiku ale chybí a obecně jsem měl ale z filmu pocit, jako by se režisér James Gunn snažil akcí hlavně co nejrychleji proklestit k tomu, co ho skutečně zajímá. Je pozitivní, že akce není samoúčelná, ale vždy logicky vychází z děje, ale jinak jde většinou o nikterak originální vesmírné přestřelky či ne úplně přehledné osobní souboje (3D sledování rychlých střihů nijak neusnadňuje). Opravdu výjimečný je pouze útěk z vězení, kde kromě zmiňovaného humoru akci pomáhají také prvky žánru heist movie.
A co tedy režiséra Gunna zajímá? Hrdinové, hrátky s žánrovými konvencemi a dobrá legrace. Casting se Marvelu již tradičně povedl na jedničku. Možná ještě tak Gamora v podání Zoe Saldany tu a tam lehce splývá s okolím (a není to kvůli její zelené barvě pleti), ale pánové jsou k nezastavení. Drax toho mnoho neřekne, ale Bautista přesně ví, kde je jeho místo a jako tichý, agresivní hlupec dokáže kolegům perfektně nahrávat na smeč nebo podtrhávat jednotlivé situace. Z Chrise Pratta snad konečně bude po zásluze filmová hvězda, protože v komediální poloze je k nezastavení. V postavě Star-Lorda míchá vesmírného drsňáka ala Han Solo, s až dětskou nevinností a proříznutá pusa ho dostane z každé šlamastiky... do které ho předtím téměř určitě také dostala. A ani v nejtěžších chvílích ho neopouští chuť tančit.
Nikoho kdo viděl trailery ale asi nepřekvapí, že si film pro sebe kradou Rocket Raccoon a Groot - mluvící mýval a chodící strom. Malý chlupáč za život sklidil tolik posměšků, že je neváhá prakticky neustále vracet do všech stran a vždycky se rád pobaví na cizí účet. Ze všech hrdinů je ten nejchytřejší, ale asi také nejzahořklejší a nejméně nakloněný k jakémukoliv dobrodiní. Vizuálně se štětinaté zviřátko povedlo na jedničku, jako by vypadlo z nějakého obhroublého stop-motion animáku. Dřevěný parťák Groot je naopak totální prosťáček, který však ve své jednoduchosti ukrývá určitou životní moudrost, ale především také obrovské srdce a ochotu udělat pro přátele úplně cokoliv. Vystačí si s jednou jedinou větou a pod jeho měkkýma očima musí roztát i ten největší drsňák. Vedlejší postavy mají jen málo prostoru, nejvýraznější je asi Star-Lordův bývalý parťák Yondu jehož chamtivou vyčůranost si svým typickým způsobem s chutí užívá Michael Rooker.
Parta hrdinů oplývá takovou vzájemnou dynamikou, která se bez uzardění může rovnat té z Avengers. Všichni se neustále pošťuchují a lezou si na nervy, aby se v zápětí dokonale doplňovali a spolupracovali jako dokonalý tým. Nikdo neváhá kolegu upozornit, když udělá nějakou botu, ale zároveň se mezi desperáty buduje vzájemný respekt. Kadence slovních přestřelek a hlášek je ze všech dosavadních marvelovek snad vůbec nejvyšší, verbální humor skvěle doplňuje pohybová komika a různé vizuální gagy. Gunn si s ohromnou chutí hraje s žánry, takže kudy chodí, tam skládá poctu svým předchůdcům, aby v zápětí očekávání podvratně shodil.
Celý film doslova křičí, že je praštěný, nestydí se za to a umí si to užít. Jenom ve Strážcích Galaxie může projít to, že se jeden z hrdinů natolik opije, že brnkne záporákovi, jestli by se nechtěl stavit. Stejně hravá je i vizuální stránka, která sci-fi balí do jakéhosi retro kabátku. Mimozemšťani jsou pestrobarevní, na palubní desce rakety nesmí chybět kazeťák či sbírka figurek. Jednotlivé cizí světy nabízejí jak futuristické čisté linie, tak špinavé velkoměsto jak z Blade Runnera. Cítit je inspirace Hvězdnými válkami, Firefly nebo Battlestar Galacticou. Vše potom korunuje našlapaný písničkový soundtrack, kdy s pomocí vhodného zaprášeného hitu dokáže Gunn briskně film ve vteřině rozpumpovat, rozněžnit nebo se zlomyslně ušklíbnout nad hořkým osudem hrdinů.
Verdikt
Zatím nejdivnější marvelovka se ani kdesi v daleké galaxii nezmohla na příliš originální příběh, zato nabízí pětici hrdinů, kterou si nejde okamžitě nezamilovat, mazlení s širými možnostmi vesmírné sci-fi a nekončící přívaly humoru. Jedná se zkrátka o další královskou zábavu v tom nejlepším marvelovském duchu, které vítr z plachet nedokáže sebrat ani generická akce. I am Groot!
