Jack Ryan: V utajení má za sebou tvrdou ránu v podobě amerických tržeb, které zůstaly hluboko za očekáváním. Je to ovšem naprosto pochopitelné. Řemeslně výborný trailer nedokázal strhnout tak, že by z Utajení rázem byla must-see záležitost v jinak chudé lednové sklizni. Podobné je to i s celým filmem.
Je vtipné, že i v oficiálním distribučním listu k novému filmu s Jackem Ryanem stojí, že Ryan nikdy nebyl tak svůdný jako James Bond, ani tak drsný jako Jason Bourne. A přesto se nový, omlazený Jack Ryan ve svém letošním dobrodružství ztotožňuje minimálně s druhým jmenovaným. Naopak na to, jak se modernizovala podoba a motivace postavy Jacka Ryana, je zápletka V utajení až překvapivě staroškolská. Bena Afflecka nahradil mladý a rozjívený Chris Pine, který vstoupí do armády až poté, co v televizi uvidí následky jedenáctého září. Stejně se ale vydává na misi do Ruska, kde se tajemný magnát Čerevin (Kenneth Branagh) chystá pochybnou finanční transakcí zamíchat se stabilitou míru mezi USA a Ruskem. Ryan se tak vrací ke svým kořenům ve Studené válce, ale tentokrát se rozhodně nevyhýbá bitkám a přestřelkám.
V utajení nenabízí strhující špionážní podívanou, jejíž akční scény by zastavovaly srdce a tempo nenechalo vydechnout. Je to ale velmi kompetentní a překvapivě inteligentní špionážní thriller. Je sice vidět, že si Kenneth Branagh stále více vychutnává slizkého padoucha Čerevina než roli režiséra, ale oproti prvnímu Thorovi je to pro něj velký krok kupředu. Stále sice stříhá dialogové scény dvakrát tolik než by bylo nutné, ale konečně pevně vede režii akčních scén. Ty jsou sice v novém Jacku Ryanovi standardní žánrovou stravou, ale bitky jsou příjemně kontaktní a střihově několikanásobně přehlednější než cokoliv ve zmiňovaném Thorovi. K vrcholu filmu nicméně patří originální automobilová honička, která se však více než na Ryana kličkujícího moskevskou dopravou soustřeďuje na perfektně odehraný monolog záporáka Čerevina.
I to je ale jeden z problémů nového Jacka Ryana. Branagh si evidentně vychutnává roli ruského finančního giganta tak moc, že po režijní stránce odvádí jen slušný řemeslný průměr. Čerevin je vynikajícím záporákem, jehož chladná vypočítavost a krutost několikrát zatřese i s Jackem Ryanem. Toho Pine zvládá naprosto s přehledem, ale jeho schopnosti vystoupí na povrch především v částech, kdy jeho herecký výkon vyžaduje dávku komičnosti. Pine je solidní i v dramatických částech, ale jeho hlavní hereckou devízou vždy bude výborný komediální timing a přednes. Oživil tím kapitána Kirka a nově ozvlášťnil i Jacka Ryana.
Humor nicméně tvoří jen nepatrnou část filmu. Povětšinu času se Branaghovi daří prodat old-schoolovou zápletku o teroristickém útoku, který by měl vyvolat obrovský finanční krach v Americe. Průběh a vyústění nepřekvapí, přesto ale dokáže V utajení dobře kombinovat feeling špionážního thrilleru ze staré školy s novodobým akčním thrillerem bourneovského typu. Nejnovější Ryan se nebojí odhalit všechny karty na začátku, nesnaží se provokovat ani překvapivými zvraty. Hned prvním dialogem mezi Ryanem a Čerevinem Branagh ustanoví, jak se věci mají, a vzkazuje: „Užijte si to.“
Verdikt
Není těžké nového Ryana odstřelit se slovy, že už jsme podobnou zápletku a akční scény viděli jinde. Kromě zábavného hereckého duelu mezi Pinem a Branaghem však nabízí V utajení i velmi solidní špionážní hru, která si bohatě vystačí s relativně malým měřítkem. Na něm Branagh rozehrává propracovanou a přímočarou podívanou, která dává postavě Jacka Ryana dobrý start do nového desetiletí. Za měsíc si možná vzpomenete už jen na Branaghův lahůdkový ruský přízvuk, ale už jen kvůli němu by byla chyba Ryanův návrat vynechat.
