Jako předkrm předtím, než se Danny Boyle po dvaceti letech vrátí do Skotska a natočí dvojku Trainspottingu s názvem Porno, je tu Sviňák. Románu kultovního skotského autora Irvinea Welshe se zhostil zatím nepříliš známý britský režisér Jon S. Baird, napsal scénář a do hlavní role zvrhlého policejního inspektora Robertsona sehnal Jamese McAvoye. A i když vynikající McAvoy posouvá Sviňáka ještě na další kvalitativní úroveň, Bairdovi se bezesporu povedlo Welshovu předlohu převést na plátno tak, že nevznikl jen sled brutálních scének a drogových tripů, ale plně fungující profil jednoho naprosto vyšinutého policajta.
Bruce Robertson je šílenec. Chlastání, šňupání a mlácení skotských zlodějíčků (ideálně všechno naráz) je u něj na denním pořádku, stejně jako vzpouzení se vedení a osnování plánu na vlastní povýšení. Cesta k povýšení je samozřejmě lemovaná hlavami kolegů-protivníků, takže Robertsonovi nezbývá nic jiného, než vyšetřit aktuální případ (vraždu asijského studenta) tím nejrychlejším a nejnemilosrdnějším způsobem.
Baird přistupuje k látce velmi podobným způsobem, jako před sedmnácti lety Boyle, ponechává svému hlavnímu hrdinovi cynický voice-over a vypráví Robertsonův příběh v neuvěřitelně svižném tempu, které za celou devadesátiminutovou stopáž ani jednou neškobrtne. A i když se vám McAvoyovi břitké a velmi vtipné promluvy nevpálí do hlavy takovou silou jako „Choose life…“ z Trainspottingu, to rozhodně neznamená, že při nich budete v klidu sedět v sedačce. Obscénní vtipy a nekorektní poznámky o pohlaví nebo barvě kůže střílí McAvoy do obecenstva s větší kadencí než AK-47. Vyniká především geniální výlet do Hamburku, který McAvoyův Bruce Robertson stráví společně s kamarádem Bladeseym (Eddie Marsan) ve stavu konstantního drogového a alkoholového poblouznění.
Samotné vyšetřování je odsunuto na druhou kolej ve prospěch Robertsonových exkurzí za sexem a pokusů o dosažení rekordního počtu nadávek v jedné souvislé větě. Baird s průběhem příběhu pomalu poodhaluje psychologickou podstatu McAvoyovy šílené postavy, ale i v momentech, kdy film přejde k zobrazování Robertsonových nočních můr a nabere temnější ráz, je Sviňák neskonale zábavná a úderná podívaná. Jeho největší síla netkví ani tak v hravém využití nadávek a povedených explicitních montážích (to už dnes zvládne každý průměrný scenárista/režisér), ale v sugestivním vyobrazení pravého britského coppera, jehož dny psychického klidu už jsou dávno za ním.
Půlku úspěchu lze samozřejmě připsat na triko Jamese McAvoye, který zde předvádí svůj bezkonkurenčně nejlepší výkon kariéry. Jeho vyobrazení Robertsona je dokonale nekorektní a divoké, McAvoy ale s přehledem prodává i klidnější momenty, kdy po něm zrovna nikdo nechce, aby zmlátil nějakého přistěhovalce a ještě mu znásilnil sestru. Obě polohy zvládá McAvoy naprosto fantasticky, a kdyby se dočkal Sviňák širší odezvy z Ameriky, mohl jeho výkon klidně bojovat o ceny.
Vyšetřování vraždy se dostane ke slovu až v závěru, kdy se Baird vytasí s povedeným zvratem, jenž ještě prohloubí postavu Bruce Robertsona. Už předtím jsem měl ale jasno, že Sviňák je jedno z nejpříjemnějších překvapení letošního roku. Zběsilý trailer sice utvrzoval v tušení, že o krev, prsa a zvratky nebude nouze, o to víc ale překvapil výsledek v tom, jak precizně napsaný a výpovědně originální Sviňák je.
Verdikt
Pokud nechcete strávit Vánoce v roji pohádek a repríz nesmrtelných filmů typu Pretty Woman, silně doporučuji strávit svátky ve společnosti Bruce Robertsona. Pochopení pro ducha Vánoc sice moc nepobral, ale nudit se s ním rozhodně nebudete. Jon S. Baird natočil neskutečně vtipné a nekompromisní policejní drama, jemuž vévodí herecký pán James McAvoy. Budoucí kult, který s přehledem ustojí srovnání s Trainspottingem.
