Když se před několika měsíci objevil na internetu trailer k akčnímu snímku 2 zbraně (2 Guns), můj srdeční tep se mírně zvýšil, neboť zatím poslední počin islandského režiséra Baltasara Kormákura vypadal velmi lákavě a svěže. V akčním žánru je poslední dobou nouze o kvalitní filmařinu, tudíž moje očekávání nebyla úplně malá, ačkoliv jsem si dobře vědom, že trailerové kampaně nebývají obvykle směrodatné. Šikovný střihač totiž dokáže vytvořit i z podprůměrného materiálu napěchovanou ukázku, která fanoušky zaujme a vytahá jim těžce vydělané prašule z peněženek. Výsledek je pak často kontraproduktivní, poněvadž zklamání bývá po šťavnatém traileru o to větší. A to je i případ 2 zbraní, jež sice s klidem překonávají žánrové "průměrňáky", ale na druhou stranu ničím zvlášť neoslní, což je vzhledem k papírově hvězdnému obsazení trošku škoda.
Problém tkví - jako tomu obvykle bývá - především ve scénáři. Kostra příběhu je překvapivě jednoduchá, když sledujeme explozemi, střílečkami a hláškami napěchovaný souboj dvou sympatických hrdinů v podání Denzela Washingtona a Marka Wahlberga s celou paletou rozličných protivníků. Čelit musí americkým námořníkům, tajným službám, zkorumpovaným agentům, narkobaronům a v neposlední řadě i jeden druhému. Důvod? Pár milionů dolarů, čest, povinnost a troška té lásky. Potud v pořádku. Mix motivů je sice jak okopírovaný z příručky pro akční scenáristy, leč to nemusí být nutně na škodu. Jenže zhruba po 15 minutách se začnou ukazovat slabiny Baltasarova pojetí. Režisér se společně se scenáristou začne utápět v překombinovaném a neskutečně spletitém sledu situací (ač základní motiv je prostý), v nichž se divák neorientuje zrovna lehce. Pohromadě to drží hlavně ústřední dvojka, která naštěstí vždy zabere ve správným moment.
Je však docela pešek, že charismatický Washington a ukecaný Wahlberg nemají větší oporu ve scénáři, poněvadž jejich spárování je trefou do černého (Denzel mi to spojení snad promine). Zaujmou nejen ironií a sarkasmy nasáklé dialogy, vzájemné špičkování či celá řada vtipných one-linerů, ale rovněž i mnohdy agresivní macho způsoby chování, které výborně pasují ke zmíněným charakterům a obecně zapadají ke zvolenému způsobu vyprávění. Právě tyhle ingredience vytváří skvělé zázemí pro akční film se vším všudy. Bohužel, Kormákur chemii nedokázal produktivně využít a tak vlastně prodává jenom ji. Nepovedlo se mu implementovat ony klady hloub do příběhu, což má za následek, že se (slušně) bavíte sledem komplikovaně provázaných situací a řemeslně průměrně zpracovanou akcí. Akční sekvence jsou nasnímány standardně, úhly kamer nepřekvapí a i z hlediska obsahu lze poměrně snadno předvídat, co se za pár vteřin stane. To je současně i výtka k rádoby okázalému závěru, jenž je ovšem ukázkou Kormákurovy stereotypní a rutinní režie. Naopak kladem je bezpochyby přehlednost dění na plátně, kdy nehrozí utápění se v detailech či frenetickém střihu, což se v poslední době tu a tam přihodí.
Za krátkou zmínku stojí i hvězdně obsazené vedlejší role, když tvůrce pohodového Kontrabandu a nadstandardního dramatu Hluboko měl k dispozici vyjma dvojky hollywoodských es první svítivosti i sličnou Paulu Patton, démonického Billa Paxtona či umanutého Jamese Marsdena. Podobný herecký ansámbl hned tak do kupy nedáte, což jen umocňuje pocit, že Kormákur a spol. měli odvést kvalitnější práci.
Verdikt:
Akcí a hláškami natřískané 2 zbraně jsou zábavnou jednohubkou, které by však neuškodilo trochu více scenáristické něhy. Jednoduchý motiv je přetaven do zbytečně spletitého a komplikovaného vyprávění, v němž je utápěn obrovský potenciál ústředního hereckého dua - tradičně bezchybného Washingtona skvěle doplňuje dětinský hláškař Wahlberg. Řemeslně solidní, ale ničím nevyčnívající akční taškařice, u níž je otázkou, zda je bezpodmínečně nutno vidět ji v kině.
P.S.: Nyní už musíme jen čekat, zda Washingtona s Wahlbergem trumfne "dynamic duo" Stallone & Schwarzenegger s akčním thrillerem Plán útěku. Snad to dopadne ještě alespoň o chloupek lépe.
