Cillian Murphy má teď spoustu práce s objížděním všemožných společenských akcí a mediálních rozhovorů, aby získal podporu pro Oppenheimera na letošních Oscarech. Mezitím si stačil odskočit na filmový festival v Berlíně, kde uvádí svůj nový film Small Things Like These. V tom se jeho hrdina stává svědkem zvěrstev, která páchala katolická církev na ženách v britských klášterech.
V první zveřejněné upoutávce sledujeme, jak závozník uhlí Bill Furlong (Murphy) nervózně vstupuje do kláštera (nebo spíš nápravného pracovního tábora). V jednom táhlém záběru postupně nahlížíme do místností, kde dřou zavřené ženy. My jako diváci napjatě očekávám, kdy uvidíme nějakou větší nekalost, Bill se zatím spíš má na pozoru před ráznou matkou představenou (Emily Watson), která dle dosavadních recenzí bude v příběhu skoro až monstrózním antagonistou.
Obecně recenze z Berlína film chválí. Občas zaznívá, že jsou Small Things Like These možná příliš melodramatické, ale obecně je chváleno napětí, s nímž je příběh vyprávěný, minimalistický Cillianův výkon v mlčenlivé hlavní roli a společenská témata, které snímek nenásilně otevírá.
Děj snímku se odehrává na Vánoce roku 1985 v Irsku, kde dodavatel uhlí a oddaný otec Bill Furlong (Cillian Murphy) odhalí strašlivé tajemství, které v jeho městečku ukrýval před světem církevní řád. Zároveň se dozvídá šokující skutečnosti o svém vlastním životě. Režíruje Tim Mielants, scénář napsala Enda Walsh. Mezi producenty figurují Murphy, Ben Affleck či Matt Damon. V dalších rolích vystupují Ciarán Hinds a Emily Watson. Zatím neznáme datum premiéry.
Film vychází z oceňované knihy od Claire Keegan (Třetí světlo, Modrá pole), jež u nás byla publikována pod názvem Takové maličkosti. Keegan se při psaní inspirovala skutečnou historií: Katolická církev v Irsku (i v Británii) od začátku 19. století provozovala takzvané Magdaleniny prádelny, což ve skutečnosti byly strašlivé azylové domy pro nápravu tzv. padlých žen. Tím se myslely prostitutky, svobodné matky, zneužité dívky, nebo prostě ženy, které byly z jakéhokoliv důvodu považovány za problémové a někdo je potřeboval odklidit. Zařízení byla vlastně vězeňskými pracovními tábory, kde institucionalizované ženy někdy i umíraly. Nejznámější ženou, která v zařízení byla držena, je zpěvačka Sinéad O'Connor, jež v jednom takovém azylu strávila jako patnáctiletá 18 měsíců svého života, kvůli záškoláctví a krádeži. Po drastické zkušenosti proti katolíkům doživotně tvrdě vystupovala. Poslední Magdalenina prádelna byla uzavřen teprve v roce 1996! A teprve v roce 2013 se tehdejší irský premiér omluvil za to, jaká zvěrstva země a svém území dopustila.
Podklady a foto: Artists Equity
