Velkolepé sci-fi Interstellar bratří Nolanových, stojící na původních myšlenkách Jonathana Nolana, fyzika Kipa Thorna a producentky Lyndy Obst, se natáčí právě v těchto dnech na Islandu, kam se produkce přesunula z kanadského Fort Macleodu. Z jednoho nejsledovanějších blockbusterů tohoto a příštího roku je ale informací pořád tak málo, že jsme prostě museli nahlédnout do uniklého scénáře. Jak ale od nás už z dřívějších podobných článků víte, záměrně vám neprozradíme nic, co by nějak výrazně mohlo pokazit váš budoucí zážitek. Věřte ale, že čím dále budete číst, tím více informací se budete dozvídat, i když jde pouze o informace z rané verze scénáře, která byla později přepsána a doplněna samotným Nolanem.
Začneme tedy určitou obecnou synopsí, která se dá formulovat takto:
"V 60. letech 21. století má za sebou planeta Země hladomor a s ním spojené válečné konflikty. To, co však v této době potřebuje lidstvo více než ropu či jiné obnovitelné zdroje, je řešení plísně postupně devastující všechny zemědělské plodiny. Tím řešením může být zcela jiná planeta ležící na opačné straně vesmíru, ke které se otevřela v naší sluneční soustavě červí díra. Skupinka posledních schopných vědců a techniků se k této planetě obklopené nikoli hvězdami ale černými dírami vydává jako poslední naděje lidstva."
Na následujících řádcích v krátkosti představíme první akt filmu, avšak ty nejpřekvapivější informace záměrně vynecháváme, abychom vám nekazili překvapení.
Hlavní postavou snímku je Joseph Cooper (Matthew McConaughey), nadaný inženýr, pro kterého není v tomto upadajícím světe již místo. Zdravotnická technika, která je pro nás samozřejmostí, je v budoucnosti nedostatkovým zbožím, a proto přišel Cooper o svoji ženu a musí se pouze za pomoci svého otce Donalda (pravděpodobně John Lithgow) starat o dva syny. USA již rozhodně nejsou zemí, kterou bývaly. Některé státy jsou suverénními územími, ve školách se přepisují učebnice v zájmu propagandy, vysoké školy přibírají pouze několik stovek studentů a ti jsou nuceni soustředit se na problematiku zemědělství. Cooperův život se ale rázem mění, když nalezne dopadlou vesmírnou sondu, která ho dovede až na ostrov Santa Cruz. Zde totiž sídlí ve zrušené základně NASA tým vědců v čele s bioložkou Brandovou (pravděpodobně Anne Hathaway) a jejím otcem (pravděpodobně Michael Caine), kteří vyextrahují ze sondy souřadnice obyvatelné planety ležící za červí dírou propojující naši sluneční soustavu se soustavou dvou černých děr Gargantua a Pantagruel. Ty slouží této planetě jako nevyčerpatelný zdroj energie, který nemůže nahradit žádná hvězda jakou je například Slunce. Široká veřejnost navíc netuší, jak ničivé účinky mají plísně útočící na všechny zemědělské plodiny. Lidstvu zbývají zhruba tři generace života. Ledová planeta na druhém konci vesmíru by tak mohla být poslední nadějí a Cooper se jeví jako neocenitelný přírůstek do týmu vesmírné lodi Endurance. Dokáže ale opustit svoje dva syny?
Samotný scénář v této podobě není přímo materiálem pro Christophera Nolana. Nejenom, že je vztah otce a syna na maloměstě ryze spielbergovskou záležitostí, skoro až trademarkem (tvrdí se, že Nolan jedno z dětí dokonce změnil na dceru), ale scénář také obsahuje určité komické momenty nebo vědeckofantastické prvky, které nejsou pro Nolana úplně typické. Pokud však víme, že režisér skript přepisoval k obrazu a stylu svému, dá se pak s jistotou říci, že půjde o megalomanský počin, ve kterém se Nolan pokusí o svůj vlastní velkolepý vesmírný spektákl. Při čtení se vám postupně vybavují takové klasiky jako 2001: Vesmírná odysea, Propast, Kontakt nebo A.I. Umělá Inteligence, vedle kterých se bude chtít Interstellar určitě řadit. A musím říct, že nejenom dechberoucí scenérie černých děr, zkreslující vizuální efekty červích děr nebo počátkovské hrátky s gravitací mu k tomu dávájí velice slušnou příležitost. Premiéra je stanovena na listopad 2014.
