Každá doba má své osobnosti, své hrdiny a vizionáře. Naše digitální doba doslova přetéká pohnutými osudy jedinců, kteří znatelně ovlivnili a stále ovlivňují naše životy. Jedním z nejvýraznějších příkladů je nedávno zesnulý Steve Jobs. Adorovaný otec a zakladatel Apple Computers, jejichž elegantní a návykově jednoduché přístroje si zamiloval celý svět a především v průběhu posledních dvou dekád se staly výrobky firmy Apple až statusovým zbožím. Biografické filmy byly mezi americkými producenty vždy velmi oblíbený způsob, jak jít takzvaně „na jistotu“. Snímky zpravidla nebývají nikterak drahé a decentní tržby, za předpokladu, že si tvůrci rozhodnout natočit film o dostatečně zajímavé postavě, jsou jisté. V tom si režisér Joshua Michael Stern a scenárista Matt Whiteley nemohli vybrat lépe.
Bohužel i největší maniak a fanoušek nakousnutého jablka musel znejistit po zjištění, že scénář k filmu píše mladík, který doposud žádný scénář nenapsal a do hlavní role byl vybrán Ashton Kutcher (Zabijáci, Samec). Za všechno možná hovoří jeden z rozhovorů, kde Whiteley říká, že když uviděl Kutchera v roli Jobse, měl pocit, že před ním stojí skutečný, živý Jobs. Sice s Jobsem nikdy nemluvil, ba ho ani na vlastní oči nikdy neviděl, avšak stejně je velmi milé, že to říká. Z totálního scenáristova diletanství pak vychází velká část problémů celého filmu.
Jakoby si Whiteley otevřel obsáhlou Jobsovu biografii od novináře Waltera Isaacsona a u každé kapitoly si přečetl pár řádků, aby měl určitou představu, a tu přetavil do scénáře. Hned počáteční scéna, kde již postarší Jobs představuje zfanatizovaným zaměstnancům Apple revoluční iPod, je pro nadcházející dvě hodiny snímku charakteristická. Během sledování se vám dostane opravdu hojného počtu hlubokých, asi inspirativních proslovů, v nichž jsem pod taktovkou scenáristy a kýčem zavánějících hudebních podkresů skladatele Johna Debneyho nepocítil byť jen záchvěv geniality a vize, nýbrž prostopouhou demagogii a vykreslení člověka, ukájejícího se ve vytváření kultu své osobnosti.
Film se v podstatě dělí na tři části, které by měly uzavírat jakýsi dramatický oblouk o zrodu firmy, pádu jejího zakladatele a následném triumfálním návratu, kde Jobs zároveň končí. Velký problém je v tom, že během celého filmu Jobse nepoznáme, nezjistíme, proč je uctíván a považován za génia.
Během první části sledujeme energického Kutchera oplývajícího sebevědomím, jenže technologické vymoženosti má na svědomí jeho přítel Wozniak. Právě počátek zrodu firmy Apple a výroba prvních počítačů v garáži Jobsových rodičů patří mezi nejodlehčenější a nejzábavnější části filmu, obzvlášť v porovnání s druhou částí, jež má být jakousi utahanou snahou o navození podobného protnutí nerdského a kravaťáckého světa, jako ve filmu Social Network. Vzhledem k pestrému a bezpochyby značně dramatickému životu zakladatele Applu, je volba zrovna tohoto období značně nešťastná. Asi nikdo nepochybuje, že přenést na velké plátno například Jobsův konflikt s Gatesem (respektive spíše Gatesův boj s Jobsem) by bylo divácky mnohem atraktivnější.
Co je tedy hlavním kamenem úrazu? Především zkratkovitost, chaotická časová osa, divákovi znemožňující jakékoliv proniknutí do složité Jobsovy postavy a scenáristou načrtnuté, ale nedořečené motivy, například Jobsův vztah s dcerou, kterou ve filmu nepřijímá, ale záhy s letitým odstupem již žijí pod jednou střechou. Bez jakéhokoliv přemostění, vysvětlení nebo nějaké scény pro pochopení kontextu. Paradoxně tak lze za kladné stránky filmu považovat aspoň Kutcherovo úpěnlivé snažení o navrácení Jobsovy postavy mezi živé.
Verdikt
První filmový pokus o zachycení Jobsova života selhal. Tvůrci si vylámali zuby na výběru důležitých a skutečně zlomových aspektů jejich hlavní postavy, díky nimž bychom tak byli schopni Jobse docenit v celé jeho nezpochybnitelné velikosti. Jako náhradu zkouší naši trpělivost s patetickými scénami o velkém muži, kterého za celý film nemůžeme skutečně poznat.
Oscarový scénárista Aaron Sorkin (Social Network, Moneyball, Newsroom) ve spolupráci se Stevem Wozniakem připravují scénář na druhý film o životě Stevea Jobse. Doporučuji proto tentokrát zůstat doma a počkat si právě na tenhle druhý pokus, případně si čas zkrátit s televizními Piráty ze Silicon Valley.
