Pokud se Adam Sandler odváží vystrčit nos ze zajetých kolejí, vzdát se pohodlí buranských komedií a zariskovat, potvrzuje, že je skutečně dobrý herec. Jak ostatně ukázal ve Volání o pomoc nebo v Opilých láskou. Osobně mi ale nevadí ani jeho tradiční komediální poloha a filmy jako Velký táta nebo Malý Nicky – Satan Junior mám docela rád. Problém je v tom, že Sandler během let zlenivěl a vědom si své vlastní kasovní neporazitelnosti (drtivá většina jeho filmů je finančně úspěšná), odmítá šťourat do toho, co tak perfektně funguje. Proto se také většina jeho filmů podobá jako vejce vejci a v posledních letech mají tendenci vyloženě nudit nebo rovnou omračovat salvou stupidních vtípků, které možná fungují s kamarády u (pátého) piva, ale do filmu jednoduše nepatří. U prvních Machrů jsem měl pocit, že samou nudou snad usnu, k pokračování jsem tedy představoval dost skepticky. A možná právě to udělalo z Grown ups 2 v mých očích nakonec nečekaně snesitelnou podívanou.
Film se odehrává krátce po prvních Machrech, kdy se Lenny Feder (Sandler) rozhodne spolu s rodinou nastěhovat zpátky do svého rodiště a žít romantizovaným maloměstským životem. Postava Roba Schneidera se sice bez jediného slůvka vysvětlení z pokračování vypařila, ale všichni ostatní staří známí jsou zpět, připravení dělat další dětinské vylomeniny. Adam Sandler, Chris Rock, Kevin James a David Spade (opravdu nemá smysl je nazývat jmény jejich postav, na plátně je jasně vidět, že i v reálném světě se jednoduše sešli čtyři kamarádi, aby se spolu bavili) zdánlivě nemají co na práci, a tak se poflakují po městě, dělají nesmyslné hovadiny a směřují k velké večerní party, během které se má sejít celé sousedství.
Film nemá de facto vůbec žádný dějový oblouk, vyřešit je třeba jen několik podružných malicherností. Sandler se musí vyrovnat se skutečností, že bude znovu taťkou, Spade se má spřátelit s úchylným synem, o jehož existenci doposud nevěděl a celá parta bude dříve či později konfrontována s bandou mladých blbečků pod vedením Taylora Lautnera (Twilight), která chce taťuldům natrhnout zadky. Ve filmu se objevují i některé další náznaky osobních protivenství, která jsou v některých případech nakousnuta a pak nevedou nikam, ačkoliv i ta vyřešená jsou vlastně bezvýznamná. Machři 2 jsou v první řadě totiž především slepencem gagů a slovních výměn, které jsou téměř bez jakéhokoliv ladu a skladu či napojení na základní konflikty filmu roztroušeny napříč stopáží.
A vzhledem k tomu, že dějová linie je slaboučká, vyšeptalá a vlastně téměř neexistující, bude váš vztah k filmu záviset čistě na tom, jak vám sedne jeho humor, protože poměrně slušná chemie mezi čtyřmi přáteli sama o sobě tuhle necelou dvouhodinovku samozřejmě neutáhne. Vtipů je v zásadě několik druhů.
Někdy je poměrně jasně patrné, že herci na place jen tak nezávazně improvizovali a své jalové řeči nechali zaznamenat filmovou kameru. Střídají se tak více či méně řízné slovní přestřelky, které se neostýchají zabrousit do urážlivých až xenofobních vod. Ty se mísí s infantilními vtípky, jako je jelení čůrání z úvodu filmu (a traileru). Do Sandlerova bez jakéhokoliv důvodu vleze jelen (nebo snad los či sob – ne, že by na tom záleželo) a namočí Sandlerovi do obličeje. Nemá to souvislost absolutně s ničím, ale asi to má být funny.
Musím se ale přiznat, že když jsem si zvykl na to, že na mě film bude chrlit naprosto nezakořeněné, neopodstatněné chvilky bizarna a trapna, začal jsem si je určitým zvráceným způsobem užívat. Připadaly mi tak neuvěřitelně mimo, že jsem se prostě bavil (navíc se pořád něco děje, takže se film nikdy nezačne vléct). No řekněte sami, kde jinde uvidíte Taylera Lautnera, jak bezdůvodně skáče na místě nekonečně mnoho salt (aby ukázal, jaký je husťák) nebo kde jinde uvidíte Adama Sandlera s Kevinem Jamesem, jak přivážou zfetovaného autobusáka za nohu na provaz a taháním za opačný konec s tím autobusákem začnou mlátit o zem? Oba dva se tomu následně neskutečným způsobem smějí a vy máte pocit, že se nesmějí postavy, ale že neskutečnou prču zažívají oba dva herci. Něco tak mimoňského se zkrátka jen tak nevidí a ve výsledku je docela prča zvědavě sledovat, jakou další kravinu si Sandlerovi hoši vymyslí.
Verdikt
Machři 2 jsou komedie, nad kterou zůstává rozum stát. Ten film je rozhodně o ničem, je urážlivý a hloupý, ale zároveň se v něm dějí tak ulítlé věci, že si musíte klást otázku, jestli náhodou není Adam Sandler génius, který z nás ze všech má hlínu. Pokud máte alespoň někdy slabost pro vodopád přímočarého humoru, kdy se dětinské frky střídají s až nepochopitelnými záškuby pošahané (a povětšinou značně nekorektní) kreativity, mohli byste si film docela užít. Na mě tahle dávka pubertálního běsnění na speedu nakonec zapůsobila daleko víc, než bych si byl při úvodních titulcích ochotný připustit.
