Americký režisér, producent a scénárista, syn italských přistěhovalců, letos oslavil dvaasedmdesáté narozeniny. Za svůj bohatý tvůrčí život se stihl podepsat pod několik desítek snímků, z nichž mnohé patří k naprostým špičkám filmového umění.
Kino a divadlo byly jeho láskou už odmalička a výběr kariéry měl naplánován od dětství. Nejprve vystudoval divadelní Hofstra College a poté filmovou katedru na Kalifornské univerzitě. Důležitým momentem v jeho kariéře bylo seznámení se s producentem nízkorozpočtových filmů Rogerem Cormanem, který si všíml Coppolova talentu a z místa asistenta ho brzo přesunul na režisérskou židli. Už jeho první autorské dílo, horor Dementia 13 sklidilo na poli žánru slušný úspěch. Mezitím si Francise všimlo studio Seven Arts, pro které pak pracoval v šedesátých letech jako scénárista. Do všeobecného povědomí filmového světa se ale Coppola zapsal až díky Oscaru, kterého obdržel v roce 1969 za scénář k filmu Patton. Ocenění jeho nepopiratelným schopnostem dodalo patřičnou váhu, takže už nic nebránilo Coppolově sebevědomému vstupu do sedmdesátých let. Ta jsou pro něj zlomová, z hlediska jeho tvorby vůbec nejzásadnější - Coppola během jediné dekády stvořil hned tři naprosto zásadní díla hollywoodské kinematografie.
Kmotr a producentská aktivita
V roce 1971 si producent Albert S. Rudy vybírá právě Coppolu pro zfilmování románu Maria Puza Kmotr. Jedním z faktorů pro tento výběr byly i režisérovy italské kořeny. Coppola se své role zhostil snad nejlépe, jak jen šlo. Velmi tvrdošíjně si prosadil, dnes již opěvované, herecké obsazení a neskutečně citlivě přenesl literární námět na plátno. Film Kmotr byl nejen oceněn Oscary, ale zaznamenal i obrovský komerční úspěch, ze kterého profitoval i Coppola.
To mu umožnilo stát se významným investorem v oblasti divadelního a filmového umění. Svou vlastní produkční firmu, American Zoetrope, si založil již v roce 1969. Skrze ní, kromě svých vlastních snímků, pomáhal na svět například prvním pokusům svého přítele George Lucase (THX 1138 a Americké grafity), některým filmům Akiry Kurosawy či Wima Wenderse, všem snímkům své dcery Sofie Coppola nebo Burtonově Ospalé díře. Komerční úspěchy producentských aktivit Coppolovi umožnily například také distribuci náročných evropských filmů v USA, čímž se zasloužil o šíření evropské kultury v Americe.
V tvůrčí činnosti pokračuje talentovaný režisér v úspěšné cestě sedmdesátými léty, která byla mimochodem celkově pro Hollywood velmi plodná a během nichž vznikla řada dnes již klasických děl. V roce 1973 natáčí svůj vysněný projekt, psychologické drama Rozhovor, v němž exceluje tehdy velmi populární Gene Hackman v roli mistra na dálkové odposlechy. Malá perlička na okraj: Gene si podobnou roli zopakoval ve filmu Nepřítel státu (1998), kde se objevila jeho fotka z mládí, která pochází právě z filmu Rozhovor.
Druhý Kmotr a Apokalypsa
Zanedlouho na sebe Coppola znovu strhává pozornost pokračováním Kmotra (1974), který je mnohými považován za ještě lepší než první část a to se opravdu mnohdy nestává. Film opět boduje na Oscarech i u diváků. Mafiánská trilogie se pak na delší část odmlčuje, aby se mohla svou závěrečnou částí fenomenálně vrátit v devadesátých letech. Ale o tom později.
Na konci sedmdesátých let se Coppola nechává unést projektem volné adaptace mystické povídky Josefa Conrada - Srdce Temnoty a natáčí umělecké dílo Apokaplypsa (1979), které surrealistickým pohledem znázorňuje jednu tvář vietnamské války. I přes těžkosti, které natáčení provázely, především navýšení původního rozpočtu z 12 milionů dolarů na 31 milionů, což tehdy znamenalo neuvěřitelnou sumu (Coppola kvůli natáčení rozprodal skoro všechen svůj majetek), se mu podařilo stvořit vskutku mistrovské dílo, které potvrdilo tvůrcova génia. Investice se mu několikanásobně vrátila.
Jak už to tak bývá, vrcholy střídají krize a ani takový formát, jakým je Francis Ford Coppola se jim nevyhnul. Osmdesátá léta pro něj představují období relativního neúspěchu. Natáčí sice zajímavé filmy – Dravé ryby (1983) s Mickeym Rourkem či Cotton Club (1984) s Richardem Gerem - ale oba snímky potkal finanční neúspěch. V roce 1986 přichází s uvolněnou komedii Peggy Sue se vdává, která má u diváků slušný ohlas, ale skutečný návrat na hollywoodské nebe přichází až počátkem 90. let.
Třetí Kmotr a současnost
V roce 1990 se třetím dílem mafiánské ságy uzavírá kmotrovská trilogie a Coppola beze zbytku potvrzuje své kvality. Třetí díl je více než důstojným zakončením série. Potom se v roce 1992 režisér žánrově vrátil ke kořenům své tvorby vizuálně působivým zpracováním hororového příběhu o Draculovi. Z novějších filmů určitě stojí za zmínku právnické drama Vyvolávač deště (1997) podle knihy Johna Grishama. V novém miléniu již Coppola tak aktivní nebyl, ale svou definitivní tečku ještě rozhodně neudělal. Kupříkladu o jeho novém snímku Tetro si můžete přečíst v naší samostatné recenzi.
Francis ford Coppola je neuvěřitelně rozmanitý tvůrce s nesporným temperamentem, který za svůj život stvořil řadu skvělých děl různorodých žánrů, z nichž mnohé okupují přední příčky většiny filmových žebříčků. Je nejen geniálním umělcem, ale i filmovým magnátem, který do americké kinematografie investoval jak svůj talent, tak mnoho finančních prostředků. Coppola se tak beze vší pochybnosti zcela zásadně zasloužil o rozvoj filmového umění i businessu.
