Kdo by si nepřál vidět Johna Travoltu a Roberta De Nira vedle sebe v akčně laděném filmu, který tematicky těží z neradostné evropské minulosti, přesněji vleklého a nadmíru krvavého válečného konfliktu v bývalé Jugoslávii, tedy z problematiky převelice zajímavé a chytlavé. Já jsem se na toto prošedivělé dostaveníčko dvou sympatických hereckých legend zprvu docela těšil, ovšem rozpačitý trailer napověděl, že látka se bohužel dostala do rukou nepravého režiséra, jenž navíc pracuje s nezáživným scénářem. Nic vám nebudu nalhávat. Sezóna zabíjení se příliš nepovedla a bude brzy zapomenuta. Skrytý potenciál se nepodařilo vytěžit, když zejména v druhé polovině snímek znatelně ztrácí dech. Škoda, dvojice Travolta a De Niro měla na víc.
Přitom rozjezd není vůbec špatný, ač je od začátku jasné, že nás z hlediska příběhu nic inovativního či překvapivého nečeká. Na jedné straně stojí Benjamin Ford (De Niro), americký veterán z války v Bosně a Hercegovině [1992-1995], jenž se není schopen zcela oklepat z hrůz, které na Balkáně viděl a sám páchal. Žije si poklidný a prášky proti bolesti prolezlý život v lovecké chatičce v Appalačském pohoří, kde se pokouší skrýt před vlastní minulostí. Jenže cestu mu zkříží Emil Kovac (Travolta), bývalý člen srbských eskader smrti, jež se na území Bosny v první polovině devadesátých let nevybíravým způsobem vzájemně masakrovaly s místními muslimy a Chorvaty. Oba vojáci se již jednou setkali a nyní konečně nazrál čas k tomu, aby se účty vyrovnaly - alespoň z pohledu drsného Srba. Z lovců se v mžiku stává zvěř, tedy obyčejná hromada masa, šlach a kostí, a pomyslné vysvobození je rázem o něco blíž.
Dokud se vyprávění drží v dramatické rovině, tak funguje vcelku obstojně, i když se neustále recyklují stokrát okoukané motivy a poměrně neobjevně se žvatlá o nesmyslnosti války. Jakmile však jihoslovanským přízvukem obohacený Travolta vytasí trumfy na stůl a začne s lukem v ruce nahánět bývalého plukovníka sil NATO po všech čertech, dostaví se první rozpaky. Ostatně dalo se asi čekat, že režisér Mark Steven Johnson, tvůrce solidního Simona Birche a současně slaboučkého Daredevila, selže v akčních sekvencích. Nicméně není to tak úplně jeho vina. Pohlavek by v prvé řadě zasloužil scenárista Evan Daugherty, jenž sice dobrodružství o naturalistickém boji muže proti muži zasadil do překrásných přírodních scenérií, ale jaksi pozapomněl zálesáckou báchorku obohatit smysluplným, logickým a vygradovaným dějem. Ono totiž dnes již nestačí vytvořit jednoduchou rivalitu a pak jen doufat, že diváky uspokojí záběry dvou válkou vyztužených borců, kteří se s železnou pravidelností střídavě skládají k zemi. Přesně tak slaboduché schéma, protkané řadou nevěrohodných akčních scén a rádoby emotivních proslovů, sledujeme v druhé polovině filmu.
Neúmyslně úsměvně pak působí kontrast mezi drsnými scénami oboustranného mučení a řečmi o krutostech válečné vřavy. Hloubka naprosto absentuje, přičemž je patrné, že tvůrci sice pečlivě nakoukali prvního Ramba, leč implementovat podobný stupeň zoufalství a vnitřního rozkladu, jaký v sobě dusí veterán z války ve Vietnamu, se jim vůbec nepodařilo. Postavy tudíž mají tragickou a smutnou minulost, jenomže ta není adekvátně reflektována, ačkoliv ústřední herecká dvojka se snaží, seč jí síly stačí. Ani jeden nikterak zvlášť nepřehrává toho druhého a rozhodně odvádějí minimálně svůj standard. Je však nad slunce jasné, že v dobách své největší slávy, by takový scénář s úsměvem hodili do koše. Čas se sice zastavit nedá a nostalgie je bezesporu fajn věc, ovšem točit takto lehce zapomenutelné, obsahově prázdné a řemeslně (pod)průměrné snímky je stále pod jejich úroveň.
Verdikt:
Robert De Niro vs. John Travolta aneb muž proti muži v zalesněných kopcích Appalačských hor. Zní to báječně, ale realita je bohužel krutě nevýrazná a nezáživná. Johnson nám skrze pohádku o střetu dvou válečníků silně neoriginálním způsobem připomíná, že válka v jakékoliv podobě je zlo, které z hlavy jen tak jednoduše nevypudíte. Zjištění bezpochyby pravdivé, jenže forma sdělení je prostě až moc přízemní. Úplný průšvih to není, pár relativně cheesy momentů si užijete a stoprocentně to bez větších problémů dokoukáte, leč čím blíže konci budete, tím vzdálenější vám bude připadat.
P.S.: Českou premiéru si Sezóna zabíjení (Killing Season) odbyla na Mezinárodním filmovém festivalu v Karlových Varech. Kinodistribuce se jeví jako krajně nereálná, tudíž vyčkejte na DVD/BR.
