Režisér Andrew Stanton dlouhá léta pracoval v Pixaru, v jeho zlaté éře, kdy studio točilo jeden opěvovaný animák za druhým. Sám Stanton se podílel na osmi filmech od Toy Story po Hledá se Dory. Jako režisér krom zmiňované Dory natočil především chválené filmy Hledá se Nemo a WALL-I, za něž byl oceněn Oscary. Bohužel, jako režisér hraných filmů se dosud neprosadil. Jeho John Carter měl velké ambice, ale nekončící zákulisní potíže, nešťastně zvolená látka a zřejmě i režisérova nezkušenost na poli hrané produkce ze snímku udělaly drahý průšvih. Od té doby ale Stanton pilně brousil svoje řemeslo na ceněných seriálech, jako jsou Stranger Things, Volejte Saulovi, Legion a For All Mankind. Teď dostává druhou šanci zazářit také v disciplíně hraných celovečerních filmů.
Pro studio Searchlight, které se obvykle zaměřuje na náročnější produkci s oscarovými ambicemi, připravuje rozmáchlou sci-fi In the Blink of Eye (zhruba „V mžiku“ či „Mrknutím oka“). Snímek napsal Colby Day, který naposledy zadaptoval do filmové román Jaroslava Kalfaře Kosmonaut z Čech. Dayův scénář In the Blink of Eye se v roce 2017 umístil na Black Listu, výročně vydávaném seznamu nejlepších dosud nerealizovaných scénářů. Day bude jedním z producentů filmu.
Příběh je přirovnávaný k filmům jako jsou 2001: Vesmírná odysea, Interstellar, Magnolia nebo Atlas mraků. Jeho snahou je postihnout lidskou historii, podstatu života, smrtelnost, lásku, naději a osobní pouta. Příběh se odehrává ve třech časových rovinách. Ta z období 45 tisíc let před naším letopočtem sleduje tlupu neandrtálců a jejich každodenní snahu o přežití, navzdory nemocem a dalším potížím. Druhá linka je zasazena do přítomnosti, kde vědkyně zkoumá neandrtálce a pokouší se najít nějakou smysluplnou mezilidskou vazbu. A třetí linka je zasazena do roku 2217, kde žena s uměle prodlouženým životem vyráží pouze v doprovodu androidky a nákladu lidských embryí na vzdálenou planetu, aby ji kolonizovala.
Zní to opravdu ambiciózně, tak snad snímek nabídne poutavé propojení jednotlivých linek a nepůjde pouze o meditativní sled záběrů na téma lidského pachtění napříč dějinami.
Titulní foto je ilustrační, z filmu Interstellar
Zdroje: The Hollywood Reporter, Script Shadow
