Tento týden konečně do kin dorazil historický Jan Žižka od režiséra Petra Jákla. Dva roky po plánované původní premiéře, kterou několikrát odložila pandemie Covidu-19. Snímek provází na každém kroku velká očekávání, především protože se jedná o doposud nejdražší českou produkci, jež vyšla na cca 450 milionů korun. Zároveň se na něm podílelo hned několik renomovaných zahraničních jmen, ať už na Oscara nominovaný střihač Steven Rosenblum (Statečné srdce), tak v hereckých rolích např. oscarový Sir Michael Caine či Ben Foster. Všechny tyto aspekty udělaly z Jana Žižky jeden z nejočekávanějších českých filmů vůbec.
Příběh začíná na konci 14. Století, kdy jsou Země Koruny české zmítány tyranií a násilím. Jan Žižka (Ben Foster) a skupina jeho žoldnéřů jsou najati lordem Borešem (Michael Caine) na ochranu králova zástupce a následně jsou pověřeni službou pro samotného krále, Václava IV. (Karel Roden). Zemi ale ve skutečnosti ovládá Jindřich z Rožmberka (Til Schweiger), nejbohatší velmož království. Jan dostává další delikátní úkol: unést Rožmberkovu snoubenku Kateřinu (Sophie Lowe). Od té chvíle nemá na vybranou a nevyhnutelně se tím zaplétá do vysoké politiky. Zároveň se však vydává do boje za spravedlnost a rovnoprávnost obyčejného lidu.
Na úvod se sluší říct, že Jan Žižka rozhodně není v mezinárodním srovnání jakkoliv výjimečný. V přepočtu stál cca 16-17 milionů dolarů, což je v rámci světové kinematografii nízký rozpočet. Zároveň se režisér Petr Jákl doposud neprojevoval jako výrazný autor. Jeho dosavadní snímky Kajínek a Ghoul sice provázela výrazná mediální pozornost, ovšem filmařsky jde o průměr. Bývalý kaskadér, jenž se podílel na bijácích jako xXx nebo Česká spojka, je však bezesporu tvůrcem odvážným, který umí zužitkovat své letité zkušenosti a kontakty z hollywoodských produkcí a jít si za svým. Jan Žižka je jeho nejvýraznější počin nejen co do velikosti produkce, ale i řemeslně.
Jákl sází na ověřené postupy, které dobře fungují. Často využívá výrazné zvukové efekty, kamerové přelety nad krajinou či bojištěm a nechává herce předvést, co v nich vězí. Díky zpracování není těžké se do snímku regulérně ponořit, jako do libovolné zahraniční produkce podobného ražení. Ač byl Jákl jakkoliv nevýrazný ve svých předchozích filmech Janu Žižkovi se mu podařilo vtisknout vlastní tvář. Samozřejmě nelze výsledek srovnávat s anglofonní velkoprodukci, ovšem evropské standardy režisér naplňuje se ctí.
Co je důležité si uvědomit, film není biografie. Je to výpravný akční snímek s postavou nejslavnějšího českého vojevůdce, který se odehrává ve fázi Žižkova života, o které toho víme pramálo. Při vytváření dějové linky tvůrci mohli lehce popustit uzdu fantazii, jinak se však Jákl snažil držet všech možných dobových pramenů, pokud jde o vykreslení širšího politického kontextu nebo vyobrazení doby. Ta je špinavá a surová, lokace působí autenticky, mají ten správný historický nádech, případně benefitují z krás české krajiny.
Kde se filmu nevyhnuly problémy, je scénář. Především dialogy nejsou jeho nejsilnější stránkou. O jakoukoliv charakterizaci postav se Jan Žižka pokouší právě jejich prostřednictvím. Jenže dialogy přetékají prázdnými frázemi, které postavy rozhodně nijak dál nerozvíjejí. Určitý osobnostní vývoj je patrný snad jen u Žižky a Kateřiny, kteří toho spolu namluví nejvíc. Vyprávění jako celek je místy lehce zmatečné. Do děje jsou vkládány krátké scény, ve kterých se převážně intrikuje mezi Zikmundem (Matthew Goode) a Rožmberkem (Schweiger), ovšem tyto pasáže prakticky jen zpomalují. A tempo občas vázne i v hlavní lince. Jákl se místy snaží o jakousi symboliku, ovšem ta vyznívá poněkud prázdně a prvoplánově.
Překvapivým elementem filmu je pak značná brutalita, kterou až na jeden z posledních trailerů tvůrci nijak dopředu neproklamovali. Její opodstatnění téměř jistě bude skryto v autentickém zobrazení doby a bitev. A ve výsledku vlastně proč ne. Věřím, že na mnohé bude působit prvoplánově, avšak taková doba opravdu byla a osobně mě to nijak neuráží. Bitevní scény patří rozhodně mezi ty dobré aspekty filmu. Střih je sice občas zmatečný a v určitých momentech je akce celkem rutinní, ale celkově mají souboje a bitvy slušnou atmosféru a dovedou vtáhnout. Především díky zmiňované práci se zvukem.
Pokud jde o herce, asi málokdo pochyboval o tom, že by Michael Caine nebo Ben Foster zvládli podat solidní výkony. A konkrétně Foster je v hlavní roli přesvědčivý. Nepříliš emotivní, pragmatický a následování hodný pro své muže. Lehce mi chybělo elegantněji podané vyobrazení jeho strategických schopností, ale to je drobnost. Druhá nejvýraznější postava je pak Kateřina. Sophie Lowe se daří hrdince propůjčit kuráž, díky níž si může získat divácké sympatie, avšak po většinu času zůstává však pouhým nástrojem ve hře mocnějších mužů.
Verdikt
Jan Žižka není ani chytřejší, ani výrazně propracovanější než jakýkoliv zahraniční historický film. Petr Jákl však zvládl snímku vtisknout českou osobitst a řemeslně si s ním poradil více než slušně. Dobová atmosféra je vystižena působivě, souboje a bitvy jsou přes uvedené nedostatky intenzivní. Ben Foster v hlavní roli je uvěřitelný, stejně jako skvělý Michael Caine. A zapamatovatelná je i Sophie Lowe. Z filmu zkrátka jde cítit, že si na něm dal někdo záležet, a i když může na první dobrou v některých polohách působit prvoplánově, pořád výrazně předčí jakoukoliv lokální konkurenci o parník. Nečekejte žádnou revoluci, ovšem Jákl zvládl vyprodukovat na české poměry solidní počin, kterému stojí za to dát šanci.
Foto: Bioscop
