O natáčení filmu Morbius jednou napíše nějaký americký novinář s bohatými hollywoodskými kontakty neuvěřitelný zákulisní článek, který bude zajímavější, než snímek samotný. Z recenzí i rozhovorů je totiž čím dál tím víc patrné, že natáčení Morbia nebyl tak docela jednoduchý proces.
Herecký proces Jareda Leta
Už samotná spolupráce s představitelem hlavní role Jaredem Letem je podle všeho docela proces. Kolegové na něj už v minulosti práskli, že přistoupil k úloze metodicky a nevycházel z role ani mimo záběr. Bral to doslovněji, než si možná dovedete představit. Redaktor serveru Uproxx se režiséra Daniela Espinosy zeptal, zda je pravda, že Leto chodil o berlích i na záchod. A to dokonce tak pomalu, že to začalo zdržovat natáčení. Espinosa to potvrdil a potvrdil i to, že se produkce s Jaredem domluvila, že jej bude na toaletu vozit na vozíčku, aby se proces urychlil.
Leto věřil, že musí být do role zcela ponořený, cítit bolest, jakou by cítil člověk, jenž celý život chodí shrbený o berlích. Reportér dokonce naznačil, že Letův přístup zdržoval natáčení natolik, že byla produkce pozadu a musela to vysvětlovat manažerům studia. V tomhle bodu se nicméně režisér přímé reakci vyhnul a raději mluvil obecně o tom, že herci jsou zkrátka tajuplná stvoření a pokud k docílení dobrého výkonu potřebují specifický proces, tak jej prostě potřebují a filmaři se s tím musejí smířit.
Měl Espinosa nad filmem kontrolu?
Režisér nemusel zápasit pouze s Letem, ale také se studiem. Recenzenti snímek tvrdě zkritizovali a redaktor Uproxxu Espinosovi do očí řekl, že Morbius nepůsobí jako jeho předchozí filmy a zdá se, jako by nad konečnou podobou snímku neměl Daniel plnou kontrolu. Odpověď byla opět extrémně diplomatická. Režisér řekl, že nejlepší film natočí, když má nad produkcí co největší kontrolu. Zároveň dodal, že do podobně velkých filmů se promítají nejrůznější zájmy nejrůznějších lidí.
O tom, zda manažeři ze studia nějak zasahovali i do zpracování snímku, můžeme pouze spekulovat. Naprosto zřejmé je to, že film podstoupil úpravy kvůli budování širšího propojeného světa s Venomem a dalšími komiksovými postavami pod správou studia Sony. To, jak se film během produkce změnil, jsme mohli vidět na vlastní oči a Espinosa už téma v předchozích rozhovorech zběžně nakousl. Novináři se jej ale na úpravy snímku ptají dál.
Marvel v tom prsty neměl a vše mělo být jinak
Pro již zmiňovaný Uproxx Espinosa řekl, že zařazení Adriana Toomese (Michael Keaton) do Morbia byl nápad studia Sony. Marvel s touhle ideou neměl vůbec nic společného. Údajně už samotná idea paralelních realit je nápadem studia Sony, které se ji do hraných filmů rozhodlo zakomponovat po úspěchu animovaného Spider-Mana: Paralelních světů (v jiném rozhovoru Espinosa připomíná, že se Morbius začal připravovat ještě před premiérou Avengers: Endgame, tedy před tím, než bylo zřejmé, že se Marvel do něčeho takového pustí také).
Režisér se stále snaží být maximálně vágní, ale z toho, co magazínu říká to skoro zní, že původně měl být Adrian Toomes v Morbiovi novou (alternativní) verzí postavy ze Sony univerza. Neměl to být ten samý Adrian, jakého jsme potkali ve filmu Spider-Man: Homecoming, jenž se následně přesune mezi dvěma univerzy. (Ale stejně tak je možné, že si Espinosovo vágní vyjádření špatně vykládám, anebo, že si režisér tak docela nerozuměl s redaktorem, jenž s ním rozhovor vedl).
Následně Daniel v rozhovoru odvedl pozornost jinam a začal mluvit o tom, že když byl uvedený Spider-Man: Bez domova, bylo třeba Morbia upravit, aby v něm cestování mezi dimenzemi vypadalo vizuálně stejně, jako ve Spider-Manovi. Některá z provedených změn také zapříčinila, že Toomese nadále nešlo jednoduše zakomponovat doprostřed filmu, kde měl původně vystupovat. Proto byl z téhle části snímku odstraněný a objevil se až v úplném závěru, v titulkové scéně.
Jaký smysl dává titulková scéna Morbia
Uproxx se Espinosy zeptal také na to, nad čím si lámou hlavu asi všichni fanoušci. Proč by se Morbius (v jádru dobrák) v titulkové scéně spojoval s padouchem Vulturem? Proč by se s ním vůbec bavil? Kde je v tom nějaká logika? Espinosa nejprve řekl, že v tomhle vesmíru zatím Vulture (Toomes) padouch není. Teprve když novinář začal odpovědi trochu páčit, tak z něj vypadlo, že tohle podle všeho není situace, která se odehrává mezi dvěma filmy, ale scéna, která je součástí některého z příštích snímků. Diváci tím pádem uvidí, jak situace do daného bodu dospěla. (Podobně, jako když jsme v závěru Ant-Mana viděli potitulkovou scénu s Kapitánem, Buckym a Falconem, k níž se posléze vracíme ve snímku Captain America: Občanská válka).
Spider-Man na obzoru
Režisér také zdůraznil, že v tomhle světě existuje Spider-Man, o němž se znovu zmínil ještě v rozhovoru pro Insider. Pro ten řekl, že v tuhle chvíli nemůže prozradit víc, ale jednou se dozvíme, který Spider-Man existuje právě v tomhle světě. V tomhle interview se Espinosa také znovu vrátil ke Spider-Manovi: Paralelním světům. Redaktor se jej zeptal na to, jak mohl být Adrian Toomes přesunutý z hlavní části děje do titulkové scény. Režisér vysvětlil, že Toomes nikdy neměl být neoddělitelnou součástí Morbiova příběhu. Úlohou postavy ve filmu bylo ilustrovat, že existují paralelní světy. (Což mě osobně opět vede k přesvědčení, že původně měl být Toomes v Morbiovi skutečně novou, alternativní postavou a nikoliv úplně tím samým člověkem z Homecomingu, který přicestuje skrz interdimenzionální průchod).
Vliv měly i spory mezi Marvelem a Sony
Jednou se snad opravdu dozvíme, jaké přesně byly původní plány, co vedlo ke změnám a co přesně má finální verze snímku Morbius v rámci dlouhodobých plánů Sony docílit. Ještě je tu nicméně rozhovor pro Slashfilm, kde režisér naznačuje, nějaký vliv na nelehkou přípravu filmu měly také spory mezi Sony a Marvelem (Disneym). Espinosa řekl, že při přípravě snímku bylo třeba nechat řešit celou řadu podrobností z právního hlediska, a když se navíc studia mezi sebou začala škorpit, pro přípravu snímku to znamenalo další (blíže nespecifikované) obtíže. Režisér pro Slashfilm také dodal, že na celé té interdimenzionální polízanici bylo nejdůležitější, aby se Morbius setkal s Toomesem. Což se nakonec také stalo.
Foto: Sony
