Cenzorská pravidla v Číně jsou striktní a Hollywood jim s chutí podléhá. Některé velkofilmy se dopředu točí s úmyslem nikoho v Číně nerozčílit. Jiné bijáky připravují pro nejlidnatější zemi světa speciální sestřih a další hollywoodské snímky jsou dodatečně cenzurovány. Už v minulosti jsme mohli slyšet o filmech sestříhaných natolik, že zmrzačená verze vůbec nedává smysl. Hollywoodu je to ale asi zřejmě jedno, je rád, že vydělá teď a tady pár jüanů navíc a jestli na něj do budoucna zmatení čínští diváci (nebo podráždění autoři) zanevřou, to se neřeší. A Číně se asi také na cenzurované verze lidé dívají, jinak by nejspíš nevznikaly.
- Čtěte také: Plačící Bob z Klubu rváčů už není mezi námi
Ačkoliv cenzorské nůžky zasahují v Číně poměrně běžně, málokterý příběh je v tomhle směru tak bizarní jako ten, který si prožil kultovní Klub rváčů. Jeden ze seminálních filmů Davida Finchera je provokativní, podvratný, vlastně je s podivem, že se do komunistické Číny vůbec dostal. Nakonec tedy ano, ale s bizarně pozměněným koncem.
Pokud si vzpomínáte, normálně končí Klub rváčů tak, že ústřední postava Edwarda Nortona „zastřelí“ Tylera Durdena“ (Brad Pitt), svoje ze řetězu utržené alter-ego. Následně se vypravěč drží s Marlou (Helena Bonham Carter) za ruce a sleduje, jak v okolních výškových budovách explodují trhaviny, přesně podle Tylerova plánu. To má zničit servery světových bank, smazat dluhy, zničit systém, vztyčit prostředníček konzumerismu, vyvolat anarchii. To jsou jsou poselství, která jsou v Číně nepřípustná. Ani takto, jako postoj několika postav, ve fiktivním příběhu.
Čínská verze filmu tak končí jinak. Původní konec je zcela vystřižený a namísto toho se na obrazovce objeví text: „Skrze stopy, které za sebou Tyler zanechal, police rychle rozkryla celý jeho plán, zatkla všechny kriminálníky a zabránila ve výbuchu. Po soudním přelíčení byl Tyler odeslaný do ústavu pro duševně nemocné, kde mu byla poskytnuta psychologická pomoc. Z léčebny byl propuštěn v roce 2012.“
Šílené, že? Film se v této podobě objevil na čínské streamovací platformě Tencent a není zřejmé, zda jej takto upravili státní zaměstnanci, anebo se pro zásah rozhodla firma Tencent sama, aby předešla případným potížím. Asi nemá příliš smysl bádat nad čínskou politikou, nicméně když se na chvíli zastavíme u obchodní stránky věci: Opravdu Tencentu, potažmo americké společnosti 20th Century Studios, promítání snímku v Číně vydělá tak zajímavé peníze, že je potřeba se k takhle trapnému zásahu snižovat? Nebylo by jednodušší tenhle film z nabídky v Číně prostě vynechat? Nicméně to, že si takové otázky pokládám, je zřejmě jeden z důvodů, proč jsem se nikdy nestal multimilionářem ;-).
Foto: 20th Century Studios
Zdroj: Vice
