Filmové adaptace herních titulů jsou kapitola sama pro sebe. Studia to nepřestávají zkoušet a většinou jejich pokusy dopadají tak, že se objeví slibný kousek po kterém si všichni fandové řeknou: Teď už by se to mohlo konečně zlomit. Následně se však objeví další zklamání a vše je zpět ve starých kolejích. Tolik k obecné situaci kolem videoherních adaptací. Se svým příspěvkem do této kategorie nedávno přispěchalo i studio Sony, které se rozhodlo rebootovat populární zombie sérii Resident Evil, nechat zapomenout na filmy s Milou Jovovich, a na režisérskou stoličku usedl fanoušek her Johannes Roberts, který se podílel také na scénáři.
Ten se v marketingové kampani kasal tím, jak toto bude ta pravá adaptace her, která konečně potěší fanoušky věrným zpracováním lokací či postav. Sliby chyby, musel si říct každý hned po vydání prvních trailerů. Film vypadal opravdu špatně, obsazení vyvolalo již tradiční kontroverze, když do rolí bělošských postav byli obsazeni herci s indickými či nigerskými kořeny. Pořád tu však byla šance na to, že film věrně zadaptuje hry a potěší alespoň herní fanoušky.
Na úvod musím říct, že já osobně jsem hry nehrál, nicméně znám příběh této série stejně jako postavy, mám nakoukané různé gameplaye a animované počiny ze světa RE. Jakýkoliv fanservis však na mě v tomhle ohledu fungovat moc nemohl, a i proto můžu s čistým svědomím konstatovat, že Welcome to Raccoon City je skoro ve všech ohledech opravdu špatný film. Když sem se dočetl, že rozpočet činil 25 milionů dolarů, tak jsem se nad tím opravdu pozastavil. Filmu bych totiž tipoval nanejvýš 6-7 milionů už jen proto, že vypadá produkčně opravdu levně.
Ať už vezmeme v potaz lokace, kterých není mnoho a ani z nich mnoho nevidíme, nebo efekty kde bohužel kvantita drtivě vítězí nad kvalitou. Celé Raccoon City působí jako naprosto zapadlé městečko s pár obyvateli, což je nám minimálně desetkrát zdůrazněno hned na začátku, jaká je to hrozná díra. Vznikají tak paradoxy typu tradiční herní lokace v podobě policejní stanice, která má velkolepou vstupní halu a recepci s velkou sochou uprostřed, jakmile se však přesuneme do kanceláře speciálních jednotek, vypadá to tam jak v nějakém dřevěném karavanu či zapadlé okresce (ve hrách je alespoň vysvětleno, že stanice dříve bývala muzeum umění, ve filmu však tento nesourodý kontrast bije do očí).
Co je také do očí bijící nedostatek, jsou počítačové efekty, které jsou ve filmu opravdu nekvalitní a špatné, úrovní srovnatelné tak zhrube se seriálem The Flash. Přitom Roberts dokázal natočit docela slušné žánrovky jako Oni 2: Noční kořist nebo 47 metrů, tady však jako kdyby tvůrci zapomněli, že se dá taky pracovat s maskami nebo praktickými efekty. Většina krve je tvořena CGI, stejně tak jako speciální zombie v podobě ikonického lickera či zombie psa, a vypadá to prostě špatně. O finálním „bossovi“ snad ani nemluvě, to si opravdu radši zahrajte hru.
Vizuál však není všechno, řeknete si. Tak zde bohužel moc nefunguje ani to ostatní, a to ve filmu najdeme herecky poměrně známé či talentované osobnosti jako jsou Kaya Scodelario, Neal McDonough či Robbie Amell. Dialogy postav jsou ve spoustě případů přímo debilní, jednotlivé ztvárnění postav je přinejmenším podivné (Wesker, Valentine), případně je jim úplně fuk co se ve filmu děje (např. naprosto nulová reakce Chrise Redfielda na smrt kolegy), nebo prostě nevědí co mají hrát a jak se chovat (malá holčička oplakává smrt rodiny, o 5 minut později však naprosto bez emocí a zmateně kouká na rozhovor ústředních postav jakoby se nic nestalo). Připomínky ke castingu postav si odpustím, nicméně vězte, že fanoušci opravdu Leonem Kennedym s indickými kořeny nadšeni nebyli. A to se prosím jedná o postavu, se kterou se paradoxně divák asi nejvíc ztotožní, protože Leon stejně jako my absolutně neví co se v tom filmu sakra děje. V neposlední řadě mě překvapilo, jak je film často pomalý a nezajímavý, a to i přesto, že adaptuje příběh hned dvou her zároveň (a to ještě k tomu místy dost zkratkovitě).
Abych na film pořád jen neplival, najdou se tu a tam i světlé stránky. Těm kraluje především skutečnost, že opravdu jde o Residenta Evila, na rozdíl od převážně akční od série s Milou Jovovich. Fanoušky her zřejmě těch pár ikonických výjevů z her, jako nehoda náklaďáku či záběry na policejní stanici, potěší. Úvod filmu není až na ty dialogy nejhorší, a hororová atmosféra carpenterovského stylu docela funguje. Místy je na filmu vidět, že se režisér Roberts zřejmě snaží, bohužel z látky nedokáže až na jistý fanservis vytřískat absolutně nic navíc.
Verdikt
Ve výsledku je Welcome to Raccon City po všech ohledech prostě špatný film, ačkoliv to nemusí být nutně tak špatná adaptace. Jediné plus je to, že to je opravdu Resident Evil, na rozdíl od Andersonových filmů, to je ale asi tak všechno. Fanservis na mě z výše uvedených důvodů nijak nefungoval, scénář a především dialogy postav jsou ve většině scén debilní, ztvárnění jednotlivých postav přinejmenším podivné, a to nijak neřeším jejich obsazení. Efekty jsou příšerné, masky tady skoro neexistují, drtivá většina krve a všeho je nekvalitní CGI, téměř na všech lokacích je do oka bijící nízký budget filmu (za který by však lepší režisér natočil obstojnou podívanou). Ano, Johannes Roberts je fanoušek her, bohužel to na filmu není moc vidět, hororová atmosféra tam sice místy je, úvod filmu docela funguje, tím však pozitiva končí. Ideální místo pro takový film je Prima COOL ve 22:10, za víc to bohužel nestojí.
Foto: Sony Pictures
