Vydařených poctivých kriminálek nám světova kinematografie nabídla v posledních dvou desetiletích jako šafránu. Upadající žánr se pokusil oživit americký režisér Allen Hughes (Kniha přežití, Z pekla) se svým aktuálním projektem Zlomené město (v originále Broken City). Známý tvůrce tentokrát spojil své síly s hereckou star Markem Wahlbergem, jenž snímek zároveň i produkuje. Scénář napsal nováček Brian Tucker. Fanoušky ale bude více zajímat, že kromě Wahlberga se na plátně objeví také držitel Oscara Russell Crowe a nestárnoucí kráska Catherine Zeta-Jones. Podařilo se hvězdnému týmu vzkřísit klasický kriminální film?
Protagonistou příběhu je bývalý policista Billy Taggart (Wahlberg), který byl nucen pod vlivem dramatických okolností před sedmi lety svléknout uniformu a v současné době se živí jako soukromé očko. Jako blesk z čistého nebe mu přichází na stůl nečekaná lukrativní nabídka od newyorského starosty Nicholase Hostetlera (Crowe). Billy dostane na ruku 50 tisíc dolarů, když bude pár dní špehovat jeho manželku, již Hostetler podezírá z nevěry. Detektiv se dlouho nerozmýšlí a přijímá zakázku. Nemá tušení, že se tím zaplete do špinavé politické hry, v níž půjde o mnohem víc než jen o milostný trojúhelník.
Zlomené město do puntíku splňuje všechny atributy, jaké by kriminální thriller měl obsahovat. Máme tu drsného hlavního hrdinu s nevyřešenou minulostí, úlisného padoucha v podobě zkorumpovaného politika, atraktivní ženy, jež výrazně ovlivní průběh vyšetřování a samozřejmě několik „nečekaných“ zvratů. Hughes zkrátka sází na jistotu. Od prvních sekund buduje ponurou atmosféru, kterou mimochodem výtečně doplňuje temný hudební doprovod britského skladatele Attica Rosse (Muži, kteří nenávidí ženy). Hned úvodní záběr na Taggarta, stojícího nad zastřeleným zločincem okamžitě vtáhne diváka do děje a i zbytek příběhu se odvíjí v rychlém tempu a nedává příležitost se nudit. V čem je tedy problém?
Achillovou patou filmu je skutečnost, že je po všech stránkách až příliš tuctový a nenabízí nic, co by publikum motivovalo k opakovanému zhlédnutí. Scénář pracuje se zaběhnutými a stokrát viděnými postupy. Zápletka je jak vystřižená z noirových krimi-snímků ze 40. let a sama o sobě nepřináší nic nového. Děj je od začátku do konce snadno předvídatelný. Charaktery jednotlivých postav jsou nezajímavé a rutinně napsané. Kromě toho se ústřední hrdinové občas chovají neuvěřitelně hloupě.
Billy Taggart třeba přichází za policejním komisařem, s nímž nemá zrovna vřelé vztahy a vyslechne si jeho verzi příběhu. Aniž by si zjištěná fakta jakkoli ověřil, bez váhání mu uvěří a jede zmáčknout domnělého viníka. Starosta se zase den před volbami dopustí strašlivého zločinu a zanechá po sobě hromady svědků a důkazů, jež by odhalilo i malé dítě.
Projekt tahá z bahna průměrnosti pouze elitní herecká sestava. Mark Wahlberg ze své postavy vytěžil v rámci možností vskutku maximum a opět prokázal, že mu role osamělých tvrďasů padnou jako ulité. Russell Crowe si po Bídnících střihnul dalšího záporáka a i s přibývajícími roky a nějakou tou bradou navíc, pořád překypuje charismatem. Své si odehrál rovněž Barry Pepper (Zachraňte vojína Ryana, Zelená míle) v úloze poslance Jacka Vallianta. Naopak mírným zklamáním jsou představitelky ženských rolí. Catherine jako starostova manželka se ve filmu zjeví jen na několik málo minut a přítomnost Alony Tal a Natalie Martinez má pak spíše dekorativní účel. Zejména charakter Martinezové mi přišel docela zbytečný.
Verdikt
Hughesův thriller patří do kategorie filmů neurazí, nenadchne. Těžce rutinní záležitost trochu zvedají výkony hereckých hvězd. Jako jednohubka pro příznivce kriminálního žánru spolehlivě zafunguje. Na druhé straně, od snímku s Markem Wahlbergem a Russellem Crowem bych přeci jen čekal lepší výsledek.
