Článek obsahuje spoilery k první epizodě The Falcon and The Winter Soldier.
Po sérii WandaVision Marvel spustil další vysokonákladový „seriál“. The Falcon and The Winter Soldier, jenž navazuje na filmy s Captainem Amerikou. Po tom, co Steve Rogers odešel do výslužby, přebírají ústřední roli dva jeho nejbližší přátelé, Sam Wilson (Anthony Mackie) a Bucky Barnes (Sebastian Stan). Série sleduje, jak si muži zvyklí na boj povedou v čase míru, jak si poradí bez svého přítele a co na ně čeká ve světě ovlivněném událostmi Avengers: Endgame.
První epizoda ukázala, že tentokrát se tvůrci tolik neinspirovali televizním vysíláním, ale čeká nás několikahodinový film rozdělený na části. To je do jisté míry frustrující, když se příběh ve svojí šestině zkrátka utne, ale má to samozřejmě i výhody. Nehrozí, že bychom byli vyprávěním zahlcení a mezi epizodami je prostor pro fanouškovské debaty a zajímavá odhalení od tvůrců a herců.
Na úvod „filmu“ se nicméně teprve připravovala půda pro vyprávění a ústřední hrdinové se zatím ani nestačili potkat, jakkoliv společné hašteření nesourodé dvojky má být jedním z taháků celé show. Jak série obstojí v tomhle příslibu, to teprve uvidíme, zato znovushledání s oběma hrdiny po letech prozatím dopadlo na výbornou.
Buckymu se nedaří vypořádat s jeho temnou minulostí. Je to do značné míry zlomený muž, který hledá příležitost k vykoupení, ale zatím si asi nedokáže představit, že by si jej vůbec zasloužil. Je pro něj těžké se otevřít ostatním lidem, terapii i sám sobě. Stydí se za páchání zločinů, nad kterým neměl žádnou kontrolu. Z hlediska zábavy je milé sledovat (podobně jako dříve u Steva Rogerse) Buckyho sžívání s moderní dobou. Obecně je ale prozatím série až překvapivě vážná, uvidíme, nakolik se to změní, až se oba hrdinové budou víc střetávat a nebudou tolik uzavření ve vlastních hlavách.
Bucky prozatím hrál tak trochu druhé housle, víc prostoru měl Sam. On zdědil štít Captaina Ameriky, u něj sledujeme, jak se se Steveovým odkazem nemůže vypořádat. Tvůrci před premiérou hodně mluvili o tom, že u Sama bude hrát velkou roli jeho rasa, to jak se černošský hrdina cítí v americké společnosti, která afroameričany dlouhodobě systémově nemá na stejné úrovni jako bělochy, nehledě na jejich úspěchy. První zárodky tohoto příběhu jsme mohli sledovat, když Sam žádal o půjčku, a když sledoval oznámení nového Captaina Ameriky. Nešlo ale přitom o žádné burcování k uvědomělosti, jednotlivé scény šlo uchopit z několika úhlů pohledu.
Závěrečná scéna, kdy politik ve Washingtonu představuje oficiálního hrdinu pro nový věk (Wyatt Russell), toho v sobě nesla hodně. Můžeme v ní číst Samovu hořkost z toho, že byl jeho milovaný Steve takhle marketingově nahrazený, možná výčitky, že si štít neponechal, popřípadě samozřejmě i zklamání toho, že vzorem se má stát standardní běloch. Pak jsou tu ještě scény ze Samova rodinného života a z banky, kde už je nezaměnitelně patrné, že Sam má pocit, že půjčku se sestrou nedostali, protože jsou černoši. Jak už ale bylo řečeno, navzdory velkým proklamacím tvůrců před premiérou, je tohle téma zatím dost podpovrchové. Scény nabízejí i daleko prvoplánovější motivy. Jaká je daň za hrdinství? Rozvrací povinnost ke světu osobní život? Nebo naopak: Dává hrdinství omluvenku na zanedbávání blízkých? Ocení vás vůbec někdo za to, že jste nasazovali život pro druhé? A je těžší riskovat život pro něco velkého nebo den za dnem bojovat s rutinními překážkami běžného života?
Můžeme jen doufat, že v podobných motivech a dalším seznamování s charaktery budeme jen pokračovat. Už jen během jediné epizody získali oba dva protagonisté podstatně větší hloubku, než jim dávaly štěky v akčních týmovkách.
Jak se epizoda soustředila na titulární dvojku a postupné poodhalování stavu světa, zatím nebylo mnoho prostoru pro představení zápletky. Ve světě po návratu dříve vymazaných miliard lidí vládne napětí a značný chaos. Některé skupiny se jej snaží využít pro finanční prospěch (viz úvodní akce, ale o té později), ale organizace Flagsmashers zřejmě sleduje nějaké ideologické cíle a na internetu aktivuje masy. Čistě z první epizody nelze odhadovat, kam konání skupiny povede, ale můžeme spekulovat o tom, jak se k němu postaví hrdinové. Samův prvotní zájem o Flagsmashery zřejmě vyplývá z toho, že alespoň někteří členové mají nadlidské síly a pod maskou jeden z nich (Desmond Chiam) se svými dlouhými vlasy připomíná Buckyho, o něhož má Sam strach. Zřejmě se stále bojí toho stejného, jako Winter Soldier sám – že by se jeho temná minulost mohla vrátit. Můžeme spekulovat, že právě tato obava přitáhne oběma pánům ke skupině pozornost, jež by mohla o to zesílit, pokud nabudou podezření, že jejich nadlidské síly připomínají ty, jimiž panoval starý dobrý Steve Rogers…
Ale ještě zpátky ke zmiňované akci. Krom řádění Flagsmasherů první epizoda přinesla flashbackovou šarvátku Winter Solidera, ale především úvodní leteckou misi Falcona. A ta byla prosím pěkně fenomenální. Pokud pomineme bitvy Hry o trůny, což je trochu jiná disciplína, tak akci v podobném měřítku jsme v televizním formátu dosud neviděli. Ani ve WandaVision, ani v The Mandalorianovi. Samova potyčka s létajícími únosci měla rozmach srovnatelný s marvelovkami určenými pro kina. Na efektech se nešetřilo, skvělá kamera dokázala perfektně vtáhnout do situace a navodit dojem, že jste fyzicky s postavami a také se musíte vyhýbat objektům, které se k vám nezadržitelnou rychlostí blíží. Choreografie potyček byla zábavná, práce se Samovými křídly dávala úplně jiný zážitek z leteckých soubojů, než například akční scény s Iron Manem. A do toho parádně pumpoval hudební doprovod Henryho Jackmana, jenž ostatně povyšoval celou epizodu.
Verdikt
Zatím je to jen rozjezd, zatím je to jen šestinka šestihodinového filmu. Po dobrém úvodu může přijít tvrdý držkopád. V tuhle chvíli ale The Falcon and The Winter Soldier zvládnuli nastínit potenciálně zajímavou zápletku, nabídli zajímavý pohled na osobní život superhrdinů a světové dopady fantaskní katastrofy. Po stránce výpravy jde o plnohodnotný filmový zážitek, kdy zároveň dostáváme nadstandardní čas na osobní momenty, který pomáhají špionážní thriller jen a jen prohloubit. No a na závěr přichází dramatické představení nové postavy, jež vám z fleku dodá chuť na další epizodu. Zatímco WandaVision se rozjížděla nápaditě, ale opravdu extrémně pomalu, tak tady se asi ničeho vyloženě novátorského nedočkáme, ale jsme rovnou vržení do víru událostí a zábava šlape, jak má.
Foto: Marvel Studios
