Staré hvězdy se vracejí dokázat, že za to pořád ještě umí vzít. Ať už jde o Expandables či Red, úspěch je obvykle zaručen. Nyní se nám představují dvě filmové legendy, Al Pacino a Christopher Walken, ve snímku Jako za starých časů, kde chtějí společnými silami dokázat, že ani oni ještě nepatří do starého železa, a že na to pořád ještě mají. Jak se jim to povedlo? Jde o snímek, který stojí za vidění, nebo jen nepovedená snaha svézt se na módní vlně stárnoucích akčních hvězd?
Doc (Christopher Walken) je vysloužilý zabiják a užívá si v důchodu svůj vysněný klid – maluje západy slunce a občas si zajde do bistra za milou servírkou na čaj. Ale jen do té doby, než z vězení propustí jeho nejlepšího přítele Vala (Al Pacino), který si odseděl 28 let za vraždu. Ten mu do poklidného života hned v prvních minutách vnese chaos a chce dohnat všechno, co za ztracená léta zameškal. Jenomže je tady háček – Val nezastřelil jen tak někoho, ale rovnou syna mafiánského bosse, který už léta touží po pomstě. Té se nemá zhostit nikdo jiný než milý Doc. Ač je Val až překvapivě smířený se svým osudem, nehodlá svému katovi situaci právě ulehčit a úkol mu svým přátelským chováním dělá mnohem těžší. A tak s vidinou poslední noci, kterou mu může jeho nejlepší přítel Doc poskytnout, dají kumpáni dohromady starou partu, když vyzvednou svého třetího komplice Hirshe (Alan Arkin) z domova důchodců a místo stěžování si na svůj věk si splní sen – ještě jednou si vyrazí užít jako za starých časů.
Pokud chcete vidět akční nářez a krvavé bitky, budete trochu zklamaní. Staroušci spíše mluví, než konají a film se nese v pomalém tempu, které vytváří iluzi, že se film táhne, když se ve skutečnosti se děj zabývá událostmi jediného dne, respektive noci. Když na nějakou akci dojde, nese se v poklidném duchu celého filmu a příliš nedivočí (doslova – největší akční scéna ve filmu probíhá v slow motion). Takže přestože dojde i na rány a kulky, nečekejte zběsilou jízdu jako v tématicky podobném snímku Red, ale konverzační krimi komedii.
Přesto má film spoustu kladů, především tedy výborné herecké obsazení (všichni tři hlavní herci mají doma na poličce Oscara). Al Pacino má stále neskutečný šarm, což dokazuje nejen kočkám v baru, ale také divákům v průběhu celého filmu a svým upřímným výkonem vás donutí mu fandit, aby ještě stihl prožít všechno, co si předsevzal. A že toho není málo. Stejně skvělý herecký výkon podává Christopher Walken, jehož Doc se v ani důchodu nehodlá vzdát manýrů z mládí. Sice si neustále stěžuje a tváří se neochotně, když se do dobrodružství pouští, ale je vidět, že by pro přítele udělal cokoliv a poslední společnou jízdu si užívá plnými doušky.
Mezi hlavními herci i bez vylévání srdce funguje chemie perfektně a je vidět, jak drazí si přátelé jsou, což zdůrazňuje bolestivý paradox Docova úkolu. Za zmínku jistě stojí i milá servírka Alex (Addison Timlin známá především ze seriálu Californication), která do filmu vnáší mladistvou jiskru. Do toho všeho se k nim v polovině připojí Arkin, aby ukázal svou vlastní verzi Rychle a zběsile a navzdory jeho vcelku krátkému vystoupení za kolegy o nic nezaostává.
Obrovským plusem Jako za starých časů je určitě také oldschoolový soundtrack, jehož tóny na sebe upoutají pozornost již v prvních vteřinách. Za titulní píseň ve filmu Not Running Away od kapely Jon Bon Jovi dokonce získal snímek nominaci za nejlepší originální píseň na Zlatých glóbech. Dalším silným tahounem je scénář plný hlášek a suchého humoru, který přes vtípky o sexu či předávkování Viagrou nepůsobí trapně, jako v tuctu dalších filmů. Ani sentimentu se film za žádnou cenu nevyhýbá, ale navzdory tématu jím nepřekypuje. Scénář má pod palcem Noah Haidle, pro něhož je celovečerní snímek debutem a režie se zhostil Fisher Stevens, známý spíše jako herec (například Číslo 5. žije nebo Předčasné vydání, kde si poprvé přičichl k režisérskému řemeslu). Oba si s tématem vzhledem k nedostatku zkušeností poradili velmi dobře, ale je třeba dodat se, že bez hereckých es by si pravděpodobně tak dobře nevedli.
Verdikt
Jako za starých časů si rozhodně nehraje na akční trhák, na jaké jsme díky postradatelné partě u „důchodcovských filmů“ zvyklí, ale nudit se nebudete, protože noční dobrodružství s vidinou posledního rána si pánové prostě chtějí užít se vším všudy. Nechybí tudíž nic – rány pěstí, ruské prostitutky, zbraně, drogy, poslední večeře ani hlášky, až se můžou i mladší jedinci divit, co všechno se dá za jednu noc stihnout. Svým způsobem jde o milý film o pevnosti přátelství a loajalitě v nebezpečné branži a i přes pomalejší tempo za vidění stojí.
