Film je kolektivní vypravěčská forma. Aby vznikl kýžený výsledek, musí spolupracovat velké množství lidí. Ty je třeba koordinovat a na často technicky náročné záběry je třeba se předem připravit. Jinak se plýtvá časem, penězi nebo by dokonce ani nebylo možné všechny členy štábu dostatečně sladit. Prvotní formou plánování je už samotný scénář, neobvyklé nejsou zkoušky scénáře nanečisto, ještě před první klapkou. Během vlastního natáčení se pro optimalizaci záběru testuje nasvícení scény, na zem se kreslí značky a kameraman s režisérem a herci zkoušejí, jakým způsobe má kamera daný obraz rámovat. K tomu se nezřídka předem připravují technické rozpisy záběrů, kde je jasně řečeno, kolik se bude točit detailů, kolik pohledů na celek, jaká kamerová technika k tomu bude použita atp.
- Čtěte také: Jak vypadá svět Marvelu bez vizuálních efektů
Od storyboardů až po previzualizaci
Obzvlášť když točíte technicky náročné scény (především tedy scény akční), je potřeba koordinovat už opravdu velké množství elementů. Nejen proto, aby potom v kině byla složitá scéna divácky srozumitelná, ale například kvůli organizaci rozsáhlého komparsu nebo pro bezpečnost kaskadérů. Už filmový průkopník Georges Méliès používal na začátku 20. století něco, co lze přirovnat k dnešním storyboardům. Storyboardy jsou dnes naprosto běžnou praxí a jde vlastně o takový „komiks“, který rozkresluje jednotlivé scény filmu (v některých případech jen ty složitější, ale třeba v případě Šíleného Maxe: Zběsilé cesty úplně všechny), kdy šipky ukazují směr pohybu děje, pohyb kamery atd.
Vyšší úrovní storyboardů je tzv. previzualizace – zjednodušeně řečeno „storyboardy v pohybu“. Krom nejrůznějších raných pokusů se počátky previzualizace spojují s Hvězdnými válkami George Lucase. Pro naplánování vesmírných bitev filmaři použili jako referenci sestříhané záběry z leteckých bitev druhé světové války. Při natáčení následujících dílů série se pro přípravu akčních scén používaly záběry rukou vedených hraček. Využití počítačové animace pro potřeby plánování scén zpopularizoval v roce 1993 Jurský Park. Na přelomu tisíciletí už byly počítačem animované vizualizace nedílnou součástí plánovacího procesu u velkolepých bijáků, jako byly nové Hvězdné války, trilogie Matrixu či trilogie Pána prstenů.
Přednosti previzualizace
V dnešní době už je příprava velkofilmových akčních scén bez počítačové previzualizace nemyslitelná. Insider připravil přehledně zpracované video, které názorně ukazuje, jak proces funguje a vysvětluje, jaké jsou přednosti i nevýhody tohoto technologického nástroje. O ulehčeném plánování a s tím související úsporou financí už jsme mluvili, takže pojďme dál.
Video ukazuje, jak se s pomocí previzualizace filmaři mohou rozhodnout, jakým způsobem tu či onu scénu pojmou. V době hojného natáčení trikových scén před zeleným pozadím také tvůrci mají dopředu jasnější představu o tom, jak ve finále všechno má vypadat. Data z previzualizace mohou být použitá pro pohyb počítačově ovládané kamery. To pomáhá k tomu, aby živý herec pasoval s digitální scénou tak jak má, složitý kamerový záběr lze totožně opakovat, popřípadě tímto způsobem lze podstatně snáze nastříhat do společné scény dva různé herce, kteří se ve skutečnosti vůbec nesetkali. Na previzualizaci se specializují celé dedikoané týmy, takže je možné režisérovi uvolnit ruce a nechat jej, aby se soustředil primárně na herecké výkony, popřípadě lze rovnou najmout tvůrce, kteří s výrobou vizuálních velkofilmů vůbec nemají zkušenosti.
Zabíjí Marvel previzualizací tvůrčího ducha?
Výhody tedy zjevně existují a je možné, že bez detailní previzualizace by nemohly být natáčené trikově tak rozmáchlé filmy, jaké v současnosti vznikají. Popřípadě by by Marvel Studios (kterým se video od Insideru primárně věnuje) nebyla schopná dlouhodobě přinášet produkt konzistentní úrovně, jak jsme zvyklí. Zároveň ale vyvstává otázka, zda previzualizace postupně nezabíjí uměleckého ducha. Insider uvádí, že Marvel si dopředu nechá rozanimovat úplně celé filmy, nejen akční scény, krom dialogů je tak následně na place jen malý prostor pro nějakou improvizaci a inovaci – řada věcí je předem rigidně daná. A co je na celé věci nejkontroverznější, podle Insideru previzualizace často vznikají ještě předtím, než je najatý kameraman filmu, nebo dokonce režisér filmu!
Takový přístup značně limituje možnosti jednotlivých tvůrců se do filmů osobně otisknout, Marvelu hrozí, že alespoň část jeho celovečeráků a minisérií bude vycházet z představ úzké skupiny lidí z vedení studia a šéfů previzualizačních týmů. To s sebou může nést určitou šablonovitost, zvlášť u akčních nebo jinak trikových sekvencí. A někteří kritici už na to u marvelovek poukazují. Zároveň tento kontrolovaný přístup může některé filmaře odradit. Režisérka Lucrecia Martel v nedávném rozhovoru přiznala, že odmítla natáčení Black Widow, když jí studio řeklo, že si nemá dělat starosti s akčními scénami, protože na to studio má vlastní lidi.
Možná není tak zle
Na druhou stranu máme třeba vyjádření režiséra Jamese Gunna, který na Twitteru uvedl, že většina režisérů má previzualizaci pevně pod kontrolou. Například u Strážců Galaxie veškerá previzualizace byla připravená na základě Gunnových storyboardů. V počítači vytvořené hrubé verze jednotlivých scén tedy zjevně mohou být jen dalším užitečným nástrojem ve výbavě jednotlivých filmařů. Je na Marvelu a dalších velkých studiích, aby dokázaly najít takové filmaře, kteří dovedou výhody dostupných nástrojů plně vyždímat a nedovolí jim, aby je začaly pasivně vláčet.
Foto: Marvel
Zdroje: James Gunn, Insider
