Už před nástupem do školy čar a kouzel byl Chris Columbus zkušeným režisérem. Přesto vzpomíná na tíživé myšlenky, které ho trápily během natáčení Harryho Pottera a Kamene mudrců. Podle vlastních slov si štáb uvědomoval „tíhu celého světa“ a kladl ji zejména na svá ramena. Bylo mu jasné, že jestli první díl zmrví, skončí tím všechno. Zpětně je rád, že internet tehdy nebyl takovou sílou a mohl se oprostit od vnějšího světa, ale vlastní úzkost nebylo lehké potlačit:
„První dva týdny jsem každý den myslel, že mě vyhodí. Všechno se zdálo dobré a já měl pocit, že když podělám jedinou věc, letím.“ Z historie víme, že nic takového se nestalo a Columbus se dočkal úlevy po jednom promítání filmu v Chicagu. Onen sestřih filmu trval dvě hodiny a padesát minut čili o osmnáct minut víc, než verze uvedená v kinech. Výsledek byl, že „dětem se zdál příliš krátký a rodičům příliš dlouhý.“ Od té chvíle se cítil jistěji a my už z historie víme, že z Pottera byl úspěch. Chris točil i Tajemnou komnatu a přiznal, že se bavil o poznání víc. Základy světa byly dány a režisér měl prostor pro větší vnesení vlastního stylu.
Veselou historku režisér vytáhl v spojitosti s jeho dětskými svěřenci: „Byli úplní nováčci, nikdy nestáli na place, takže když řekli repliku, koukli se do kamery a smáli se. První týden byli tak šťastní, že jsou v Harrym Potterovi, byla to pro ně velká věc, že se jen smáli, jakoby byli v transu. To jsme také museli překonat.“
No a nelákal Columbuse návrat k filmové sérii? „Vždy jsem chtěl zpět a natočit poslední dva filmy, ale Yates se rozhodl, že zůstane u série a bylo skvělé, že to udělal, protože mám rád obzvlášť poslední film. Podle mě byla druhá část Relikvií smrti prostě geniální.“
V galerii přikládáme několik archivních fotek z placu, mrkněte na ně!
