Smrtonosná past drží ve zlatém fondu akčního filmu čestné místo. V době vzniku prvního dílu John McClane nebyl až takový macho, jako typičtí osmdesátkoví hrdinové v podání Slye či Arnolda. Byl to jen obyčejný polda, ve špatný čas na špatném místě, kterému v jeho mizérii nešlo nefandit. Kupa hlášek a charisma Bruce Willise samozřejmě také nebyly na škodu. Díky několika pokračováním se McClane do neuvěřitelných šlamastyk dostal překvapivě ještě několikrát a pokaždé jeho dobrodružství byla šílenější a šílenější, nicméně pokaždé to on, i jeho představitel Bruce Willis, dokázali ustát se ctí. Až do teď.
Pátý díl série zavádí McClanea do Moskvy, kde se jeho nezvedený synek Junior (Jai Courtney) dostal do potíží se zákonem, čeká ho soud a následně doživotní žalář. V tom lepším případě. Nikdo neřeší, jak chce John svému synkovi v Moskvě pomoct, ale ono je to vlastně úplně jedno, protože veškerý děj je jen laciná, a často i hloupá, snůška blábolů a náhod, které slouží čistě k tomu, aby se rodinný tandem mohl dohadovat a občas měl co rozstřílet.
John Jack McClane je ve skutečnosti agentem CIA, který se do vězení dostal záměrně, aby odtamtud zachránil politického vězně Komarova (Sebastian Koch), na kterého se chystá atentát, nebo má být přinejmenším unesen. Ozbrojení útočníci napadnou soudní budovu, kde se zrovna oba vězni nacházejí, avšak záchranná mise probíhá podle plánu. Tedy do té chvíle, než Jackovi čistě náhodou skočí do cesty jeho taťka a nezačne se dožadovat vysvětlení celé té spouště. A pak už se nesmysly rychle vrší.
McClane, Junior a útočníci se honí v autech po moskevské dálnici a McClane při tom neváhá mlátit náhodné kolemjdoucí, ničit soukromý i veřejný majetek a ohrožovat životy desítek nevinných civilistů. To všechno jen proto, aby si promluvil se synkem a s přístupem „já jsem borec, já můžu všechno“. Když se McClaneové konečně sejdou a syn otci vysvětlí oč jde, zasáhnou opět útočníci, pomoc od CIA je nadále nemyslitelná a reálně hrozí, že se násilnická skupina dostane skrz Komarova k jaderným zbraním. A protože po ruce není nikdo jiný, musí záporáky zastavit rozhádaná rodinná dvojka.
Jak už bylo řečeno, nudná dějová linka ve filmu slouží evidentně jenom k tomu, aby hrdinové měli důvod putovat od přestřelky A k přestřelce B a mezitím na sebe mohli vysypat pár „hlášek“. Nic z toho bohužel nefunguje. Akční scény jsou ve filmu řekněme čtyři a v lepším případě jsou průměrné. Rodinný tandem se dostane do situace, kde jsou pod přesilou padouchů, jako zázrakem mají pokaždé k dispozici těžkou palebnou výzbroj, padouchy celkem bez problémů zlikvidují a pak se jmou pronásledovat těch několik klíčových, kteří přežili a uprchli.
Přestřelky nejsou vyloženě špatné, ale jakýkoliv zajímavější nápad postrádají také. Ozvláštňuje je opravdu jenom to, že se jich účastní John McClane. Co dopadlo vyloženě příšerně, je automobilová honička na moskevské magistrále. Nejen, že postrádá jakoukoliv logiku (frajerské ohrožování nevinných), ale není ani nijak zábavná nebo zajímavá, především pak proto, že je naprosto zoufale natočená. Nebo lépe řečeno sestříhaná, protože díky videoklipovému střihu se dostáváme do situace, kdy je povětšinou naprosto nemožné identifikovat, co se na plátně děje. V některých momentech není úplně jasné, kdo koho vlastně honí, občas jsem měl pocit, jako by se auta proháněla v místech, ve kterých už jednou projela, nebo jela v úplně jiném směru, než naznačoval předchozí záběr. Roztřesená kamera a neustálé detaily na tváře hrdinů scénám na přehlednosti nijak nepřidávají.
Příliš nefunguje ani ono špičkování mezi otcem a synem, které by mělo být druhým nejsilnějším pilířem filmu, ani humor obecně. McClaneovo charisma jako by se najednou někam vypařilo, Willis jede na autopilota a po většinu času se tváří, jako by duchem nebyl vůbec přítomný. Působí tak staře a unaveně, jako doposud nikdy předtím. Jeho hlášky už jsou notně vyčpělé, většinou působí násilně a nepřirozeně. Recyklují se ty nejošoupanější frky, které už Willis utrousil stokrát někde jinde a po sto první už to opravdu nikoho nevzruší. Je také úplně jedno, že byl snímek uveden jako mládeži nepřístupný – Asi třikrát se v páté Pasti ozve (úplně zbytečně) slovíčko fuck, jinak je snímek poměrně krotký a většina mrtvol mizí ze záběru dřív, než by si divák stačil všimnout krve, nebo čehokoliv podobně „nevhodného“. Polonahou scénu z následujícího obrázku nakonec ve filmu prakticky neuvidíte, zůstala z ní sotva vteřina.
Co se týče Jaie Courtneyho, tak ten zřejmě ucítil příležitost posunout svou kariéru dál, a tak se jako jediný ve filmu opravdu snaží. Jenže když mu všechno v jeho okolí hází klacky pod nohy, je mu to houby platné. Silácké pózy Courtneymu jdou, avšak hlášky má stejně mizerné jako Willis a jejich vzájemné „špičkování“ musel psát nějaký znuděný nádeník, který kdysi dávno viděl starší Pasti na videu a následně se je pokusil (neúspěšně) obšlehnout.
Těžko hledat cokoliv, co by se dalo pochválit. Občas se objeví nějaký hezký záběr, třeba když po hrdinech střílí helikoptéra a vy v celém těle cítíte průraznost jednotlivých střel. To jsou ale osamělé instance, které stejně nemají žádnou váhu, protože víte, že dvěma supermanům se nemůže nic stát. A nejsmutnější je, že se i sám McClane chová způsobem „já jsem to zažil mockrát, já zvládnu všechno“. Což prostě není McClane - na tom bylo vyjímečné vždy právě to, jak lidsky se dokázal chovat. Taková čtyřka tohle supermanství dokázala alespoň přebít hromadou zábavné akce. Tu a tam snímek skoro působí dojmem, jako by se už už chtěl pokusit o nějakou sebeparodii (a to je asi jediný způsob, jak si dokážu představit, že by Opět v akci mohlo fungovat), ale vždycky rychle zatáhne zpátečku a servíruje nám jen vážně míněnou, lacinou náhražku za skutečné Smrtonosné pasti. A o nic podobného asi žádný fanda nestál.
Verdikt
Smrtonosná past: Opět v akci je zdaleka nejhorším dílem série, který svým starším bratříčkům dělá tak akorát ostudu. Pokud náhodou patříte k těm, kteří neuznávají čtyřku, budete ji po shlédnutí tohohle paskvilu milovat! Děj pětky je jak z nějakého video béčka, laciné dialogy rvou uši a z McClanea zůstal jen stín. Jako by se snad ani tvůrci nesnažili, a pokud ano, tak maximálně o bezmyšlenkovité kopírování těch nejpovrchnějších znaků starších dílů. Že z nich dobré filmy dělalo malinko víc, než jen ohrané "Yippee ki-yay", jako by nikoho nezajímalo. Výsledkem je tak zaměnitelná nuda s tváří znaveného Bruce Willise na plakátě, která není možná úplně strašná, ale je zbytečná a rozhodně není hodna jména Smrtonosná past. Pro fanoušky velké zklamání.