V sobotu večer zemřel ve věku 82 let světově proslulý český režisér, scenárista a herec Jiří Menzel. Veřejnosti to oznámila jeho manželka Olga Menzelová, později to potvrdili ještě režisér Jan Hřebejk a Menzelova asistentka Míla Řádová. V posledních letech už se netěšil nejlepšímu zdravotnímu stavu. V roce 2017 prodělal po zánětu mozkových blan operaci mozku. Asi rok strávil v nemocnici a rehabilitačních ústavech, následně se přesunul do domácího ošetřování a do konce života potřeboval asistenci. Zemřel v rodinném kruhu.
Menzel se narodil 23. února 1938 v Praze, jako syn spisovatele a scenáristy Josefa Menzela. Vystudoval režii na DAMU pod Otakarem Vávrou, absolvoval v roce 1962. Byl spolužákem Věry Chytilové či Evalda Schorma, se kterými následně patřil mezi představitele československé nové vlny. Nastupující generace filmařů přinášela nejednoznačné hrdiny, kritiku společnosti a větší důraz na uměleckou úroveň vyprávění. Jejich snímky nezřídka slavily mezinárodní úspěchy.
V roce 1965 přispěl Menzel do Perliček na dně, povídkového filmu, který vycházel z díla Bohumila Hrabala, z něhož následně Menzel čerpal ještě několikrát. Jeho celovečerní prvotinou se v roce 1966 staly Ostře sledované vlaky (opět Hrabalova předloha), které mu rovnou vynesly prestižního Oscara za nejlepší cizojazyčný film. Následně Menzel Hrabala adaptoval ještě v v roce 1969 (Skřivánci na niti), 1980 (Postřižiny), 1982 (Krasosmutnění), 1983 (Slavnosti sněženek) a 2006 (Obsluhoval jsem anglického krále).
Druhým Menzelovým literárním oblíbencem byl Vladislav Vančura, na jehož motivy natočil režisér Rozmarné léto (1967) a Konec starých časů (1989). Další velkou kapitolou v Jiřího životě byla spolupráce divadla Járy Cimrmana. V letech 1977 až 1979 byl členem souboru, se scenáristou Zdeňkem Svěrákem připravil filmy Kdo hledá zlaté dno (1974), Na samotě u lesa (1976) a Vesničko má středisková (1985). Za tu byl podruhé nominovaný na Oscara, i když tentokrát neproměnil.
Po revoluci už Menzelovy režijní počiny tak výrazné nebyly, nicméně točil až do roku 2013 (Donšajni) a až do roku 2017 hrál (naposledy se objevil v hlavní roli snímku Tlumočník, uvedeném v roce 2018). Zahrál si třeba ve Spalovači mrtvol (1968), Hře o jablko (1976), Upírovi z Feratu (1981), Srdečném pozdravu ze zeměkoule (1982), Něžném barbarovi (1989) nebo seriálu Hospoda. Dále se věnoval divadelnímu herectví, učil na DAMU a zakládal TV stanici CS Film.
Upřímnou soustrast pozůstalým a čest zesnulého památce.
Titulní foto je ze snímku Tlumočník.
Zdroje: Olga Menzelová, ČTK, Jan Hřebejk
