Vzpomínáte si na věčně nalitého zlodějíčka Willieho, který s parťákem Marcusem přišel na téměř geniální plán jak si o Vánocích přilepšit? Stačí na sebe navléknout rudý santaclausovský kostým a pár dní protrpět děti, které falešnému Santovi diktují svá Vánoční přání. A na Štědrý den po zavíračce obchoďák pěkně vybrat. Santa je úchyl je patřičně zábavná i když mírně obhroublá vánoční komedie z roku 2003, ve které Billy Bob Thorton coby titulní grázl Willie podává jeden z nejlepších hereckých výkonů své kariéry. Skromný, třiadvacetimilionový rozpočet se vrátil hned třikrát a tak snad ani nepřekvapí to, že studia Miramax a Dimension (kteří se o produkci podělí) najali scénáristu pro druhý díl. Dokonce dva.
V dnešní době není nijak neobvyklé, že na scénáři spolupracují dva lidé, ale v tomto případě každý ze scénáristů píše svoji verzi. Johnny Rosenthal a John Phillips toho za sebou zrovna moc nemají (neznámé TV seriály a krátký film), ale oba jsou zřejmě nadějní a studio, které od každého koupilo po jednom z prozatím nerealizovaných scénářů, v ně věří. Nejspíš jse o investici do budoucna: scénář, podle kterého se dvojka nenatočí, poslouží jako podklad pro třetí díl. Možné je i to, že scénáristé „jedničky“ Glenn Ficarra a John Requa na sequelu buď spolupracovat nechtěli, nebo studia šetří (honorář neznámého scénáristy má o pár nul na konci méně).
S režisérem Terrym Zwigoffem, který naposledy uvedl indie komediální drama Umění musí bolet to také nevypadá nijak růžově. Zatím se neobjevily ani dohady o tom, že by se pokračování měl chopit. Studio je naopak na dobré cestě v jednáních s Billy Bobem Thortonem: „Santa je úchyl je vytrvalým R-kovým maskotem vánočních filmů. Každý si musí tu postavu zamilovat a Billy Bob Thorton je z té myšlenky nadšený“, uvedl mluvčí Wenstein Company.
O ostatních hercích z „jedničky“ zatím žádné zmínky nekolují, ale herecká kariéra takové Lauren Graham (Gilmorova děvčata), nebo Tonyho Coxe, který si v Santovi střihnul part Willieho kumpána, liliputána Marcuse, není nijak zvlášť hvězdná. Aspoň ne natolik, aby si v případě zájmu studia dovolili odmítnout. Stejně tak dětský herec Brett Kelly, který ve Williem vyvolá něco jako zdání svědomí potom, co se k zanedbávanému chlapci a jeho senilní babičce nastěhuje. Upřímně, netuším kam by se mohl příběh falešného Santy ubírat dál. Ke konci filmu je pořád stejným vypočítavým parchantem jako na začátku, ačkoliv divák ví, že někde hluboko srdce má. Což je přesně ta ideální kombinace proto, aby postava dobře fungovala ale zároveň se ani neznechutila, ale ani nezačala nudit. V pokračování by mohl Santa naopak vyměknout až moc a nemuselo by mu to už tolik slušet.
