Filmové série Jurský park a Jurský svět patří k vůbec nejúspěšnějším filmovým frančízám v historii světové kinematografie. Diváky láká pohled na dávno vyhynulá monstra, která vládla matičce Zemi před tisícovkami let. Pakliže dinosauří zábava naláká běžně do kin miliony lidí po celém světě, jaký by měl teprve úspěch reálný park s živými "zvířaty". Myšlenky ohledně možnosti oživit dávno vyhynulé dinosaury rezonují ve vědecké obci už pěknou řádku let. Mezi proponenty této ideje patří i americký paleontolog Jack Horner, jenž dlouhá léta pracoval jako kurátor paleontologických sbírek v Museum of Rockies v Montaně a momentálně učí na Chapmanově univerzitě v Kalifornii. Objevil celou řadu fosilních pozůstatků dinosaurů a jako odborný konzultant se podílel na přípravě všech "jurských" filmů. Právě Horner posloužil Michaelu Crichtonovi (autor knižní předlohy) jako předobraz ke knižnímu i filmovému Alanu Grantovi, jehož si v originální trilogii střihnul Sam Neill.
Široce uznávaný paleontolog v současnosti údajně pracuje na projektu, v rámci něhož by byli dinosauři přivedeni zpět k životu. Nicméně žádné hrátky s DNA komárů v reálném světě nepomohou, neboť samotná DNA vlivem času degeneruje a stává se tak pro vědce nepoužitelnou. Horner tedy hodlá energii zaměřit jinam. Rád by obrácenou evolucí vytvořil tzv. Chickenosaura (chicken - kuře). Uznávaný paleontolog tvrdí, že "ptáci jsou živoucí dinosauři", akorát potřebují jisté úpravy, které by byly uměle navozeny zásahem v DNA (problém spatřuje Horner zejména v ocasní části). Pracuje proto s kuřecí DNA, jež má obsahovat genetické stopy původních dinosaurů. Logicky bychom se tedy nedočkali dinosaurů, které známe z encyklopedií, ale nového člověkem vytvořeného druhu geneticky vycházejícího ze současných dinosauřích potomků. A tenhle "božský" zásah by mohl přinést hmatatelné výsledky už zhruba za pět let. No potěš koště.
Foto: Universal Pictures
