Režisér a scenárista Tom Holland měl v osmdesátých letech slušně rozjetou kariéru. V roce 1985 natočil nadprůměrnou hororovou komedii Noc hrůzy a o tři roky později se vytasil s kultovním krvákem Dětská hra (Child's Play), v němž panenka Chucky posednutá duchem psychopatického vraha Charlese Lee Raye terorizuje rodinu šestiletého chlapce jménem Andy. Tvůrci se s tím nemazali a nabídli filmovým fanouškům nekompromisní hororový thriller, v němž se nešetří vulgaritami a brutalitou. Otisk snímku v tehdejší popkultuře dokládá zlidovění hlášky "Pojď si hrát". Holland sice posléze prakticky zmizel z mapy Hollywoodu, když na zmíněné úspěchy již nedokázal navázat, ovšem díky Dětské hře se stal v rámci komunity milovníků hororů takřka legendou. Bohužel, ke snímku z roku 1988 se pojí i jedna tragická událost, ačkoliv hovořit o přímé souvislosti by asi nebylo úplně korektní.
Dětská hra přirozeně nesklízela pouze pochvalné ohlasy, ale logicky si vykoledovala i kritiku kvůli tomu, že by mohla v dětech vyvolávat násilné sklony. Debata o tom, zda násilí ve filmech či videohrách má vliv na psychický a mravní vývoj dítěte tu byla, je a bude, avšak k uspokojivému rozuzlení zapeklité problematiky zřejmě nikdy nedojde. Jedná se komplexní a složitou otázkou, na níž neexistuje jednoznačná odpověď. Nicméně přímo k Chuckymu se pojí několik reálných kriminálních případů, kde se hovoří o určité inspiraci filmem. Příkladem budiž případ únosu, mučení a vraždy Suzanne Capper, který se udál v roce 1992 v anglickém Manchesteru.
Šestnáctiletá Suzanne byla unesena 7. prosince 1992 v domě Powellových, kam chodila za úplatu hlídat malé dítě (babysitting). Motivaci únosců, mezi nimiž byli i lidé, jež oběť znala a pro něž pracovala, není dodnes jasná, leč vyústěním bylo pětidenní kruté mučení, mnohdy prováděné s hudebním podkresem z filmu Dětská hra, kdy jí byla do sluchátek na plné pecky pouštěna píseň Hi, I'm Chucky (Wanna Play?), přičemž každou další sekvenci mučení uvedl jeden z jejích trýznitelů slovy "Chucky’s coming to play" (Chucky si přišel hrát).
Detaily sdělila policii samotná Suzanne, kterou násilníci nechali po pěti dnech svému osudu s tím, že je na prahu smrti. Dívka však ihned nezemřela a s těžkými zraněními bojovala ještě několik dní v nemocnici. Před smrtí stihla ještě policii sdělit jména pachatelů a detailně popsat hrůzy, jež si prožila. Z případu se stala doslova přes noc mediální senzace. Noviny psaly o filmové vraždě, i když policie vydala oficiální prohlášení, že smrt Suzanne nemá prakticky nic společného s hororovým thrillerem Dětská hra. Snímek obhajoval i Holland, když hovořil o tom, že násilným obsahem mohou být ovlivněni jenom už narušení jedinci a jejich motivace k páchání zla má logicky kořeny úplně jinde.
Dětská hra (1988): I kdyby americký režisér Tom Holland už nenatočil nikdy nic jiného, bude jeho jméno již navždy zapsáno zlatým písmem na zdi slávy moderní popkulturní hororové zábavy. Právě díky němu se totiž na první pohled triviální větička „Pojď si hrát“ stala v roce 1988 nesmrtelnou.Za hlavního hrdinu jeho klasického hororového thrilleru Dětská hra by šlo považovat malého chlapce Andyho, který právě oslavil šesté narozeniny. Ale pravda je taková, že prim v tomto snímku, který se v průběhu let rozrostl o čtyři další pokračování a letos se dokonce dočká vlastního remaku, hraje především hračka, kterou Andy dostane jako dárek. Panenka Chucky totiž není zdaleka tak roztomilá, jak se zprvu tváří. Pomocí prastarého voodoo rituálu se do ní během zatýkání převtělil umírající psychopatický vrah Charles Lee Ray a je jasné, že dřív nebo později se svět dozví o jeho návratu. Jenže kdo malému klukovi uvěří, že jeho malá hadrová panenka sprostě kleje, provádí naschvály a občas také s velkou zálibou zabíjí? Je to chyba, že dospělí svým dětem tak málo naslouchají. Teď za to někteří budou muset zaplatit svým životem.
Zdroj: ScreenRant
Foto: MGM/UA Communications Co.
