V neděli skončil v Park City festival Sundance, každoroční přehlídka nejnovějších amerických i světových nezávislých filmů. Samozřejmě i letos se z více než stovky filmů uváděných na festivalu vyrojilo několik budoucích hitovek, o které producenti svedli tvrdý boj, stejně jako několik zklamání, která dopředu budila zvědavost, ale potom nikoho nezajímají už týden po premiéře. Na následujících řádcích najdete výběr z toho nejzajímavějšího, co letošní Sundance přineslo.
Fruitvale – vítěz Hlavní ceny poroty rozhodně nebyl nejočekávanějším filmem festivalu. Velmi dojemný příběh o černošském mladíkovi a jeho posledním dni v životě si ale získal jak porotu, tak především diváky. V hlavní roli úřaduje Michael B. Jordan z loňské Kroniky a práva zakoupili matadoři businessu, bratři Weinsteinovi. Jak tak známe jejich taktiky propagování filmů, tak můžeme očekávat velký útok na příští Oscary po vzoru Precious.
Stoker – úspěšnou premiéru si odbyl i dlouho očekávaný návrat korejského virtuóza Chan-wook Parka (Olboy, Nebohá paní pomsta). Stoker se už prezentoval dvěma nervy-drásajícími trailery a kouzlo nervózní atmosféry údajně neztratil ani při roztažení na dvě hodiny. Režijně a herecky neskutečně vypiplaný film prý ztrácí dech až v podivném (a nepříliš povedeném) finále. Snad nás domácí distributor co nejdříve potěší datem tuzemské premiéry.
Kill Your Darlings – Daniel Radcliffe se nevzdává snu o pořádné herecké kariéře i po konci Harryho Pottera a dokazuje to i ve svém nejnovějším snímku Kill Your Darlings. Tam ztvárnil slavného amerického poeta Allana Ginsberga, kterého náhodná vražda svede dohromady s budoucími literárními kolegy Williamem Burroughsem a Jackem Kerouacem. V jednom z nejchválenějších filmů celého festivalu exceluje jak Radcliffe, tak i vycházející hvězda Dane DeHaan (Kronika). Uvidíme, jestli film dokáže překročit stín své indie škatulky, našlápnuto má ale poměrně dobře.
Before Midnight – Před premiérou Před soumrakem jsme lehce pochybovali, jestli se Richardu Linklaterovi povede pokračovat v příběhu Američana Jesseho a Francouzky Céline, který tak nádherně načal v Před úsvitem. A co teprve kdyby natočil trojku. Svědectví o jejích kvalitách nám ovšem přinášejí jednak vynikající ohlasy, tak i fakt, že producenti o práva svedli takový boj, až jejich celková cena překročila deset milionů dolarů (u indie filmů jsou přitom obvyklé 2-4 miliony). Oscarová nominace za scénář už je prý „tutovka“.
The Spectacular Now – aneb držitel Hlavní herecké ceny festivalu. V této nezávislé dramedii se totiž sešla údajně skvělá herecká dvojice Miles Teller (Projekt X) a Shailene Woodley (Děti moje, Mary Jane v příštím Spider-Manovi). Zcela po zásluze dostali cenu oba a především díky nim se Spectacular Now stalo jedním z nejoslavovanějších filmů celého Sundance. Film je navíc přirovnávaný k nedávným Perks of Being a Wallflower, které už stačily vstoupit do širokého diváckého povědomí jako jeden z nejlepších filmů z období dospívání za hodně dlouhou dobu (S čímž autor článku bytostně nesouhlasí).
Don Jon’s Addiction – režijní debut Josepha Gordona-Levitta rozhodně zanechal na festivalu svoji stopu. Prostoduchý a stereotypní scénář prý dokonale vyhrazuje hypnotická atmosféra a výborné herecké výkony s režisérem v čele. Sečteno, podtrženo, pravděpodobně tady máme další polarizující film, který sází především na provedení, nežli na obsah. Komu sedl Drive, do sytosti si užije i tohle. Navíc nás prý vzhledem k sexuální tematice čeká množství explicitního obsahu.
S-VHS – extrémně rychle vytvořené pokračování loňské hororové kompilace VHS sklízí překvapivě příznivější hodnocení než jeho předchůdce. Asi to bude mít co dělat s tím, že jednotlivých segmentů je méně a celková stopáž je jen lehce nad hodinou a půl. Jeden ze zajímavějších kraťasů vytvořil Gareth Evans, režisér nedávné akční vypalovačky Zátah, která loni nadzvedla ze sedaček i tu intelektuální část publika ve Varech.
jOBS – veskrze negativní přijetí si naopak vysloužil portrét jablíčkového vizionáře Stevea Jobse. Podle prvotních ohlasů je jOBS naprosto běžná biografie zbytečně roztažená na hodinu a půl. Z nudy film nevytahuje ani lehce nadprůměrný, avšak zapomenutelný výkon Ashtona Kutchera. Nedostatečné péče se dostalo i vztahu mezi dvěma zakladateli Appleu, Jobsem a Wozniakem. Komerční úspěch je sice zajištěn, jásat nad kvalitami filmu ale v kině asi nebudeme.
Upstream Color – nový počin miláčka ze Sundance, Shanea Carrutha, který se devět let po velkém úspěchu mikrorozpočtového (7500 dolarů) scifi Primer, vrací na pole filmu. Upstream Color je vysoce avantgardní a podivnou sci-fi rozpitvávající vztah dvou milenců, přičemž jeden z nich se nachází pod účinkem neznámého halucinogenu. Recenze vynáší do nebes audiovizuální stránku filmu, o obsahu už se však tolik nezmiňují. Upstream Color je i po zveřejnění synopse stále zahalený tajemstvím, což z něj dělá jeden z potenciálně nejzajímavějších projektů tohoto roku.
Prince Avalanche – režisér David Gordon Green, stojící za semi-kultovními komediemi jako Travička zelená a Princ a Pruďas se se svým dalším filmem vrátil ke svým nezávislým kořenům. Prince Avalanche je remakem islandského (!) filmu Doprava doleva, který pozornější diváci mohli spatřit loni ve Varech, a vypráví o dvou silničářích, jež při své práci řeší klíčové životní problémy. Místo dvou neznámých Islanďanů se ale v titulních rolí objeví sympaťáci Paul Rudd a Emile Hirsch. Podle všeho se Greenův návrat na režijní sesli velmi povedl. Pro Evropany bude k vidění už za dva týdny na berlínském festivalu Berlinale.
Ain’t Them Bodies Saints – kéž by tak mladší z Afflecků hrál častěji. Caseyho ale vídáme spíš v zapadlých festivalových žánrovkách, než v komerčních hitech. Kriminální drama Ain’t Them Bodies Saints by ale údajně mohlo být „tím“ filmem, který Caseyho konečně vykopne o jednu hereckou ligu výše. V drsné podívané z Texasu sedmdesátých let mu zdatně sekundují Ben Foster a Rooney Mara. Kromě hereckých výkonů je vyzdvihována i režie zatím neznámého Davida Loweryho. Těšíme se.
The Necessary Death of Charlie Countryman – tato romance s Shiou LeBeoufem v hlavní roli se dočkala spíše chladnějších reakcí. Veskrze průměrný romantický příběh je sice povýšen kvalitou herců, ve svém žánru ale nepřináší vůbec nic nového. Chváleno je akorát příjemné tempo a vynikající elektronický soundtrack. Charlie Countryman je tak pravděpodobně další matný pokus o originální romantiku, který skončil na půli cesty.
The East – pokud se dá říct o někom, že je hvězda nezávislých filmů, tak je to v posledních letech určitě Brit Marling. Letos na Sundance přijela se svou další spoluprácí s režisérem Zalem Batmanglijem, tentokrát na filmu The East. Ten má zdánlivě velice podobnou zápletku jako jejich minulý počin Sound of my Voice. Opět se milenecký pár pokusí infiltrovat do nebezpečného anarchistického kultu, tentokrát však ne s účelem ho zdokumentovat, ale zničit. Ohlasy jsou veskrze příznivé a dle prvního teaseru čucháme dobrou podívanou.
Mud – Co se sakra dělo s tímhle filmem celý podzim? Po zářivé premiéře v Cannes, kde si film vysloužil pochvalné reakce, kompletně absentoval na všech letních a podzimních festivalech a sám se tak vynechal z letošních Oscarů. Až teď v Sundance mohli američtí diváci okusit další autorský počin Jeffa Nicholse (Take Shelter), jehož síla tkví především v dojímavém příběhu a parádním hereckém výkonu Matthew McConaugheyho. Nedivil bych se, kdyby byl Mud jedním z hlavních taháků letošního karlovarského festivalu.
Sound City – Dave Grohl si na chviličku odskočil od Foo Fighters a natočil dokument o legendárním nahrávacím studiu Sound City, v němž nahrávaly své desky takové legendy jako Rolling Stones nebo Nirvana. Po osmi recenzích se na Rotten Tomatoes blyští krásných 100% těch pozitivních, fanoušci hudebních dokumentů se tedy mají na co těšit. Ve filmu se objeví i Tom Petty nebo Trent Reznor.
Lovelace – biografickému filmu o pornoherečce Lindě Lovelace se sice dostává jen lehce nadprůměrných reakcí, všichni ale vyzdvihují překvapivě dobrý výkon krásky Amandy Seyfried, v jinak poměrně běžném rozpohybovaném životopise. Těch je sice každý rok mraky, něco mi ale říká, že zrovna tenhle přiláká trochu více pozornosti. Možná to bude tím, že mladého Hugha Heffnera hraje James Franco, což je něco tak bizarního, že to může být až zábava sledovat. Doplňujeme, že Franco je poslední dobou na erotická témata poněkud fixovaný. Kromě Lovelace byl v Sundance k vidění také Jamesem produkovaný kink, dokument o BDSM porno průmyslu, a Interior. Leather Bar, ve kterém Franco přispěl k restauraci ztracených 40 minut z filmu Cruising s Al Pacinem. Scény obsahovaly explicitní bdsm gay erotiku, následně musely být vystřiženy a nedochovaly se.
Afternoon Delight – docela slušnou sodu dostává od kritiků nová nezávislá dramedie debutantky Jill Solloway. Scénáristicky naprosto prázdný film nezachraňuje ani talentovaný Josh Radnor (alias Ted z HIMYM), ani uspěchaný a nepovedený konec. Afternoon Delight celý festival zůstávalo tak trochu nepovšimnuto, takže asi není důvod, proč bychom si ho nějak výrazně měli všímat my.
Magic Magic a Crystal Fairy – chilský tvůrce Sebastián Silva se na Sundance stylově objevil hned se dvěma filmy a v obou hraje Michael Cera. Zatímco v Magic Magic se Silva pokouší o drama, a podle ohlasů diváků se mu to i celkem daří, v komediálněji laděném Crystal Fairy naopak naplno úřaduje komediální talent Michaela Cery. Ten si ale vybírá spíše svojí slabší chvilku a celý film i díky průměrnému scénáři přešlapuje na místě. Temnější Magic Magic se tak rýsuje jako ten zajímavější z obou projektů.
Escape from Tomorrow – aneb jak se jeden rodinný výlet do Disney Worldu může změnit v noční můru. Debut Randy Mooreho se stal pravděpodobně nejkontroverznějším filmem přehlídky. Byl totiž celý natočen zcela nelegálně na území zábavního parku Disney World a zobrazuje přechod do šílenství jednoho poctivého otce rodiny, který ale moc nemusí postavičky z dílny Walta Disneyho. Trochu to zní jako nová verze legendárního Kubrickova hororu Osvícení, místo Jacka Nicholsona se sekerou ale bude strašit Mickey Mouse. Nenechte se zmást komickým námětem, Escape from Tomorrow je údajně surrealistická a vážně míněná podívaná, která se i kvůli velmi kurióznímu vzniku dočkala vřelého přijetí. Teď jen abychom vůbec měli možnost hotový film vidět, právníci od Disneyho už totiž chystají žaloby.
Zdroje: Rotten Tomatoes, Slashfilm, Collider
