Čas od času se ve světě filmu objeví snímek, který zanechá výraznou stopu v reálné společnosti. Jedním z nich je i kyberpunková akční sci-fi Matrix, jež se nejenže výrazně odrazila ve sféře obchodu, když raketově narostl prodej určitého typu brýlí (obdobně jako v případě Top Gunu) a mobilních telefonů. Módní výstřelky ale nejsou všechno. Neovo dobrodružství dokonce vedlo ke vzniku fanouškovského rádoby náboženství, respektive relativně prostého duchovního učení. Matrix způsobil v roce 1999 nevídaný poprask, když kritici i diváci hovořili o revolučním počinu a oceňovali inovativní, komplexní a promyšlený přístup k budování zobrazovaného světa a současně kreativitu bojových scén. Nakonec si studio Warner Bros. mohlo mnout ruce, když do výroby nalilo 63 milionů dolarů (plus náklady na reklamu) a chválený opus sourozenců Wachovských vytřískal z kin po celém světě více než 460 mega. Úspěch byl obrovský, což logicky vyústilo ve vznik dvou pokračování, přičemž po relativně dlouhé odmlce se letos začala točit čtyřka.
Jen v krátkosti připomenu, že v centru dění se nachází počítačový programátor Thomas Anderson alias amatérský hacker Neo. Tomu se svět zhroutí ve chvíli, kdy odhalí krutou pravdu reálného světa. Ve skutečnosti lidé slouží jako baterie pro umělou inteligencí ovládané stroje a lidstvo je zotročeno v hyper-realistické simulaci života zvané Matrix. Neo však má tyhle zavedené pořádky změnit, respektive věří v to jeden z vůdců lidského odboje. Ve chvíli, kdy si Neo osvojí schopnost překračovat a transformovat vnitřní logiku Matrixu, stává se tváří boje proti strojům a mesianistické proroctví o tom, že právě on je oním Vyvoleným, se začne zdát více a více uvěřitelné.
Matrix je natřískaný symbolikou, filosofickými odkazy, kvantovou fyzikou, pop-kulturními pomrknutími, historickými paralelami a náboženskou (biblickou) ikonografií. Není tedy divu, že na začátku jednadvacátého století si partička fanoušků vzala některé motivy a vyfabulované konstrukty k srdci a vytvořila z nich náboženské (spíše duchovní) učení nazvané Matrixismus, čerpající z teze o Cestě Vyvoleného (The Path of the One).
Oficiálním znakem učení je japonský symbol "kanji" nesoucí význam "červený/á", což odkazuje k momentu, kdy si Neo zvolil červenou pilulku, aby mohl zřít pravdu. Zásady učení vycházejí z filmového Matrixu (a relevantních materiálů jako například Animatrix), ale taktéž čerpají z myšlenek Bahá'u'lláha, zakladatele tzv. bahaismu, a jeho nejstaršího syna jménem 'Abdu'l–Bahá. Bahaismus je abrahámovské monoteistické náboženství hlásající jednotu všech lidí, tedy ras, národů a etnik.
Matrixismus a víra z něj odvozená se jeví na první pohled jako poněkud výstřední a podivínská, přičemž existují čtyři základní zásady, které by měl každý "věřící" dodržovat.
- Každý následovník musí věřit v "Proroctví o Vyvoleném".
- Následovníci musí akceptovat užívání psychedelických drog vnímané jako posvátný úkon odkazující k Neově volbě mezi modrou a červenou pilulkou.
- Všichni následovníci musí rozpoznat nekompaktní a necelistvou povahu reality - Matrixisté věří, že naše realita není plně pravdivá a vypovídající.
- V neposlední řadě se musí následovníci řídit pravidly jednoho či několika světových náboženství a opírat se o tezi bahaismu, jež říká: "Každé náboženství je platné/smysluplné a pravdivé svým vlastním způsobem."
Matrixismus tak pracuje s konceptem universální světové harmonie, tudíž s překvapivě inklusivním vnímáním moderní společnosti. Jedná se spíše než o náboženství (rádoby/samozvané náboženství) o určitou optiku, jakou se lze dívat na svět. Nelze než uznat, že pop-kulturní dopad Matrixu byl, je a bude výjimečný.
Zdroj: ScreenRant, IranicaOnline
Foto: Warner Bros.
