Kina jsou zavřená, ale usmálo se na nás štěstí. V rámci digitální distribuce si můžeme přehrát ze svých domovů snímek Bloodshot. Bohužel, to štěstí spočívá pouze v holém faktu, že u nás snímek uvedený byl a mohl by tak signalizovat, že podobným stylem budou postupně uvedené i další. Sám o sobě Bloodshot za pozornost příliš nestojí.
- Čtěte také: Kde jde Bloodshota vidět a kolik to stojí
Film se všemožně odkládal a už s předstihem působil jako druhořadé spotřební zboží. A tuhle laťku nakonec skutečně nedokáže překonat, což je škoda, protože fanoušci komiksové předlohy se dušují, že je zajímavá a má co nabídnout. Naproti tomu filmová verze je tuctový akčňák, ze kterého toho toho jen pramálo vyčnívá.
Vin Diesel hraje Raye Garrisona, člena elitní vojenské jednotky. Po jedné úspěšné operaci se mu zhrzení teroristé pověsí na paty a chladnokrevně jej zlikvidují. Dostává však novou šanci, když mu technologická společnost do těla aplikuje speciální regenerační nanoboty. Ty jej nejen přivedou zpátky k životu, ale také mu dají nadlidské schopnosti. Kromě vysoké schopnosti regenerace je teď Ray rychlejší, silnější, odolnější a skrz nanoboty se dokáže připojit do sítě, ovlivňovat elektronická zařízení, popřípadě se z internetu bleskurychle učit novým dovednostem. Nanoboti nicméně Garrisonovi také postupně opravují jeho poškozenou paměť, a tak netrvá dlouho, než zatouží po pomstě vůči svým vrahům.
To je samozřejmě ta nejtuctovější zápletka, jakou si u akčního filmu lze představit. V Bloodshotovi se naštěstí ukáže, že mají tvůrci v rukávu jeden zajímavý zvrat. Doufám, že se mi podaří co nejlépe tančit kolem horké kaše, aniž bych cokoliv vyzradil, na druhou stranu je pravda, že studio překvapení provalilo už v traileru. Takže kdo jej viděl, už od začátku tuší, kam by se asi mohly události ubírat.
Právě zvrat do vyprávění vnáší zajímavý nový element, kdy se z tuctové revenge akce najednou může stát docela zajímavý thriller o manipulaci, nespolehlivé paměti a stoprocentně poslušných vojácích. Ani tenhle prvek nicméně nakonec není vytěžený tak, jak by si zasloužil a dojde na něj dost pozdě. Takže než se Bloodshot alespoň trochu probudí k životu, je třeba protrpět nezajímavý úvod, který, alespoň u mě, následně dost zabíjí jakoukoliv chuť film brát alespoň trochu vážně.
Krom nezáživné první části je ale i celá řada dalších nedostatků. Na Dieselově hrdinovi není ani zbla zajímavého. Nic se o něm nedozvíme, žádným způsobem se nevymyká Vinově standardu – Ray má rád svoje bližní, je přímý, nenechá si do ničeho kecat, občas utrousí nějakou suchou poznámku, už před nasazením nanobotů byl vynikající bojovník a po většinu času se tváří zádumčivě a brumlá. Postavu by mohl hrát kdokoliv a bylo by to úplně jedno. Nebo by možná bylo lepší, kdyby ji hrál někdo mladší. Ray má být člen elitního vojenského komanda, bojovník s pohotovými reflexy a milenec Giny, kterou ztvárnila Talulah Riley (v době natáčení 33 let). Na nic z toho se dvaapadesátiletý Diesel nehodí a z filmu dost vyčnívá.
