Nedávno byly rozdány Ceny české filmové kritiky za rok 2019, přičemž se jednalo jubilejní desátý ročník. Vzhledem k tomu, že slavíme třicet let svobodné porevoluční kinematografie v Česku, resp. Československu, ohlédli se kritici za tímto obdobím speciální anketou. Z tohoto důvodu bylo nestandardní součástí večera vyhlášení výsledků hlasování kritiků o nejlepší domácí film od roku 1989. Jak anketa dopadla?

10. Je třeba zabít Sekala (1998)

Drama z léta roku 1943, tedy z období, kdy okupované Československo figurovalo na mapách coby Protektorát Čechy a Morava. Odehrává se v moravské vesnici Lakotice, kde není jediný Němec, kam válečné události jako by ani nedoléhaly. Sedlák Jura Baran, stíhaný gestapem, uprchl z rodných hor chudobného Valašska, aby se ukryl uprostřed žírné roviny Hané v Lakoticích. Jako cizinec nemá důvěru domácích. Lakotice jsou vesnička o pár staveních, kolem je mezi zlatými lány zrajícího obilí rozeseto dvanáct bohatých statků, jejichž majitelé žijí ve strachu ze Sekala. Je to nemanželský syn z jednoho statku. Má za sebou krušné dětství parchanta, kterým všichni pohrdají, nic mu nepatří, slušné děvče si ho ani nevšimne. Sekal je zatrpklý a krutý, nenávidí všechno a všechny. S Protektorátem přišel jeho čas. Udal už dva majitele statků ze zločinů proti Říši. Dostal za to jejich majetek, oni šli do koncentráku a na smrt. Z parchanta je největší sedlák a dává najevo, že dva statky mu nestačí... Režie Vladimír Michálek, scénář Jiří Křižan.