Druhý Den nezávislosti (Den nezávislosti: Nový útok, Independence Day: Resurgence) vyfasoval spoustu přízvisek, ale žádné z nich nebylo dvakrát lichotivé. Hovořilo se o zbytečném, nudném, hloupém a zpackaném vysokonákladovém akčním sci-fi, které rozhodně nedosahovalo kvalit výborné jedničky z roku 1996 s Willem Smithem v hlavní roli. V tomto případě se ani nijak závratně nelišilo hodnocení filmových kritiků a fanoušků, neboť oba tábory to viděly podobně (pod)průměrně. A skutečně, dvojka je veskrze neinovativní a stupidní klon devadesátkové klasiky, v němž se tu a tam povedla akční scéna, leč jinak nenabízí absolutně nic. Absurditu pokračování nejlépe popisuje osud plukovníka Stevena Hillera (Smithova postava z jedničky), jenž zahyne kvůli neznámé technické poruše během zkušebního letu první hybridní stíhačky ještě před samotným začátkem snímku. Tenhle krkolomný konstrukt, který je následkem Smithova odmítnutí točit dvojku, vcelku trefně reprezentuje vše, co je na filmu špatně.
V rámci rozhovoru k propagaci válečného spektáklu Bitva u Midway se režisér Roland Emmerich rozmluvil trošku více o tom, jak nahlíží Nový útok on sám. Přiznal, že pustit se do pokračování byla chyba, respektive chybou bylo nereagovat adekvátně na problémy v rámci (pre-)produkce. Údajně chtěl natočit biják podobný jedničce, avšak když Smith v průběhu produkce projekt opustil (rozhodl se točit Sebevražedný oddíl), scénář se musel výrazně přepracovat, což byla dle slov Emmericha zásadní chyba. Původní materiál měl podle něj kvalitu, ale nový scénář, sepsaný horkou jehlou, nikoliv. Dodnes lituje, že tehdy natáčení nezastavil.
Co k tomu říct, Roland má tentokrát pravdu, tudíž pevně doufáme, že nehodlá za dvacet let točit trojku. Původně takové plány existovaly, vždyť druhý a třetí díl se měly točit naráz. Naštěstí k tomu nedošlo a my se za pár let dočkáme spíše nějakého pokusu o restart než plnohodnotného pokračování.
